VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úctyhodná bilance legendy českého hokeje

Pardubice - Vladimír Martinec zasvětil celý svůj život lednímu hokeji. Díky svému nespornému talentu proslavil pardubický hokej doma i v zahraničí.

7.1.2010
SDÍLEJ:

Vladimír MartinecFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Žijí mezi námi. Dosáhli neskutečné sportovní úspěchy. Přesto dnešním mladým hokejovým fandům leckdy jen málo říkají. VLADIMÍR MARTINEC (22. prosince 1949) – bývalý československý hokejista oslavil v prosinci šedesáté narozeniny. Narodil se v Lomnici nad Popelkou, do Pardubic přišel v dorosteneckém věku.

V letech 1967 – 1981 oblékal Martinec dres Tesly Pardubice. Výjimkou byla sezona 1978/1979, kdy pět měsíců působil v Dukle Jihlava, kde si „odkroutil“ zkrácenou základní vojenskou službu. V I. lize odehrál 539 zápasů a vsítil 343 branek. V roce 1981 byl draftován týmem Hartford Whalers, ale v NHL nakonec nikdy nehrál. Hokejovou kariéru ukončil v německém Kaufbeurenu, kde působil v letech 1981 – 1985. Byl to vynikající hokejista, jehož zdobila hokejová chytrost. Právem byly jeho hokejové schopnosti oceněny v prestižní anketě Zlatá hokejka, kterou čtyřikrát vyhrál v letech 1973, 1975, 1976, 1979.

Jedenáckrát reprezentoval naši zemi na mistrovství světa, poprvé v roce 1970 – to mu bylo pouhých 21 let a naposledy v roce 1980. Třikrát se stal mistrem světa, pětkrát si ze světového šampionátu přivezl stříbro, třikrát bronzový kov. Za zmínku stojí připomenout jeho účast na zlatém hattricku čs. hokeje z let 1998 – 2001 na pozici asistenta reprezentačního trenéra.

Jako hráč byl třikrát na olympiádě (1972, 1976 a 1980) později jako trenér si v roce 1998 přivezl i kýžené zlato z Nagana – získal všechny medaile, broz, stříbro, roce 1976 se zúčastnil finále Kanadského poháru. V reprezentaci odehrál 102 zápasů, vstřelil 52 gólů a měl 58 asistencí.
Jako asistent trenéra se zúčastnil mistrovství světa v letech 1997 – 2002 a olympijských her v roce 1998 a 2002.
V ligové soutěži jako hráč získal jedenkrát mistrovský titul (1972/73). Byl to první tutul pro pardubický hokej. Zlaté opojení si s Teslou Pardubice prožil ještě jednou. Jako trenér v sezoně 2004/2005. Byl to poslední pardubický titul.

Nutno ještě připomenout dvě ocenění. Stal se členem Síně slávy IIHF v roce 2001 a je i členem Klubu hokejových střelců deníku Sport.
Vladimír Martinec je prostě pro pardubický hokej vzácný klenot. Nad jeho hokejovými kousky by i dnes ČEZ Arena doslova šílela. V současné době v pardubickém hokeji působí jako asistent generálního manažera a trenér juniorů HC Eaton Pardubice.

Mezi elitní světové hráče se Martinec zařadil pro svoje šikovné ruce, kreativitu, vtip a neskutečný dar improvizace. Řada hokejových expertů ho ve své době označovala za klasického představilele československé hokejové školy. Martinec byl mnohými hokejisty považován za lišáka, tedy všemi mastmi mazaného útočníka. Jeho herní variabilita byla fantastická, jeho kličky nevyzpytatelné. K tomu měl k sobě výborné parťáky. Centra Jiřího Nováka a levé křídlo Bohuslava Šťastného. Útočná lajna Marcello, Bochník, Bogas – jak se jejím členům přezdívalo, patřila k nejlepším na světě
Vladimíra Martince potkalo velké štěstí. Hokej se pro něj stal celoživotním povoláním. Dnes jako šedesátník se má kam otáčet. Jenže on minulost považuje za uzavřenou kapitolu.

V hokeji působí nadále a život bez hokeje si neumí představit. Ještě dnes si jde zahrát tuto populární hru se starými pány. Dnes v tomto týmu už prý patří spolu s Bogasem Šťastným k těm nejstarším. Čas nelze zastavit. Ale s hokejovým děním se ještě neloučí. Stal se také jedním z iniciátorů založení Klubu českých olympioniků pro oblast Pardubického a Královéhradeckého kraje, k nimž byl přičleněn i Kraj Vysočina. Při nedávném setkání v Živanicích jsou právě hokejisté v KČO početně zastoupeni. Vždyť v jeho čele je i Josef Augusta, bývalý vynikající hráč Dukly Jihlava a také úspěšný trenér české hokejové reprezentace.

