Tři exiloví vědci přibyli na seznam čestných občanů

„Čestná občanství předáváme vědcům, kteří snad kvůli své emigraci nejsou v Čechách tak populární a známí, ale jejich práce a kredit svědčí o mimořádných zásluhách pro vědu,“ řekl starosta Semil Jan Farský a dodal, že jde o první a zároveň poslední čestná občanství, která v jeho současném čtyřletém volebním období byla v Semilech udělena.

Josef Plíva strávil v Semilech dětství a navštěvoval dva ročníky zdejší obecné školy, později vystudoval turnovské gymnázium. Po vysokoškolských studiích na VŠCHT v Praze působil v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV a stal se spoluzakladatelem celého vědního odvětví chemická fyzika, specializoval se na vědní obor infračervená spektroskopie.

Po roce 1968 emigroval do USA, které do své smrti neopustil. Přál si být pochován v Semilech, ve městě svého dětství, což ale jeho pozůstalí nerespektovali.

Málokdo ví, že Plívu chtěl profesorský sbor na univerzitě v Ohiu, kde působil, navrhnout na Nobelovu cenu, vědec se toho však nedožil.
Mineralog Zdeněk Johan je z trojice vědců nejznámější, neboť od roku 1989 v Čechách pravidelně přednáší a rád se vrací i do Semil, kde absolvoval zdejší gymnázium.

„Již během studií na Karlově Univerzitě začal s objevy nových minerálů. Po studiu nastoupil do Ústavu pro výzkum rud jako vedoucí mineralogického oddělení. V letech 1963 až 1965 pracoval jako geolog v Tunisu. Po návratu působil jako vědecký pracovník a tajemník Geologického ústavu Československé akademie věd,“ připomněl Johanovu vědeckou minulost turnovský mineralog Muzea Českého ráje Turnov Tomáš Řídkošil.

Objevitel 34 nerostů

Johan emigroval, stejně jako Plíva, v roce 1968. Působil pak ve Francii, kde za svou vědeckou činnost, zejména jako mineralog, získal mnoho ocenění a byl jmenován Rytířem francouzského řádu za zásluhy.

Zásluhami se rozumí například objevení 34 nových nerostů. Díky Johanovi se změnilo vnímání mineralogie jako vědy. Zajímavostí je, že Johan vykonával v rozmezí let 2001 až 2008 funkci starosty francouzského městečka Isdes. V květnu 2008 se stal rovněž čestným občanem Lomnice nad Popelkou, kde se narodil.

Josef Paldus vystudoval též semilské gymnázium a podílel se na rozvoji kvantové chemie. I on se rozhodl v roce 1968 emigrovat a stal se řádným profesorem univerzity v kanadském městě Waterloo.

Nahlédl do molekul

Ve světě získal mnoho cen a vyznamenání, hodně publikoval a v roce 2008 mu byla udělena prestižní cena Patria v rámci projektu Česká hlava za významné objevy v kvantové chemii.

Společně s Jiřím Čížkem vytvořili novou metodu, jak počítat chemické vlastnosti molekul a jejich chování na základě prvotních kvantových principů. Tento postup je již mnoho let považován za jednu z nepřesnějších a nejefektivnějších metod pro výpočty vlastností molekul v oblasti kvantové chemie.
Udělení čestných občanství trojici vědců proběhlo v rámci vzpomínkového večera u příležitosti 20. výročí sametové revoluce v Kulturním centru Golf Semily. Večer doprovázela hudební skupina Karel Kryl revival, v sále KC Golfu byla při této příležitosti také odhalena malá výstavka plakátů a různých dokumentů z doby před pádem železné opony.

Tomáš Lánský