VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malované kraslice dokáží vyznat lásku

Východní Čechy - Kolikpak století už u nás o jarních svátcích chlapci pomlázkami mrskají dívky a dostávajíza to vajíčka? Jak se vlastně zdobí? A co jejich malérečky a malíři – nevymřeli?

23.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Zuzana Černá

Svědectví o tom, že sev Česku vajíčkakrášlila, přinesl jižpřed šesti stoletímičeský kronikář Tomáš Štítný.Ti, kteří se tehdy rozhodli bílouskořápku, řečeno se staročeštinou,krástliti, tak přivedlina svět kraslici.„V lidovém prostředí seovšem výraz kraslice rozšířilaž na konci devatenáctého století,na Moravě dokonce až napočátku století dvacátého,“upozorňuje Eva Večerkováz Moravského zemského muzeav Brně.OVelikonocích setudíž darovávaly jak kraslice, tak i vejce malovaná.

Červená od srdce

Právě s jižní Moravou jsou barevná vajíčka svázaná odpradávna. Stvrzuje to nález,učiněný ve Velkých Hoštěrádkách.Právě zde, na pohřebištipocházejícím z jedenáctéhostoletí, objevili archeologovéi skořápky, kterébyly ozdobeny nejen barvou,ale dokonce i ornamentem!Etnografka Eva Večerkovápřipomíná ještě jeden zajímavýhistorický zápis. Pocházíz pera kazatele Jana Rokycany,který již v polovině patnáctého století zaznamenal,jak se o velikonočních hodech
dívky a pacholci pomlázejía mrskají. Odměnou za symbolickývýprask se stalo právěvelikonoční vajíčko. Dlouhoctilo především barvu červenou– bylo přece symbolemznovuzrození. A také lásky.

Jak šel čas, vynalézavétvůrkyně dokonce velikonočnímvajíčkem začaly vyznávat cit, který k mládencům cítily.O vajíčcích, jimiž ho vyjadřovaly,se říkalo, že jsoumluvící.

„Mluvící kraslicebývaly zdobeny voskovou batikou,ornamenty se po nichvinuly ve spirále a nahořekončily ve tvarech rozkvetlýchkvětin anebo dvou srdíček.
Darovanému vzkazovaly:půjdeme spolu cestičkou láskyaž k manželství,“ přibližujejejich podobu Ilona Vojancová,jež spravuje i Památkovourezervaci Betlém v Hlinsku.

A právě v něm se sbírkatakových mluvících velikonočníchvajíček nachází.

Tisíce pokladů

Ovšem co kraj, to jiný zvyk.Například Valašsko, konkrétněRožnov pod Radhoštěma jeho okolí, se pro změnupostupně zhlédlo v kraslicíchčerných, zdobených technikouvyškrabování. Ocitnoutse v depozitáři Moravskéhozemského muzea, oči by nevěděly,kde spočinout dříve.Nachází se tam totiž bez dvou
stovek devět tisíc kraslic.

Kolekce je to vskutku reprezentativní,zahrnuje totižzdobná velikonoční vejcez konce devatenáctého stoletíi z prvních desetiletí stoletídvacátého, k tomu nejen zevšech konců Moravy a z Čech,ale i z ciziny. Část exponátůz této obsáhlé a cenné sbírkyuž mělo šanci obdivovat i zahraničí– a to na výstavách ve
slovinské Lublani, ve finskémTampere i v rakouském městečkuKittsee.Nyní máte podobnoumožnost i vy.

Kurátorka výstavyEva Večerková zdepozitáře vybralatři sta kousků, ježjsou až do konce května k viděnív brněnském Biskupskémdvoře.

