Expozice proto divákům nabídne několik informačních panelů a také pohled na unikátní loutky Matěje Kopeckého mladšího, který žil v letech 1893 1946. Ohořelé zbytky dřevěných figurek jako jediné zůstaly svědectvím ničivého požáru, při kterém rodina Kopeckých přišla nejen o střechu nad hlavou ale i o dvě malé děti.

„Ve vsi Třebešově u České Skalice bydlil na dvoře Pitašova hostince v kočovném voze s celou svou rodinou loutkář Matěj Kopecký, který hrál též na italské frontě. Dne 19. ledna o 4. hodině ranní vypukl ve voze požár, jemuž mimo celé zařízení padly za oběť i dvě děti Kopeckého, jednoleté a dvouleté. Manželé Kopečtí i jejich bratr zachránili se skokem z okna. Polonazí, popálení byli předáni jaroměřské nemocnici. M. Kopecký cestoval s biografem, 18. ledna hrál ve Chvalkovicích, odkud přišel po půlnoci k rodině do Třebešova," cituje Olga Havlíková z Muzea loutkářských kultur novinovou zprávu roku 1923.

Matěj Kopecký se narodil 24. února 1775. Od otce se mu dostalo loutkářské výchovy při společných cestách po štacích v jižních Čechách. Kromě zmíněného data narození víme o Matěji Kopeckém jen velmi málo. Podobu slavného loutkáře, jak ji vnímáme dnes, utvářely hlavně ústně tradované příběhy a legendy. Roku 1795 se v Miroticích oženil s Rosalií, dcerou místního kramáře Matěje Holzäpfa. Bojoval ve válce proti Napoleonovi, díky tomu si nejspíše vysloužil benevolentnější přístup císařských úřadů a v roce 1820 získal trvalou loutkářskou licenci, jejíž udělení mu předtím bylo několikrát zamítnuto.

Ve svých 45 letech se tak vydal na cesty s loutkovým divadlem, na kterých ho ze začátku doprovázeli jeho synové, ti si ale brzy pořídili vlastní divadla. Matěj Kopecký měl 14 dětí, dospělosti se jich dožilo pouze šest, z toho všichni čtyři synové Jan, Václav, Matěj a Josef pokračovali ve šlépějích svého otce. (lv, oh)