Vzpomínky hokejové legendy Vladimíra Martince

Pardubice – Slavný hokejista Vladimír Martinec (1949) je již šedesátníkem. Ani se tomu nechce věřit. V dorosteneckém věku přišel do Pardubic z Lomnice nad Popelkou, nastoupil do SOU Tesly Pardubice do učení – obor nástrojař. Jenže ho učaroval led a brzy se stal mistrem svého oboru ve hře zvané lední hokej. Pardubice se staly jeho novým a již trvalým domovem. Byla to šťastná volba. U příležitosti životního jubilea se slavný hokejista ohlédl zpět i když on se radějí dívá dopředu.

Vzpomenete si po dlouhých letech, s jakými pocity jste v mládí přicházel ze Semilska do města perníku?
Do Pardubic jsem šel s cílem vyučit se nástrojařem ve Středním odborném  učilišti Tesly Pardubice a přitom hrát hokej. Tehdy jsem zde znal jediného člověka a tím byl trenér Horymír Sekera. Ubytován jsem byl v ulici SK Neumanna, tam byla tehdy teslácká ubytovna. Nikoho jsem tady neznal a když jsem šel poprvé učiliště, vyrazil jsem brzy ráno, protože jsem si nebyl jist, jesti tam vůbec trefím. Pardubice jsem do té doby neznal. V “učňáku“ jsem strávil tři roky.

Proč právě obor nástrojař?
Nevěděl jsem tehdy, co to vše obnáší, můj starší brácha však s touto profesí  již zkušenosti měl. Původně jsem chtěl jít studovat na střední „průmyslovku,“ do Jičína, ale když přišla nabídka z Pardubic, tak jsem svůj záměr změnil. Zvolil jsem vyučení nástrojařem s tím, že zkusím hrát přitom hokej. Tehdy jsem vůbec netušil, že mě nakonec čeká hokejová kariéra. Moje tehdejší pocity byly 50 na 50 procent, že ze mně bude bude nástrojař nebo hokejista. Třetí rok v učilišti, v době když se mělo jít na provoz se ukázalo, že moje budoucnost půjde spíše hokejovým směrem. Začal jsem s A týmem Tesly trénovat v dopoledních hodinách a v práci jsem pochopitelně chyběl. Vrátili mě zpátky do učiliště a věnoval se plně i hokeji.

Jak jste prožíval v juniorském věku první starty za A tým? Je z dnešního pohledu, posunutí talentovaných juniorů mezi hotové hokejisty prospěšné?
Těžko posoudit. Pardubičtí junioři tehdy spadli z ligy do krajského přeboru.  Postoupili jsme zpět , již ligovou sezonu jsme bez problémů odehráli a další rok jsme již někteří byli v kádru prvního mužstva. To mně ještě nebylo ani osmnáct let. Spolu s Bogasem Šťastným jsme dostali šanci se připravovat s A týmem, rád na toto období vzpomínám…

Jak se vlastně rodila slavná první lajna Martinec, Novák, Šťastný?
Zpočátku hrál Šťastný centra a na levém křídle se střídali Milan Andlt,  Pavel Skalický, Láďa Müller, později přišel Jirka Novák. Od sezony 1967–68 jsme začali hrát spolu a vydrželo nám to po celou další kariéru.

Vaše jméno bylo úzce spjato s pardubickým hokejem. Když se ohlédnete zpět, nemrzelo vás, že jste neoblékl i jiný dres než ten pardubický?
Od roku roku 1967 až do roku 1981 jsem opravdu hrál jen za Pardubice.  Výjimkou bylo asi 23 zápasů v Dukle Jihlava, kde jsem za zásluhy mohl absolvovat zkrácenou základní vojenskou službu stejně jako např. Hlinka v Dukle Trenčín. Jiný dres jsem neoblékl, měl jsem nabídku Sparty Praha, ale zůstal jsem doma…

Autor: Jaroslav Mach

7.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tradiční sjezd Širokých schodů.
2

Cyklistický závod uzavře centrum Chrudimi

Jindřich Kučera (na snímku vpravo)

Jindřich Kučera: Kdo by nechtěl dostat šanci?

První kolo okresních soutěží a ještě ohlédnutí za krajskými třídami

Chrudimsko - O víkendu začaly fotbalové soutěže. Nabízíme zbývající výsledky III. a IV. třídy. Utkání se hrála 12. a 13. srpna.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Zlodějíček potřeboval natankovat, ale rum jej přijde draho

Chrudim – Krádež jediné lahve rumu může přivést nepoučitelného zlodějíčka až na tři roky do vězení. Jak včera uvedl policejní mluvčí Jiří Tesař, policisté od pondělí podezírají osmatřicetiletého muže z přečinu krádeže.

Skutečské muzeum ožije řemesly

Skuteč - Řemeslná sobota 19. srpna bude tradičně ve znamení zprovozněných pracovišť muzejních expozic. V ševcovské světničce se budou šít boty a to nejen za pomoci jehel a dratví, ale také na prvorepublikovém šicím stroji Adler.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení