BABORÁKŮV TÝDEN: Vždycky nám trvalo uznat osobnost

Ahoj, je konec dubna a v úterý je první máj.

Jak se řekne první máj, neomylně většině Čechů naskočí první verš z Máje K.H.Máchy, že totiž je lásky čas. Většině naskočí, ale mám za to, že většina celou báseň nikdy nečetla. Je pravda, že ta báseň není žádná snadná říkanka. A paradoxně v době vydání Máje ji lépe přijala kritika německá a třebas i polská. F. L. Čelakovský se nechal slyšet: „Nešťastný básník i s celou svou romantikou! Kozla nám po ní, ježto i ovoce a tudy i víno, blaho básníků, jak slyším, na všechny strany pomrzlo. A také okurky, jsou všechny ty tam!" I J. K. Tyl si přidal, že by rád temné zvuky harfy jeho jinák slyšel zvučeti, jinák, aspoň za věku našeho, ne tak nečesky… Jak příznačné pro náš kraj! Nám to vždycky trvalo a i trvá, než uznáme osobnost a kvalitu. Lépe nám to jde až po smrti toho kterého.

Celý týden maluji obraz na výstavu aktů do Nového Hradce Králové kam si mne přizval galerista z Atelieru Labyrint. Z našeho regionu vystavuje i malíř Václav Zeman. A protože je lásky čas, pro naši orientovanou většinu je láska, pokud nejde o lásku k rodné hroudě, spojena se ženou. Téma je akt, a tak s radostí páchám na obrazy ženské křivky a přemýšlím, jak se během času měnil ideál krásy. Pozornému návštěvníkovi galerií jsou posuny známy. Od kyprých tvarů Tizianových ohnivých, povětšinou benátských krásek až k vychrtlým modelkám z 60. let minulého století. Trend přetrvává a nejedné ženě dělají bezesné noci zoufalá držení různých i hrůzných diet. A někdy to končí totální vychrtlostí a pobytem v nemocnicích. Trend či móda, která nedělá lidi šťastné. Protože, o co by mělo v našem pozemském plahočení jít? Jasně, že o štěstí! I když, prachy si za štěstí nekoupíš.

P.S. Když už jsme u těch bankovek. Prý je každý desátý Čech na hranici bídy. No, to jsme to dopracovali.

Ivan Baborák, výtvarník

www.baborak.cz