K osmdesátinám se sešli všichni ti, kteří jsou úzce spjati s místním fotbalovým klubem, kterému však schází kronika, jež se před lety prostě „vypařila“.

Živá kronika

„Po kronice se pátralo snad deset roků, prostě zmizela. Údajně se měla dostat do okresního archivu, ale tam jsme s Mirkem Raulem pátrali a bohužel ji nenašli. Zůstala někde na půdě, někdo si ji musel schovat,“ říká Miloš Pekař, místní živá fotbalová kronika a dále pokračuje: „Jak je zřejmé z obecní kroniky, fotbal se zde začal hrát v roce 1928. Nejstarším žijícím fotbalistou obce Kočí je Miroslav Svatoň. Perličkou, která se traduje od desetiletého výročí zdejší kopané, je vzpomínka na derby proti Zaječicím, kdy se hráči poprali a na rok zde byl zákaz hraní fotbalu. Po válce kopaná i v Kočí ožila a vyrostli zde známí fotbalisté jako Josef Pavlík, někdejší trenér Transporty Chrudim či Zdeněk Tesař zvaný „Soda“, jenž kopal za Novoměstskou. Nejvíce v paměti mně ale utkvěl Mirek Srna zvaný Buba, dlouholetý rozhodčí.“

A jak živoucí kroniku místní kopané Miloše Pekaře zavál osud na zdejší hřiště? „Já jsem tady začínal jako rodilý Kočák za žáky, ale v tu dobu zde nebyl dorost, tak jsem šel do Transporty. Když jsem přišel z vojny v roce 1965, tak se vrátilo asi třicet hráčů. V roce 1968 k nám přišel jako hrající trenér František Javůrek a u týmu dospělých jsem zde vydržel patnáct roků. Díky panu Javůrkovi se ze mě stal koncový hráč a po deset ročníků jsem byl nejlepším střelcem okresního přeboru. Čtyřikrát jsme hráli o postup do I. B třídy, ale nikdy se nám to nepodařilo. Z tehdejších výborných fotbalistů lze jmenovat Standu Stočka, Luboše Syrovce, Josefa Šnajdra, Zdeňka Škaryda, Antonína Hrušu, Jaroslava a Jiřího Daleckých, Josefa Dvořáčka, nebo Františka Javůrka.“

A jak se Miloši Pekařovi zamlouvá současný stav jubilujícího klubu? „Stav kopané v Kočí je odrazem současné doby. Není tady základ, to znamená mládež. Vidím to tak, že perspektiva kopané na vesnicích všeobecně stagnuje, příkladem je zánik fotbalu v Přestavlkách. Vypadá to, že fotbal o body se bude hrát hlavně ve městech. Tady na venkově půjde spíše jen o pouťovou záležitost.“

Slavnostní projevy

„Dnes se scházíme proto, abychom si připomenuli, že jsme před osmdesáti lety vznikli,“ řekl úvodem slavnostního projevu před utkáním sekretář a předseda SSS Kočí Miroslav Raul, jenž dále pokračoval: „Materiál z tohoto našeho setkání bude dalším odrazovým můstkem pro příští jubilea. Chceme tento odkaz předat nastupující generaci.“ Díky Miroslavu Raulovi, jenž se věnuje kopané v Kočí od roku 1981, zde tento sport stále žije a snad bude žít i nadále.

Slovo si poté vzal starosta obce Václav Pravda: „Potěšení je na mé straně, že vidím před sebou tak skvělou společnost. Je tomu osmdesát let, kdy se začala psát historie sportovního klubu v této obci. Vás čeká dnes zápas, abyste této události vzdali hold i čest. Rád mezi vámi vidím tu starší generaci, která pamatuje myslím si tu větší slávu zdejšího fotbalu, nežli ji zažívá současnost. Přeji si, aby rozkvět sportovních aktivit tady pokračoval i v budoucnu.“

Souboj koučů Javůrka a Pavlíka

Na zelený pažit přivedl rozhodčí Miloslav Alinč tyto jedenáctky: Modří – kouč František Javůrek: Chvojka – Štěpánek, Kohoutek, Ročeň, Blažek – Stahoň, Wagman, Janko, Sekera – Hladík, Ondra Ďuriš střídal Milan Ďuriš. Žlutí – kouč Miroslav Pavlík: Martin Dvořáček – Ďuriš, Havránek, Štěpánek, Blažek – Pavlas, Šnajdr, Josef Dvořáek, Harenčák – Stoček, Vach, střídali Škaryd, Pochobradský. Před utkáním uctili hráči minutou ticha památku těch, kteří se jubilea nedožili.

V zápase se těsně před poločasem za „starší“ trefil Josef Dvořáček, který nám řekl: „Samozřejmě, že jsem se těšil a do svého týmu jsem nepovolal Miloše Pekaře, neboť jsem se obával, aby zase nebyl střelecky lepší. Vždyť za naší aktivní činnosti jsme spolu sváděli boje o nejlepšího střelce.“ Autor jediného gólu opustil po přestávce „loď“ a ta se začala „kymácet“, protože mladíci začali dávat starým pánům za vyučenou v rychlosti. David Janko s Kohoutkem nastříleli soupeři po dvou gólech, čímž dali výsledku konečnou podobu. Modří – Žlutí 4:1.

Při podobných oslavách se na rožni většinou udí selátko, tentokrát se grilovaly krůty. Fajnšmekrem v tomto oboru, který se svými blízkými obdaroval skvělou pochoutkou všechny přítomné, byl Milan Blaho z Úhřetické Lhoty: „Dojíždím do Kočího a širokého okolí v rámci různých výročí či svátků naplnit žaludky fotbalových příznivců. Zde hlavně záleží na mazání, což je doménou mé ženy a právě to je to pravé ořechové při grilování. Jsem rád, že lidem chutná."

(dom)