Na horním snímku stojí zleva: Milan Christel, Libor Dvořák, Radek Dušek, Petr Marel, Petr Stružinský, Miroslav Kantor, Stanislav Kysilko, Ladislav Zahálka, Jakub Sádecký, trenér Lubomír Kysela. Spodní řada zleva: David Folvarčík, Milan Vrabec, Lukáš Zrůst, Tomáš Hašek, Roman Žídek, Jakub Kysela a Martin Petras

Druhé nejvyšší okresní soutěži vládnou po odehraných 13 zápasech borci Dynama Rosice, a to naprosto zaslouženě. Za celý podzim nepoznali svěřenci trenéra Lubomíra Kysely hořkost porážky, poprvé ztratili body až v 6. kole za domácí remízu v derby s Chrastí a svůj primát stvrdili v posledním (již listopadovém) kole, kdy v souboji dvou vládců tabulky na vlastní půdě jasně přejeli druhé Horní Bradlo 6:0. Zisk úctyhodných 33 bodů vše výše popsané jen potvrzuje .

Na druhém místě se vyhřívají a až na již zmíněný debakl snovou sezonu zažili šutéři z Horního Bradla. Tým, který se loni obával sestupu, přes léto výrazně posílil a „starší" harcovníky doplnilo zdravé mládí. Největší posilu získali Brádelští v útoku, kam se jim z béčka MFK Chrudim vrátil ostrostřelec Jaroslav Kroutil mladší, s 25 vstřelenými góly jasně nejlepší kanonýr soutěže. Zapomenout ale nemůžeme ani na jistotu mezi třemi tyčemi, zkušeného gólmana Davida Vrbku. Kuriozitou je, že za podzim získalo Horní Bradlo o čtyři body více než loni za celou sezonu.

Velice zajímavý podzim mají za sebou i fotbalisté SK Chrast. Po loňském sestupu se zde zejména ti mladší domnívali, že jsou v této třídě snad pouze „omylem", že do této soutěže nepatří a že nic jiného než postup nepřipadá v úvahu. Jenže známé a praxí osvědčené pravidlo říká, že bez práce nejsou koláče a nic není zadarmo. Proto po tragickém startu, kdy poprvé vyhráli až ve třetím kole a ještě po pátém byli až devátí, navíc s domácí nakládačkou od Hrochova Týnce „v zádech", se tým semkl, začal pracovat a výsledkem je s 24 body bronzová příčka.

Hned za nimi jsou v tabulce dva týmy – Dřenice a Hrochův Týnec – o kterých se dá napsat takřka totéž. Sezonu určitě mohou hodnotit kladně, ovšem párkrát se nevyhnuli bodovému zakolísání, které je stálo medailové postavení. Obě mužstva ale mají slibnou budoucnost, protože chovají ve svém středu mladé a nadějné hráče, kteří to s míčem umí a prosazují se i brankově, což ukazuje i tabulka střelců. Ve Dřenicích se nepochybně jedná o Lukáše Veselého (13 gólů), Pepíka Mudruňku (10) a Milana Rázka (8), v Hrochově Týnci pak Františka Spilku (15) a Michaela Polnického (1 2). Oba týmy jistě mohou na jaře ještě míchat kartami.

Příjemným překvapením právě skončeného podzimu je jistě i šestá příčka mužstva TJ Orel. Mužstvo, které se většinou pohybuje na chvostu tabulky, nyní hned šestkrát vyhrálo a celkem nasbíralo pěkných 20 bodů. Přitom start do sezony neměli Orelští ideální a po třetím kole se krčili s pouhým jedním bodem na samém chvostu soutěžního pelotonu. Pak je ale jakoby nakoplo vysoké vítězství v Prachovicích, tým se herně zvedl a začal stoupat tabulkou výše. Zajímavostí určitě je, že na hřištích soupeřů nasbíral stejných deset bodů jako na domácí půdě, což ho vysunulo v této vedlejší tabulce na čtvrtou pozici.

Sedmá příčka patří druhému, ještě na jaře „přeborovému" mužstvu Sokol Krouna. Tým se opírá o výkony zejména na domácí půdě, když venku dokázal zvítězit pouze jednou, a to v posledním kole v Bítovanech. Zisk 16 bodů je sice slušný, ale Krounští si na brzký návrat do okresu v letošní sezoně zřejmě musí nechat zajít chuť. Spíše je potřeba se ohlížet dozadu, protože chvost tabulky je více než vyrovnaný. A jaké to je být poslední si už letos zažili, naposledy v šestém kole. Ještě že jim trochu vyšel závěr.

Stejně bodů, jen o čtyři branky horší skóre mají fotbalisté Sokola Bořice. Tento celek se vždy pyšnil svojí tvrzí na Podboru, odkud soupeři jen horko-těžko odváželi body. Jenže na podzim jich tu Sokolníci poztráceli plných deset, plně tu bodovali jen třikrát (!) a když k tomu připočteme tradičně odlišnou „formu" na trávnících soupeřů, jiná než osmá příčka nám z toho vyjít nemůže.

Se ziskem 14 bodů se na 9. – 11. místě tabulky seřadili tři nováčci soutěže, hrající ještě loni nejnižší 4. třídu, a to jmenovitě Žlebské Chvalovice, rezerva Tuněchod a Bítovany. Všechny tyto celky si v průběhu podzimu prošly menší či větší krizí, před sezonou určitě pomýšlely na vyšší mety, ale nakonec je skutečnost taková, jaká je. A novicům jen ukázala, že ve vyšší soutěži je nečeká nic lehkého a k udržení „třetiligové" příslušnosti povede na jaře hodně práce a úsilí.

Dvanáctou příčku po podzimu okupuje s 11 body tým Tatranu Miřetice B. Jenže borci této rezervy, stejně jako jejich souputníci z áčka, to letos měli těžké. Vzhledem k vysetí nového trávníku sehráli všechna svá utkání na půdě soupeřů, a to se pak bodíky shání těžko. Tři vyhraná střetnutí tak musí brát všemi deseti a s nadějí v očích vyhlížet jaro, kdy budou moci vyběhnout na zcela nový pažit. Dá se proto očekávat, že domácí prostředí jim vlije novou krev do žil a s pomocí pendlů z A týmu soutěž udrží.

Se stejným počtem bodů se na předposledním místě tabulky krčí třetí rezerva v soutěži, a to TJ Luže. Po předloňském postupu a loňském klidnějším středu zažili zdejší fotbalisté půlrok, na který asi docela rádi rychle zapomenou, pokud tedy na jaře vše dobře dopadne a tým se v soutěži zachrání. Podzim byl totiž z jejich strany hodně tragický, valnou část jeho průběhu drželi v rukou Černého Petra a z tohoto nelichotivého postavení je vysvobodila až poslední kola a výhra ve Chvaleticích a domácí remíza s Miřeticemi. Tady budou muset přes zimu hodně zamakat.

To samé, možná ještě navíc s dvěma vykřičníky, ale lze napsat i o posledním celku soutěže, o Prachovicích. Start ještě tak tragicky nevypadal, ale pět porážek v posledních pěti kolech tým přikovalo na toto nelichotivé postavení. Fotbaloví příznivci z vesničky, kde se hrával v dobách nedávno minulých i Krajský přebor, si takový sešup jistě nepředstavovali, ale co mohou čekat, když k poslednímu zápasu do Chrasti přijelo jen devět (!) statečných v čele s nestárnoucím, od října již 55letým Rosťou Macháčkem. Jak pravý klasik: je něco shnilého ve státě Dánském.

Troufnu si tvrdit, že jsme 3. třídu „sjeli" poctivě. Příště se zase podíváme na další soutěže.

Radek Pecina