I když je tomu již deset let, moje vzpomínky na 11. září 2001 jsou poměrně živé. V té době jsem coby studentka chrudimského gymnázia denně dojížděla do školy z Nasavrk. Že se toho dne stalo něco výjimečného, jsem zjistila až po návratu domů.

Dodnes si pamatuji, jak právě běžící pořady neustále přerušovalo mimořádné vysílání, na snímky dvou kouřících mrakodrapů a na to, že jsem v první chvíli nemohla uvěřit, že k tomu opravdu došlo. Že v sobě někdo dokáže najít tolik nenávisti, aby v jednom okamžiku takto ublížil tisícovkám lidí, to nechápu dodnes.

Druhý den jsme ve škole se spolužáky rozebírali všechny známé podrobnosti, spekulovali a diskutovali o původcích a příčinách. Svět se toho dne určitě změnil a nyní, po deseti letech, je příležitost si uvědomit, jak moc. A bilancovat můžeme i my, kterým tato tragédie do života nijak přímo nezasáhla.

Je pro mě zvláštní, že právě zítra, 11. září 2011, mně čeká v životě další velká změna. S událostmi, k nimž došlo před deseti lety, ale nijak nesouvisí. Starost o webové stránky Chrudimského deníku předám svému nástupci a budu se připravovat na novou životní etapu, na roli matky.

Bude se mi určitě stýskat, ale zároveň budu mít novou, nesrovnatelně pozitivnější vzpomínku spojenou s datem 11. září.

Držte mi palce, abych to nové období zvládla a budu se těšit, že se na stránkách opět společně potkáme. Určitě to bude dříve, než za deset let …