Ahoj. Vítejte v roce, který má na konci třináctku, což je prý číslovka veskrze pozitivní.Tak uvidíme.

Dosluhující pan prezident si na poslední chvíli vyhodil z kopýtka a udělil amnestii nad kterou zděšeně kroutí hlavou i ti, kteří mu dávali hlas ve všech dosavadních anketách popularity a při pohledu na nás, kteří jsme to nikdy neudělali, krčí smutně rameny. Víc dělat nemohou a my také ne. A to nás ještě čekají jeho milosti. Snad se poradí s někým jiným, než se svými rádci z hradu.

Je čas novoročních předsevzetí. Psychologové radí nic takového nedělat, neb rozčarování nad tím, že zklamete sama sebe je větší újma na našem egu, než být ještě chvíli tlustej, nebo lépe korpulentní.

Ostatně je zvláštní, jak používáme slova, která jako lépe a hlavně přijatelněji zní i když jde samozřejmě o jednu a tutéž věc. Vypravoval mi jeden známý chrudimský doktor, jehož posláním je léčit poruchy metabolismu, jak nemohl docílit, aby jeho pacientka zhubla. Vyzkoušel snad všechny formy domlouvání i lehkého nátlaku a nic. Ba co víc, teta vesele tloustla dál. Až jednou otevřela dveře ordinace ta samá teta, které ale v pase chybělo o něco víc centimetrů. Na dotaz, jak se jí to podařilo, odpověděla, že za to může její řezník. Lékař nechápal. Tak mu vypravovala jak se u řezníka zašprajcla ve dveřích obtěžkána taškama s jídlem a řezník jí před plným krámem pravil: Co žerete, že jste, babo, tak tlustá!! „No a to uznáte, že po takové veřejné masáži jsem už musela zhubnout," dodala teta. Smutně se na mne dietolog podíval a dodal, že bohužel některé účinné metody on používat nemůže. Což prý je velká škoda. Škoda je i to, že mi doktor takových historek neřekl víc.

Čtenářové moji, přeji vám hodně zdraví a mějte se krasopisně v roce dvatisícetřináct. A pokud možno nezlobte.

Ivan Baborák, výtvarník

www.baborak.cz