Moravské a české

Pokud tam laik zamíří, podlečeho na první pohled pozná,čím se vyznačují kraslice moravskéa co je naopak typické
pro ty z Čech?Eva Večerková přibližujerozdíl na příkladu velmi rozšířenétechniky batikovanívelikonočních vajec: „V Čechácha na západní Moravě seornament tvořil krátkými tahyšpendlíku namáčeného dovosku a vytvářel zejména slzovitétvary. Na Moravě východní,na Valašsku a Slovácku,se při batikování
používal jinýdruh pomůcky,totiž trubička.Když se do nínalil vosk,tak vytvářeladlouhou svisloučáru,“vysvětluje jedna z našichnejvětšíchznalkyň kraslic
a dodává, že podobnýtyp ornamentuna kraslicích se stal charakteristickými pro Slovenskoči Maďarsko.

Kraslice se do krásy proměňujíi prostřednictvím řadydalších technik – napříkladvyškrabováním aneboleptáním. Pestré vzory sev těchto případech rodí díky
ostrým hrotům nožíků anebotaké brk smáčených v kyselině.Tyto nástroje pak postupněodkrývají potřebné částibarvy, kterou byla vejce nejprvepokryta.

Ženy i muži

Kolik žen a kolikmužů dnesu nás tradici zdobení velikonočníchvajíček vlastně rozvíjí?Odpověď skrývá Galeriekraslic, jež se kupodivu nenacházína Moravě, ale v Čechách,a to pod horou Říp –v Libotenicích na Litoměřicku.Právě tady totiž před třináctilety založili Asociacimalířek a malířů kraslic Českérepubliky.
„Sdružujeme sto sedmdesátčlenů ze všech koutů Čecha Moravy. Převažují ženy,mužůje jedna čtvrtina,“ informujeOlga Hovorková,předsedkyně asociace.

Galerie kraslic v docelamalých Libotenicích se navícrovněž může pochlubit pořádněvelkou sbírkou kraslic.Tato kolekce momentálněčítá čtyři a půl tisíce originálníchvelikonočních vajíčeka postupně se rozrůstázejména díky tomu, že do nívzorky své tvorby zapůjčují čivěnují dnešní malérečkya malíři.

Existuje titul

Asociace navíc v úzké spoluprácis odborníky – etnografya muzejníky – uděluje jednouza pět let svým členům, kteří se krášlení vajec věnují vevolném čase, tituly malířka(respektive malíř) a poslézei mistryně (či mistr) uměleckétvorby kraslic.V potaz přitom bere výhradnětradiční zdobení kraslic.A za tu považuje zejménatechniku batikování, čili malováníroztaveným včelímvoskem, dále glavírování, tedyvyškrabování volného vzoru na obarvených vejcích.Za techniky tradiční uznává rovněž polepování obarvenýchvajíček slámou či dušíze stonků sítiny jezerní (anebočerného bezu) a ovazovánívajec rostlinnými částmi ještě
před ponořením do barvy.Malířky a malíři uspějíi s plastickým zdobením bílýchi obarvených vajec přepálenýmvčelím voskem, případněbarevným parafínem,
tedy s reliéfem.


JITKA STUCHLÍKOVÁ

23.4.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marioneta malé tanečnice.
2

Muzeum chystá výstavu věnovanou jediné loutce

Kominík při práci.

Hasiči varují: Dejte pozor na nevyčištěný komín

Klesající zadluženost dává projektům šanci

Chrudim – Městu se daří snižovat zůstatek nesplacených úvěrů. Radnice si tak bude moci případně vzít bez obav nový úvěr na zajištění některé z připravovaných větších investic.

A teď na nebezpečné území Vyšehradu

Chrudim - Sobotním soupeřem chrudimského týmu byl šestý celek ČFL - SK Benešov. Utkání začali domácí ofenzívně a vypracovali si několik příležitostí.

Ve středu představíme prvňáky ze ZŠ dr. Peška Chrudim

Chrudimsko - Ve středu 20. září přinese Chrudimský deník čtenářům druhý díl svého nového seriálu Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol, a to až do pololetního vysvědčení.

Obyvatele Pardubického kraje nejvíc trápí neutěšené silnice

Chrudim - Chybějící obchvaty, dálnice a rozbité okresky. To je podle exkluzivního předvolebního průzkumu pro Deník největší problém kraje. Můžou s ním ale poslanci něco udělat?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení