Ahoj. Je poslední listopadová sobota.

Zařekl jsem se, že nebudu naříkat a přestanu se divit a budu pozitivní. Dá to hodně práce, když se na vás stále valí děsivé zprávy. Ale, jak podotkl můj oblíbenec písničkář Merta Vladimír „S pasivním voličem a pasivním národem nelze sestavit stabilní politický systém". S tímto vědomím lámu hůl nad všemi událostmi posledních dní.

Prozradím vám, těm starším padesáti let, jak to zařídit, aby vás ostatní považovali za mladistvé. Protože o to tady jde. Být mladý, krásný a pružný. Podle britské zdravotnické organizace Beneden je věk skutečně jen číslem. Vědci z tohoto institutu nás nabádají abychom si sem tam zapařili i po půlnoci, pochutnali si na kořeněném jídle, oblékali se v obchodech s módou pro mladé, používali aplikace chytrých telefonů, jedli čokoládu, tančili si na hudbu po bytě, měli profil na Facebooku, sem tam porazili mladší v počítačových hrách, sledovali současné seriály pro mladé, měli mladšího partnera a taky abychom často sexovali. V průzkumu této společnosti se osoby ve věku 59 let, které žily mladistvým životním stylem, cítily v průměru na jednačtyřicet. Což, jak dodávají, je překvapivě o osmnáct let méně.

Počítat tedy angličtí vědci umějí dobře. Bez váhání jsem se pustil do jejich vyzkoumaného mladistvého životního stylu. Některé úkony však změnit nelze, například s věkem partnerky stěží hnete, čokoládu nesmím, neb jsem diabetik, chlastat taky nesmím ze stejného důvodu, hrát počítačové hry považuji za debilitu stejně jako tančit sám po bytě. Ale někdy když ráno zprudka vstanu z postele, se mi zamotá hlava tak, že vtančím sám a nechtíc do nového dne. Máme též sledovat seriály pro mladistvé a současné celebrity. Mrknul jsem tedy na ty celebrity, neb jejich svět mi je cizí a ejhle, představte si, že Katie Price ( 34) je už pár týdnů volná a vyrazila do londýnského klubu Whiskey Mist a omámená drinky líbala muže a k tomu si vzala na sebe černý top a pod ním byla na ostro a pod blesky fotografů jsme spatřili, že ta modelka Katie má svá silikonem napěchovaná nadra, která jí, ovšem jaká hrůza, viditelně směřují do stran. Což je samozřejmě hrozné! Zbylo mi tedy to kořeněné jídlo a častý a pravidelný sex a Facebook. Což samozřejmě praktikuji, ale jen v úterý a v dubnu. Paul Keenan ze společnosti Beneden ještě dodal a uklidnil nás: „Není tak důležitý cítil se mladý, jako se cítit spokojený se životem a mít čas na věci, které vás činí šťastnými."

Tím mne uklidnil a já vklouzl zpět do toho svého lehce předseniorského, i když pestrého, životního stylu v kterém nemládnu ale jsem relativně spokojený.

P.S. Už aby byl duben.

Ivan Baborák, výtvarník
www.baborak.cz