Fotbalisté MFK mají za sebou zajímavý, ale hodně nevyrovnaný podzim, po kterém jim nakonec patří v České fotbalové lize se ziskem 25 bodů 10. příčka tabulky. O uplynulé polovině sezony jsme si popovídali s trenérem týmu Pavlem Jirouskem.

"Desáté místo asi odpovídá tomu, v jakých podmínkách se pohybujeme a pracujeme. Přiznám se však na rovinu, že my, a tím „my" myslím realizační tým i hráče samotné, jsme si před podzimem mysleli na víc. Já osobně jsem v létě cítil v nově složeném týmu velkou sílu, možná největší za tu dobu, co jsem u mužstva. Bohužel sezona to neukázala. Hlavním důvodem asi bude fakt, že jsme přece jen tým dosti omladili. Zkušení tahouni jako Linhart, Holub či Vladyka skončili nebo už z různých důvodů nedostávali na hřišti tolik prostoru. K tomu musím připočíst odchod Luptovského, který odešel na vlastní žádost na hostování do Vysokého Mýta, Štěpánka, který nemohl tolik trénovat ze studijních důvodů či Mastíka, jenž se někdy ve třetím kole zranil. To vše bylo na mužstvo už hodně a myslím, že se to projevilo na jeho sebevědomí. Přímým důkazem jsou asi pokutové kopy, které jsme ani jednou ze čtyř pokusů nezvládli. To je ale jen jeden z několika důvodů. Dalším je třeba nepříjemná viróza, která mužstvo postihla zrovna v nevhodný čas, v takzvaném anglickém týdnu, kdy jsme v osmi dnech odehráli tři utkání. Někteří hráči při ní shodili třeba pět kilo! Výsledek je ten, že jsme ze zápasů v Písku, v Převýšově a doma s Vyšehradem vytěžili jen jeden bod a tým byl opravdu vyčichlý. Ale na to se nemůžeme vymlouvat, to k fotbalu patří a tak to prostě někdy je."

Přitom v úvodu to týmu šlapalo. Měl skvělý vstup do soutěže, kdy Meteor schytal 4 branky, porazili se střížkovští Bohemians, pro něž to byla jediná prohra v soutěži, vydařený byl i pohárový duel se Slávií…

Já sám jsem cítil, že je v kádru velká vyrovnanost. Na sklonku přípravy a začátku sezony se do základní sestavy tlačilo 16 17 hráčů. První kolo s Meteorem hrála „nějaká" sestava, o čtyři dny později proti Slávii nastoupilo třeba pět šest jiných hráčů a sehráli také výborné utkání… Proto jsem si říkal, že v našem kádru síla je. Bohužel jsme z něho asi úplně nevytěžili maximum. Je to ponaučení jak pro hráče, tak pro náš realizační tým, abychom s tím příště naložili lépe. Jsem přesvědčen, že svojí sílu tým má!

Za podzim nastřílelo mužstvo v 17 zápasech 29 gólů, což se zdá být jako dobrý výsledek. Při bližším podívání na výsledky je ale jasné, že týmu střelecky vyšly tři zápasy, jinak to s dáváním branek už nebylo nic moc.

29 branek je slušné číslo, to máte pravdu, i když je to ovlivněno hlavně kanonádou s Admirou. Jinak jsou to ale lehké počty. Osm branek dal Kopecký, pak jsou dva třígólový a pět dvougólových střelců, a to je málo. Tým prostě nemá vyloženého střelce. Co si budeme vyprávět, určitě nám chybí branky Radima Holuba, který toho ale vinou dvou zranění mnoho nenahrál.

Mužstvo se výrazně opíralo o domácí prostředí, v němž vybojovalo plných 20 bodů. Naopak na venkovních hřištích pouze pět.

Doma jsme silní. Nastříleli jsme tu tuším 22 branek což je hodně podobné jako v předminulé sezoně, kdy jsme ČFL vyhráli. Mužstvo zde podává i podobné výkony. Naopak venku to opravdu není ideální. Byť nás domácí celky chválí, jaký hrajeme naoko hezký fotbal, bodově se to neprojevovalo. My hrajeme, hrajeme, ale pak domácí vstřelí branku, našim mladíkům klesne sebevědomí a postupně odchází i hra. Nemůžu říct, že bychom někde vyloženě zklamali, to ne, ale fotbal se hraje na góly a my jsme jich venku vstřelili pouze sedm, a to je málo. Mladí hráči, byť jsou samozřejmě velkým příslibem do budoucna, ještě nemají takovou hlavně mentální sílu, aby na soupeřových trávnících ukázali, co umí.

