V pátek 3. dubna 1936 odjela Julie Štěpánková za dcerou Dobroslavou na Slovensko. V městečku Modrá se zdržela mnohem déle, než předpokládala - vážně totiž onemocněla. Pro příští události v Roudnici měla její nepřítomnost nejspíš klíčovou roli.

V neděli 5. dubna zmizela při roznášce mlékařka Třísková. Četníci sledovali její trasu dům po domu… až skončili u Štěpánků. Zde mezi 6. a 7. ranní byl poslední výskyt na její cestě za zákazníky. Mladý Štěpánek zůstal naprosto klidný: „Ale já tou dobou ještě spal, vůbec jsem paní Třískovou neviděl.“

Což o to, četníci by se s tím jen tak nespokojili. Dobře si pamatovali, že Štěpánkův popis částečně odpovídal vzhledu mladíka, který se začátkem roku pokusil zavraždit dvě ženy… Jenomže na scéně se objevila jedna z roudnických obyvatelek. Zřejmě si chtěla zahrát na zajímavou a uvedla, že s Třískovou hovořila ještě kolem deváté ranní na náměstí. Zájem četníků se tedy vydal jiným směrem - ale bez výsledku…

Ještě před svým odjezdem zařídila máti Štěpánková u své sestry, manželky roudnického knihaře Šťastného, aby posílali mladému oběd. Ve všední den se donášky zhostili knihařští pomocníci, v neděli Štěpánkova sestřenice, dvacetiletá Jiřina.

„Neviděla jsem to ráda,“ vypověděla později její matka. „Nabádala jsem dceru, ať mu postaví jídlo ve dveřích a nezdržuje se tam.“ Kdyby tak ona nebo Jiřina mohly znát znění dopisu, který v neděli 17. května 1936 začal Štěpánek psát své sestře!

Ten dopis nebyl alibi, spíš námět k sadistickému vzrušení. Možná, že se Štěpánek těšil, až ho dá Jiřině k nahlédnutí, až zahlédne v jejích očích strach… „Milá Dobruško! Jiřinka Šťastných zmizela. Každý tu bezmocně naříká. Teprve dnes byla nalezena její bílá zástěrka. V ní byly zabalené oba její uříznuté prsy, uši a pravá ruka, uříznutá v zápěstí. Neví se, kdo ji tak strašně zohavil! Ani její mrtvola nebyla zatím nalezena!“

Když se osudnou neděli nevracela Jiřina od Štěpánka domů, poslala za ní znepokojená Šťastná syna Vláďu. Ten se vrátil s nepořízenou. Šťastná vyčkala půl hodiny a vydala ke Štěpánkovi sama. Svatoslav právě obědval. „Jiřinka tu není. Ta šla přece už dávno domů!“ reagoval Štěpánek s upřímným údivem. Ale když se znepokojená matka podívala do kouta, uviděla tam ležet tašku, ve které Jiřina přinesla oběd!

Pokračování v úterý 11. září.

Viktorín Šulc