Nedokážu posoudit nebezpečí, které hrozí v takovém vichru od vzrostlých stromů v městské zástavbě, natož abych dělal nějaké závěry co se týče jejich zdraví. Ale možná jsme si za těch mnoho let, kdy do našich zemí i našeho regionu podobné větry neduly, zvykli tyto otázky si neklást. Jsem výtvarník a mám rád Chrudim a ze studia dobových rytin a různých historických pohledů, a že jich na naše město je, vím, že ten ostroh nad řekou Chrudimkou, dříve Kamenicí nikdy v minulosti nebyl tak zarostlý, jako je nyní. A jde hlavně o dřeviny náletové, které v dobách bolševických si rostly, jak chtěly. Narozdíl od obyvatel. Ty měli soudruzi pod důslednou kontrolou. Nebo z vlastní zkušenosti vím o výsadbě zeleně na sídlišti Leguma a jiných podobných z těch let šedesátých minulého století, kdy si noví obyvatelé sázeli stromy sami a někdy tak nešikovně, že jejich děti si ob generaci zoufaly, že tatíci zasadili doubek tři metry od činžáku, a ten nyní stíní třem rodinám tak, že musí svítit i ve dne a ještě jim větve plácají do oken jak mucholapky. Ostatně i malíř Odvárka si mi postěžoval, že už naVysočině není tolik krasopisných pohledů do krajiny, jako bývalo za jeho mládí. Inu, stromy rostou a mohutní. Obdobnou vichřici, v přeneseném smyslu slova provádí na postu ředitele ND v těchto dnech s lišáckým úsměvem ministr kultury Balvín. Bývá zvykem že fyziognomie už dopředu o člověkovi prozradí mnohdy víc než on by si přál. V tomto případě se ukazuje, že reakce zaměstnanců a jejich solidarita bude doufám víc, než obava o zaměstnání a šikana nadřízeného. Hoši a dívky dělají, jen co my jim dovolíme. Tak to je.

PS A co my? Zavařujeme a usmíváme se, dyk je léto a bude líp!!

Ivan Baborák, výtvarník
www.baborak.cz