VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z Velikonočních zvyků stále přežívá hlavně koleda, a to i ta holčičí

Rychnovsko - Z církevního hlediska jsou zásadní pouze obřady na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu

7.4.2012
SDÍLEJ:

KLUČIČÍ KOLEDA. Dnes už si většina kluků pomlázky neplete, ale jednoduše si je koupíFoto: Archiv

Už za pár dní bude odevšad slyšet pištění a smích děvčat, která budou uhýbat před pomlázkami ověšenými pentlemi. Přijde totiž čas koledy, kdy chlapci něžnějšímu pohlaví „sešlehají“ zadek.

„V dnešní době zůstává nejznámější velikonoční tradicí pomlázka na Velikonoční pondělí. Chlapci už od pradávna chodili s pomlázkou z vrbového proutí. Měla předávat životadárnou mízu a omlazovat dívky a ženy. Koledníci dostávali za odměnu malovaná vajíčka, symbol nového života,“ vysvětlila historička Tereza Pavlíčková z rychnovského muzea.

V Čechách zcela ojedinělým zvykem, typickým pro Orlické hory a jejich podhůří, je holčičí koleda. Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost. Už obecní kroniky z 20. let 20. století uvádějí dívčí koledu jako běžnou tradici.

Typický beránek

Typickým velikonočním jídlem vedle mazanců a jidášů byl a zůstává beránek. Připomíná beránky, které obětovali Izraelci před vyjitím z Egypta, aby byly jejich domy uchráněny před poslední z deseti ran egyptských – smrtí prvorozených synů. V křesťanské tradici se takovým Beránkem později stal Ježíš, když se obětoval za lidstvo.

Velikonoční zvyky vycházejí ze tří různých zdrojů. Je to stará pohanská oslava příchodu jara, zároveň židovské svátky na připomínku vyjití Izraelců z Egypta a křesťanské svátky, připomínající smrt a vzkříšení Ježíše Krista.
Podle faráře Jiřího Máry z Vamberka církev žádné zvyky nedodržuje. „Jsou předepsané pouze takzvané třídenní církevní obřady, což je Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Zvyky ne, ty se týkají rodinného života, ne církevního,“ přiznal Jiří Mára.

Na Zelený čtvrtek dopoledne budou všichni faráři obnovovat své kněžské sliby a večer se pak koná mše svatá na památku ustanovení nejsvětější svátosti. „To je víra v to, že se hostie promění v tělo Kristovo a víno v jeho krev. To je pro nás velice důležité. Pomáhá nám to, abychom křesťanské zásady dodržovali ve svém každodenním životě,“ řekl Jiří Mára.

Ježíšova smrt

Na Velký pátek si pak církev připomíná Ježíšovu smrt na kříži během dvou obřadů. O Bíllé sobotě vzpomíná na to, že Ježíš je již v hrobě. Po setmění následují obřady vzkříšení. Na neděli pak připadne vlastní připomínka Ježíšova vzkříšení z mrtvých.

Své o velikonočních zvycích vědí také učitelky ve školách a ve školkách, pro které je toto téma každoročně velmi vděčné.

„Veškeré svátky jsou základním tématem, které s dětmi probíráme. Samozřejmě také všechno, co patří k Velikonocům. Vyrábíme velikonoční přáníčka, vyfouknutá vajíčka prostě cokoliv, co se k Velikonocům váže. Povídáme si o tradicích, zvycích, o tom, že jsou různé kraj od kraje. S tím vším je možné předškolní dítě seznamovat,“ uvedla Eva Cvejnová z Mateřské školy v Solnici, pro kterou jsou Velikonoce velkým tématem, jemuž se děti rády věnují.

„Děti to prožívají. Kluci se samozřejmě na koledu těší, holčičky zase že za nimi přijdou koledovat kluci. Opravdu to téma baví všechny,“ dodala Eva Cvejnová.

Jaké zvyky znali naši předci

• Velikonocům předchází šestitýdenní postní doba.
• Velikonoční, takzvaný Pašijový týden (z latinského Paseko – utrpení), začíná Květnou nedělí.
• Zelený čtvrtek byl poslední den, kdy vyzváněly zvony, které potom „odletěly do Říma“. Zvony potom až do neděle nahrazovaly děti, které obcházely po vsi s řehtačkami.
• Na Velký pátek, den Kristova ukřižování, se nesmělo hýbat s půdou. Věřilo se, že se v tento den otvírají hlubiny země a jsou tak přístupné poklady.
• Na Bílou sobotu se uhasila ohniště a starý oheň byl nahrazován novým, doneseným ve žhavém polínku.
• Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
• Velikonoční pondělí patří koledování. Chlapci už dopoledne chodí za děvčaty, aby si pomocí pomlázky vykoledovali vajíčko nebo nějakou dobrotu.

Autor: Kamila Císařová

7.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Trenér Marcel Vít.

Marcel Vít: Prosetínský fotbal do kraje patří!

Ilustrační foto

Malá Verunka hledá zkušené pěstouny. Pomůže veřejnost?

Češi jsou ukrutně psomilní a z řad ohařů rádi vybírají

Zalažany – V revíru lužského mysliveckého sdružení Hubert Luže se konaly zkoušky vloh různých plemen ohařů. Zúčastnilo se jich 46 psů z České republiky, Slovenska, Polska a Švýcarska. Využili jsme příležitosti a požádali o rozhovor Jiřího Drábka ze Zalažan, který ohaře již 20 let chová a ještě déle je cvičí. Je také členem Klubu krátkosrstý ohař ČR, který zkoušky pořádal. 

Špatný vzor: Rodiče žijí z dávek, jsou negramotní

Chrudim – Mladí z vyloučených lokalit to nemají snadné. Chybí jim zázemí i klasické vzorce chování. 

Pitná voda má být dostupnější

Bojanov – Městys Bojanov v současné době administrativně finišuje s realizaci zdrojů pitné vody pro obce Kovářov a Hrbokov. 

AUTOMIX.CZ

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Aut mladoboleslavské značky se na české inzerci povalují přímo hordy, v drtivé většině případů jde ale o běžné modely moderní éry. Co když ale sháníte škodováckou klasiku? I v tomhle případě je bohatý výběr.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení