VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vychází kniha Jiřího Poláka Mikulášské čarování a pozdrav od čerta

Východní Čechy /ROZHOVOR/ - Byl opět tady: magický den, kdy život malých, velkých i celoživotních dětí slaví svátek. V ulicích a u dveří se zjevují magické postavy Mikulášů, čertů a andělů. Nadělují dárky nebo taky uhlí, napomínají, promlouvají. Těší a děsí.

8.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Jejich návštěva se každému z nás vryla do paměti jednou provždy a i v čase, kdy máme dětství dávno za sebou, vnímáme čas mikulášské nadílky jako magický. Víme vlastně, co všechno mikulášská tradice znamená? A jak se vyvíjela v letech a staletích? O tom všem vypovídá překrásná kniha královéhradeckého spisovatele Jiřího Poláka Mikulášské čarování a pozdrav od čerta, která vychází právě v těchto dnech.  Nabízí pohled na tradici mikulášské nadílky v českých a evropských zemích, vzpomínky známých osobností, recepty na mikulášské sladkosti a především spoustu nádherných dobových kreseb, pohlednic a obrázků, které odrážejí atmosféru mikulášské nadílky v různých historických obdobích.

Proč jste si zvolil jako téma svojí knihy právě tradici mikulášské nadílky?"
Především proto, že je mojí osobní reminiscencí na šťastné dětství, byť ve srovnání se současností prožívané v daleko skromnějších poměrech. Lákala mě také možnost zmapovat celou historii svatomikulášského kultu a s ním spojený folklor evropských národů, neboť – pokud je mi známo – v této populárně naučné formě nebyla ještě žádným autorem zpracována. Konečně jako člověk, který se též dlouhodobě zabývá filokartií, tedy  sběratelstvím pohlednic,  jsem měl chuť podělit se s širší veřejností o půvab a jedinečné zpracování historických pohlednic, které tvoří významný obrazový doprovod knihy. Kromě toho není pro mě jako autora zanedbatelná možnost veřejně se na jejích stránkách vyslovit k tradici českého Ježíška, na kterou pohlížím kriticky.

Jak dlouho trvala vaše práce na knize? Předpokládám, že dát dohromady všechny kresby, obrázky, dobové pohlednice 
a další obrazový materiál bylo dost náročné. Odkud jste čerpal?
Na knize jsem pracoval zhruba dva roky. Tím nemyslím ani tak vlastní a citované texty, jako spíše postupné získávání vhodného obrazového doprovodu, který v mých sbírkách starých pohlednic nebyl v dostatečném počtu zastoupený. Naštěstí mám dost známých sběratelů, a také vypomohl internet, kde na aukčních serverech jsou občas reprodukované  pohlednice i s touto tematikou, byť ne vždy v potřebném rozlišení.

Jsou v knize všechny obrazové materiály, které jste objevil? Je mezi obrázky něco, co vás překvapilo?
Všechny shromážděné obrázky jsem ani nemohl využít, bylo jich daleko více než naleznete v knize. Překvapilo mě, jakou pozornost a zájem věnovali naši předkové tomuto námětu, kolik vyšlo různých „čertovských" a „mikulášských" pohlednic u nás i v cizině,  a jak zvláště čert byl v prvních desetiletích 20. století populární figurkou, která  nejen strašívala malé děti, ale také humorně a satiricky reflektovala různé dobové jevy 
a nešvary. Tudíž spolu s nakladatelkou Petrou Markovou jsme museli provést přísnou selekci a vybírat opravdu jen ty nejpůsobivější pohlednice, a to ještě v dostatečné reprodukční kvalitě.

Pro knihu jste oslovil několik známých osobností. Podle jakého klíče jste volil a jak na vaši mikulášskou žádost reagovali?
Pokud jde o vzpomínky známých žijících osobností 
v této knize, musím přiznat, že jejich výběr se řídil tím, že se s nimi osobně již z minulosti znám a samozřejmě si jich velmi vážím. Například   Eva Pilarová přispěla i do jiné mé knížky, která pod titulem Trpaslík a jeho svět vyšla před pár lety v nakladatelství Olympia. Kromě toho byla její kmotrou při křtu v tehdejším pražském domě knihy Kanzelsberger dole na Václavském náměstí. Herec Mirek Táborský, jak známo, je stejně jako já původem Hradečák, a tak si každý domyslí, že naše spolupráce nejen na této knize, ale i na dalších projektech je přátelská a bezproblémová. Zvlášť radostně a vstřícně zareagoval na dané téma akademický malíř Jiří Anderle, který miluje staré časy, tehdejší zvyklosti a tradice, což se mimo jiné plně projevilo jeho návraty do minulosti prostřednictvím jedinečného rozhlasového cyklu Láska za lásku.

Knížka je krásně zpracovaná – od tisku a papíru až po obal 
a celkové provedení. Měl jste možnost podílet se na závěrečných úpravách a konečné podobě knihy?
Spolupráce s nakladatelstvím Natural Synergy, které knihu vydalo,  byla skvělá: jak při výběru vhodných obrázků, tak při  konzultacích nad titulní stranou a mnoha dalšími věcmi. Byla to taková tvůrčí diskuse, která finálnímu výsledku určitě nebyla na škodu.

Jaké máte vy sám vzpomínky na Mikuláše a čerta? Držel jste tuto tradici se svými dětmi 
- a  držíte ji dodnes?
Z mé knížky jasně plyne, že hrozně rád na své dětství a mládí strávené téměř na periferii Hradce Králové – v Hořické ulici – vzpomínám. Jeho součástí byla i každoroční nadílka od svatého Mikuláše, někdy provázená i jeho osobní návštěvou, jindy jen sdělením rodičů, že mi nějaké dobroty nechal za vraty našeho přízemního domku. Pamatuji si dodnes jasně, že když k nám jednou svatý Mikuláš skutečně zavítal, byly mně – navzdory jeho jinak impozantnímu zjevu – silně povědomé boty, které nosíval sousedovic dospělý syn. Jindy kterýsi kolemjdoucí čert pouze zabouchal metlou na okno; krve by se ve mně v tu chvíli nedořezal. A ta úleva, když se k nám dál už nedobýval. Není divu, že jsem dbal o to, aby něco podobného prožívaly i mé děti; zejména vnoučata, se kterými jsem nikdy nelenoval jít na večerní mikulášsko-čertovskou show v hradeckých ulicích  a na náměstích. Právě dnes jsem se jen tak mimochodem zeptal mé vnučky Diany, jestli spolu, jako loni, zase půjdeme na  královéhradecké Velké náměstí. Dvanáctiletá slečna mi sdělila, že už jí to nebaví, že na něco takového je už moc velká. No nevím, totéž, s povzneseným výrazem ve tváři, mi odpověděla i v loňském prosinci, a pak se ke mně ještě ráda, byť na poslední chvíli, připojila. Tak se ještě uvidí.

Vizitka spisovatele Jiřího Poláka
Koníčků mám dost: vedle psaní a sběratelství rekreačně sportuju, rád čtu, dívám se na dobré filmy či dokumenty, s kamarády chodím na čundry do přírody. Zároveň jsem  i kavárenský typ, takže často navštěvuji různé podniky ve městě. Také hotel Černigov, který nám pánové z Prahy chtějí zbourat, aniž jim vadí, že Hradec připraví o velkolepou dominantu a zároveň naruší dokonale řešené náměstí před hlavním nádražím.
Co se mi v životě nejvíce povedlo? To je těžká otázka, spíš se mi vybavuje, co se nepovedlo, a toho bylo dost. Když budu bilancovat ve smyslu pracovním či tvůrčím, asi se mi dařilo redigovat ještě za totáče měsíčník Puls, vydáváný až v pětitisícovém nákladu Městským národním výborem v Hradci Králové. Nu a po revoluci mi postupně začaly vycházet knížky, za které, aspoň si to myslím, se nemusím stydět.
A co chystám? V lednu má vyjít v brněnském Kartuziánském nakladatelství moje knížka Směli jsme zůstat věnovaná česko-německému soužití a životním příběhům šesti sudetských Němců. Podle dvou humoristických novel, které jsem napsal ve spoluautorství s bývalým plavčíkem městských lázní Rudou Vítkem, píše v současné době scénárista Petr Markov scénář. Když vše dobře dopadne, měl by  vzniknout televizní seriál, ve kterém má rezervovanou jednu ze stěžejních rolí Mirek Táborský.

Autor: Ivana Fričová

8.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V Havlíčkově ulici raději neparkujte

ilustrační foto

Poprvé se strážníci setkali s oznámením na dým v baru

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Nejvíc se půjčují knihy pro děti

Třemošnice – V kterém ročním období si lidé nejvíce půjčují knihy? Jaké žánry jsou oblíbené, a naopak co se stane, když nějaký opozdilec knížky vrací pozdě? Na tyto otázky nám odpovídala pracovnice knihovny a informačního centra v Třemošnici Pavla Alvarezová.

Mlékařem se zatím chce stát šest dětí, stav není konečný

Hlinsko – Do města, které se dříve pyšnilo množstvím budoucích kožešníků, strojníků, traktoristů nebo obráběčů kovů, se vrací po letech učňovské školství. Nový obor „výrobce potravin – mlékař“, začne v září studovat prozatím šest dětí. 

Po srážce zůstala honda nadranc

Přestavlky – Děsivě vypadající nehoda se stala v pátek před devátou ráno na silnici mezi Přestavlky a Rosicemi.Řidič naštěstí utrpěl jen lehká zranění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení