VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Desatero mýtů spojených s akcí Děkujeme, odcházíme

Hradec Králové - Současnou situace ve zdravotnictví hodnotí David Belada. V bodech shrnuje problematiku mýtů v rámci lékařské akce Děkujeme, odcházíme.

17.1.2011 9
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

1. Lékařům jde JEN o zvýšení platů: ano, snaha o narovnání 20 let trvajícího stavu, kdy zdravotníci nedobrovolně dotují péči, je zcela oprávněně jedním z hlavních témat akce, s tím ale velmi úzce souvisí snaha o změnu zdravotního systému. Pokud se podaří, aby peníze netekly přednostně do „černých děr“ v systému (drahé přístroje a léky, stavební lobby, pojišťovny), a použijí se na odměnění těch, kteří lékařskou péči poskytují, bude spolehlivě na platy, které uspokojí všechny zdravotníky a rozsah péče nemusí být snížen.

Další důležitou příčinou nehospodárnosti systému, je systém mnoha pojišťoven – zdravotní pojištění není nic jiného než zdravotní daň. Rozdíly v nabízených službách mezi pojišťovnami nejsou nijak zásadní, proto by redukce jejich počtu přinesla obrovské úspory. Dalším stěžejním bodem akce je změnit velmi nešťastný systém postgraduálního vzdělávání, zde již určité návrhy ministerstva zdravotnictví (MZ) byly prezentovány.

2. Situace k 1. březnu 2011 není nijak dramatická:
chápeme, že MZ nehodlá strašit pacienty, že hrozí kolaps. Pokud by ale situace dospěla k tomu, že lékaři, co podali výpovědi, do práce 1.3.2011 opravdu nenastoupí, hrozí zcela katastrofické následky na mnoha místech v ČR. Sám osobně jako pacient z tohoto pohledu mám velký strach, pokud by se mi cokoliv stalo v této době – zcela objektivně ta „torza“ lékařského stavu, co zůstávají, nemohou objektivně zajistit péči o nemocné, a to ani akutní! V médiích nebylo zmíněno i další podstatné riziko, a to je reálně hrozící kolaps výuky v některých fakultních nemocnicích, kde budou chybět lékaři. Přitom klinická část výuky mediků je jednou z nejdůležitějších částí jejich vzdělávání. V této souvislosti je nutno zmínit podporu celé řady členů akademické obce, kteří si uvědomují závažnost situace i z jejich pohledu.

3. Akutní péče bude bez problémů zajištěna:
nutno si uvědomit, že v medicíně tvoří akutní péče pouze její část. Podstatnou, ale co do objemu spíše menší. Skutečnost, že MZ garantuje zajištění akutní péče, je sice zajímavá (přestože lze na mnoha místech i o tom velmi pochybovat), ale řekl někdo, kdo ošetří chronicky nemocné, pacienty s méně závažnými problémy, kteří ale lékařskou péči potřebují také? Tito nemocní nemají od 1. března nárok čerpat zdravotní péči, ač jsou jejími plátci?

A co vlastně patří mezi akutní péči? Ví někdo, kde leží hranice mezi ještě akutní a neakutní péčí? Podle současného plánu MZ by množství nemocných, kteří by se ocitli od 1. března mimo dostupnou péči, bylo obrovské. A bohužel zcela jistě není v silách zbývajících členů lékařských týmů tyto nemocné správně ošetřit. A pokud MZ uvádí, že FN převezmou pacienty z ostatních nemocnici v regionu – jak to mají provést, když samy řeší fatální problémy s nedostatkem lékařů???

4. Praktičtí lékaři (PL) a soukromí lékaři převezmou péči o nemocné z nemocnic:
dokáže si snad někdo představit, jak PL nebo soukromý lékař léčí nemocného s leukémií, frakturou nebo s akutním srdečním selháním? Copak jsou schopni PL zastoupit porodníky? A jak tito lékaři zajistí služby v nemocnicích? Při vší úctě k práci PL, málokdo z nich je asi schopen sloužit v nemocnici na akutních lůžkách, když tuto činnost nedělal třeba 20 let.

Již v současné době je systém nastaven tak, že péče, kterou nejsou schopni zajistit PL, je svěřena do rukou specialistů z nemocnic. Obráceně si zastupitelnost dokážu na časově omezený úsek představit, ale takto ani náhodou ne. A pokud jsou PL zodpovědní, k této péči se ani nemůžou přihlásit (odborně, kapacitně).

5. V nemocnicích zůstávají zejména ti kvalitní lékaři:
bohužel, ani to není zdaleka pravda – v nemocnicích zůstávají často lékaři, kteří si nejsou jistí svojí kvalitou a mají obavy, aby při této příležitosti nebyli ti, které již zpět nevezmou. Dále zůstávají lékaři v důchodovém věku s minimální úvazky (nesloužící), externisté na minimální úvazek, jinak bez vztahu k nemocnici. Právě tito lékaři mají dle nyní platných plánů MZ mít na bedrech veškerou nemocniční péči po 1.březnu!!!

Medicína v současné době směřuje k maximální specializaci, tudíž ani velká zastupitelnost není možná. Lékař bez odborné způsobilosti nemůže lékařskou činnost vykonávat samostatně, bez dohledu atestovaného kolegy. Stále panuje představa o modelu lékaře z počátku 20. století, kdy lékař ráno odrodí na gynekologii, pak pobude chvilku na anesteziologii a odpoledne rozepíše terapii na onkologii. Takto medicína v roce 2011 ale nefunguje. K tomu si musíme uvědomit, že na většině pracovišť jsou uvedeni do počtů zůstávajících i zástupci vedení klinik, kteří jsou činní zejména na akademické půdě a jejichž zapojení do běžného provozu je v některých případech „velmi obtížně představitelné“.

6. Celkový počet odcházejících lékařů je procentuálně nevýznamný:
ano, na první pohled se zdá úbytek necelé pětiny z celkového lékařského stavu jako věc „zanedbatelná“. Ale pozor - výpověď nepodali průřezově lékaři všech odborností jako při prázdninových absencích, ale dominují zástupci akutní medicíny, tedy anesteziologové, chirurgové, internisté, pediatři, neurologové.

Například v rámci FN Hradec Králové tvoří 190 výpovědí „jen“ asi 1/3 celkového stavu lékařů, ale pokud chybí více jak 50% chirurgů, anesteziologů, gynekologů, pediatrů a internistů, je situace k zajištění stejné kvality péče za těchto podmínek manažersky neřešitelná. Pokud někdo (ministr zdravotnictví) tvrdí opak, je to vzhledem k veřejnosti krajně nezodpovědné a NENÍ TO PRAVDA.

7. Jediná možná varianta je okamžitý nárůst mzdových požadavků na 1,5 - 3 násobek:
všichni jsme si vědomi, že možnou alternativou akceptovatelnou pro valnou většinu lékařů je scénář postupného nárůstu k cílové částce požadované ve výzvě během 2 - 4 let. V médiích tato skutečnost zatím nezazněla. Mezi lékaři je tento názor akceptovatelný a považujeme jej za velmi vstřícné gesto vůči MZ a dobrý základ pro jednání, ke kterému bohužel dosud nedošlo.

Je ale třeba zdůraznit, že s určitým nárůstem je nutno počítat již tento rok, a zejména že podmínky nárůstu mezd musí být právně uzákoněny, aby lékaři měli jistotu jejich realizace a nejednalo se jen o sliby. Těch jsme již slyšeli za 20 let nespočetně! Navíc ekonomický růst, který je přítomen dle dostupných údajů v současné době, vyvrací i další dogma – a to, že chtít peníze v době krize, je nezodpovědné. Výběr zdravotního pojištění za rok 2010 byl o 1 mld. vyšší, než se očekávalo.

8. Lékaři bojují jen za sebe:
pokud pominu skutečnost, že dr. Engelem byla nabízena možnost spolupráce na akci DO sesterským odborům (a byla odmítnuta), stále si myslím, že by z podstaty věci a vzájemné závislosti lékařského a nelékařského stavu měla být zachována solidarita. Proto věřím, že pokud nebude možné realizovat nárůst mezd sester také okamžitě (což by mohlo), tak by tomu mělo být v blízké době, a i toto by mělo být jasně dané a formulované.

