Smyčka kolem 47letého Jana Humenského se zatahovala pomalu, zkušený zločinec časem vytušil, že má v zádech „stíny“… Zkrátka a dobře, jednoho jarního dne roku 1994 nasedl nečekaně do vlaku, odjíždějícího na Slovensko. Bylo to překvapivé, ale legální, policie mohla jen bezmocně přihlížet, jak vlak mizí do dáli.

Chyběly důkazy

Humenský pobýval pár dní u příbuzných, kde odcizil svému bratranci a zároveň i jmenovci cestovní pas, ve kterém vyměnil fotografii držitele za svoji. Jako by Humenský pochopil, že se pro něj půda České republiky stala horkou! Nicméně bezprizorní život štvance, bez přístřeší a bez peněz, byl nad jeho síly. 20. května 1994 byl poblíž Púchova zadržen. Když slovenská policie zjistila, že naše úřady už mezitím vyhlásily po Humenském coby podezřelé osobě pátrání, vydala ho 30. května zpět do České republiky. Doba nazrála a orgány činné v trestním řízení byly pro nacházející konfrontaci náležitě připraveny.

Humenský vypovídal několikrát, i před soudcem, už s přiděleným obhájcem. Pokaždé vraždy Macka i Čiháka doznal, 2. června 1994 slíbil, že kriminalistům ukáže, kde mrtvá těla zahrabal. „Pak se ale stalo něco, co si dodnes neumím úplně vysvětlit,“ krčí rameny kriminalista, důvěrně obeznámený s případem.

„Jestli jsem udělal nějakou chybu, ze které Humenský vytušil, že tolik zas toho nevíme… Zkrátka a dobře, přestal vypovídat, natož aby byl ochoten nás navádět k tělům obětí. Naštěstí přineslo předchozí doznání dost důkazů k usvědčení.“

Mrtvolu zakopal

O Mackově smrti Humenský zhruba řekl, že ho z náměstí v Hodkovicích vylákal do prostoru nedaleko sportovního letiště. Tady na něho, už za tmy, vytáhl pistoli. Machač se proti zbrani ohnal, Humenský ho střelil minimálně třikrát do hlavy z revolveru. Mrtvé tělo přemístil na sedadlo spolujezdce a s vozidlem odjel na Mnichovo Hradiště, kde mrtvolu odhodil do vzrostlé kukuřice. Asi za tři dny se na pole vrátil a tělo zakopal do země.

Auto oběti používal až do ledna 1994 K Čihákově vraždě zas Humenský sdělil, že z Turnova pokračovali směrem na Liberec. Během jízdy listopadovým večerem ho přiměl zastavit na odpočívadle a pak ho minimálně dvěma výstřely do hlavy, usmrtil.

Tělo přemístil na sedadlo spolujezdce a odvezl do Žehrovských lesů, kde je zasypal listím. S autem později odjel do lesů vojenského prostoru a zapálil ho.

Pokračování příště

Viktorín Šulc