KOMENTÁŘ: Vteřiny mlčení, hodiny trapasu

„Kdo je pro vás hvězdou v Chrudimi? Myslím hvězdu vašeho života,“ vypálil na mne moderátor slavnostního vyhlášení výsledků ankety nejúspěšnějších sportovců okresu.

Poklesla mi čelist i kolena, každá vteřina mlčení se stávala hodinou obrovského trapasu. Takovou otázku jsem skutečně nečekala a každý, kdo mou zoufalost viděl, to může potvrdit.

„Je to jistě manžel,“ snažil se o nápovědu moderátor. Ani to mi nepomohlo. Muži mého života vědí, že za hvězdu jsem ve vztahu já. Tak to mám osudem zařízeno a jinak už to asi nebude.

Odpověď jsem nenašla ani po probdělé noci provázené touhami zakopat se sto metrů pod zem. Co jsem měla říct? Že je pro mne hvězdou starosta města? To si opravdu nemyslím.

Mohl by to být můj drahý táta, ale ten už mezi námi není.

Hvězdu nemám, zato jsem mlčící princezna s ostudou na čele.