Jaké utkání podzimu byste označil za nejlepší a které naopak za nejhorší?

Tak nejlepší zápas je jasný, jde o domácí s Admirou, který jsme vyhráli 7:0, ten jsme měli od začátku jakoby v nadvládě. My jsme se letos hodně zaměřili na řešení standardních situací a v tomto střetnutí jsme z nich dali šest gólů. Samozřejmě že když kluci viděli, že se daří je proměňovat, tak jim narostla křídla, sebevědomí bylo na vrcholu a až mi té Admiry bylo skoro líto, protože neměla žádnou šanci. Nejhorší je také domácí s Vyšehradem (2:4). Tam to vůbec nebyl náš výkon, to jsme nebyli my, ale jak jsem již říkal, tam to bylo ovlivněné virózou, hráči neměli z čeho brát. Již o poločase jsme čtyřikrát vystřídali a stejně nešlo nic.

Mužstvo má teď zimní přestávku. Kdy zahájíte přípravu na jaro a jak bude vypadat?

My jsme ještě týden po posledním zápase dotrénovávali a lehce jsme přecházeli do zimního režimu. V sobotu 6. prosince nás ještě čeká každoroční hokejový zápas „staří proti mladým" a pak hráči dostanou volno, ale samozřejmě mají nějaké individuální plány, které by si měli splnit. Do přípravy nastoupíme 5. ledna a v domácích podmínkách se budeme pohybovat mezi umělou trávou a posilovnou. Pouze 14. ledna odjedeme na pět dnů na soustředění do Pustých Žibřidovic na takovou tu objemovou věc.

Co přátelské zápasy, už je něco dojednáno?

Jistě. Z velké části už je to hotové, jen se tam něco málo ladí. Čekají nás v nich i druholigoví soupeři a třeba také prvoligová Jihlava. První mistrák je pak na programu již 7. března, kdy vyrazíme do Prahy na Meteor.

Jak to je s posilování kádru, bude nějaké?

Po nějaké své vlastní analýze jsem se rozhodl, že týmu dám ještě šanci, že to mužstvo ještě má co dát. Takže přes zimu do něho nějak výrazně řezat nechci. Neříkám, že kádr bude úplně stejný, nicméně jádro a osa mužstva by se měnit neměla. Věřím tomu, že si vše po odehraném půlroce sedne a že mladí hráči nabrali zkušenosti, noví více zapadnou a že budeme schopni předvádět na jaře ještě lepší výkony. Chtěli bychom prodloužit hostování Sixty i Kučery. Sixta je úplný mladíček, který má týmu co dát, a bych byl rád, aby tady dál působil. Kučera je hráč právě Jihlavy a zahájí s ní přípravu, ale pokud se do tamního kádru neprosadí, také ho u nás zase rád uvítám. Uvidíme, jak to bude s Vágnerem, který zatím hrál někde v Rakousku, také by se měl vrátit Luptovský, ale to nemám na starost já, to řeší manažer týmu Tomáš Linhart. Co se týče odchodů, žádné nemám hlášené, tedy alespoň zatím.

Neříkejte mi, že byste rád na nějakém postě neposílil?

Tak já bych samozřejmě chtěl, ale uvidím, jak se to podaří zrealizovat. Určitě bych rád zvýšil konkurenci v obraně a pak samozřejmě máme problém dávat góly, takže nějakého střelce.

Co říct závěrem?

Rád bych touto cestou poděkoval za spolupráci svému asistentu Pavlu Křečanovi, ale i celému realizačnímu týmu, vedení klubu, nejvěrnějšímu fanoušku Ivanu Hoffmannovi a všem těm, kteří se o nás na stadionu starají. Byť jsme a budeme amatéři, budu rád, když díky těmto lidem budou mít hráči vytvořeny takové podmínky, aby se mohli starat pouze o fotbal a o nic jiného. Je to potřeba, aby se mohli rovnat s těmi poloprofesionály, se kterými se v soutěži potkáváme. V neposlední řadě bych rád poděkoval za podporu a přízeň i všem fanouškům. Vím, že to teď na stadionu nemají jednoduché, ale věřím, že vše město dotáhne ke zdárnému konci. My se jim za to na jaře pokusíme odvděčit dobrým fotbalem.

RADEK PECINA