9. V systému nejsou prostředky k naplnění požadavků lékařů:
zdravotnictví hospodaří téměř s 300 mld. Kč za rok. Omezením přístrojové, lékové, stavební lobby, změnou chování pojišťoven a SÚKL lze střízlivým odhadem ušetřit minimálně 5 - 10% z těchto prostředků, tedy 15-30 mld. Kč/rok. Pokud si uvědomíme, že ke splnění mzdových požadavků k okamžitému nárůstu je třeba 3 - 6 mld Kč (údaje se rozchází dle zdroje mezi LOK a MZ), tak je zde ještě velká rezerva ke zvýšení mezd i nelékařských pracovníků.

Navíc, při avizované možnosti postupného nárůstu by letos požadovaná částka byla mnohem nižší. Na účtech pojišťoven je v současné době cca 10 mld. Kč, a sám ministr zdravotnictví připustil, že relativně snadno by bylo možné cca 2 - 3 mld. z těchto prostředků pojišťoven vyvést a použít na platy zdravotníků. Nutno si uvědomit, že toto NEJSOU prostředky, které by ležely na účtech těchto pojišťoven díky jejich precizní politice hospodaření, ale jsou to peníze, které tam zůstaly díky odlišné skladbě pojištěnců těchto pojišťoven oproti VZP. Ke splnění letošních požadavků je tedy dostačující rezerva na účtech pojišťoven, pro léta další se prostředky musí najít díky reformě zdravotnictví, jak je uvedeno výše. Lékaři rozhodně nechtějí peníze ze státního rozpočtu získat na úkor kterékoliv jiné skupiny státních zaměstnanců!

10. Po zaplacení lékařů bude péče o pacienty horší:
nemusí tomu tak jednoznačně být. Je to proto, že pokud se podaří zaplatit kvalitní lékaře a realizují se reformy, nebudou zdaleka tak často špičkoví lékaři pošilhávat po zahraničí, mladí lékaři nebudou opouštět zdravotnictví, protože budou adekvátně odměněni. Přesto je nutno si uvědomit, že zdravotníci jsou posledních 20 let nejštědřejšími sponzory lékařské péče.

Každý z lékařů dával měsíčně několik tisíc Kč jako nedobrovolný „dar“ do zdravotního systému. V rámci nemocnic je ve většině případů dáváno na „lidské zdroje“, tedy platy cca 40%. Zbývajících 60% jde na léky, materiál a vůbec provoz zařízení. Ve všech vyspělých státech je tento poměr OBRÁCENÝ, tedy 60% jde na mzdy a 40% na provoz. Přesto, pokud se najdou prostředky pro mzdy ve výše uvedených zdrojích, nemusí se lékařská péče zhoršit.

Na druhou stranu je nutno si uvědomit, že všichni jsme si zvykli léta čerpat péči, na kterou ve své podstatě nemáme nárok. V ČR se dávají na zdravotní péči cca 2 - 3x nižší prostředky než například v Německu či Rakousku, přitom kvalita péče je srovnatelná s těmito zeměmi. Zdravotní péči tedy z velké části pro nás všechny dotují zdravotníci svými platy!

Metaforicky by celou situaci šlo připodobnit k tomu, že jsme si zvykli jezdit 20 let Mercedesem, který nám dodávali za 200 000 Kč, a když se prodávající po 20 letech ozval, že již nemůže toto auto prodávat za tyto peníze, když má cenu trojnásobnou, všichni to vnímají jako velkou křivdu. Ano, pokud dáváme do systému 1/3 peněz co v Německu, tak buď „přesedláme“ na o něco horší vůz, nebo si připlatíme a koupíme si jej.

Celkově, asi tyto reformní změny budou pár „stovek“ lidí „bolet“, někomu se šlápne na „kuří oko“, protože přijde o „provize“ nebo o obrovské, leckdy nesmyslně vysoké a neúměrné zisky. Na druhou stranu, pokud se podaří vliv těchto jedinců v systému alespoň omezit (nedělám si iluze, že zmizí z povrchu zemského), bude bez větších potíží na mzdy VŠECH zdravotníků.

Celá tato akce navíc může být vnímána jako společensky očistná, protože poukazuje na likvidaci společensky negativních věcí (korupce, klientelismus, neprůhledná výběrová řízení atd.) a může být vzorem pro další segmenty naší společnosti, kde jsou problémy zcela identické. Pak se můžou najít bez potíží peníze na platy ostatních státních pracovníků – učitelů, hasičů atd. Ale je potřeba co nejdříve zahájit jednání mezi MZ, LOK a ČLK, aby se situace brzy vyřešila.

První březen se blíží, a neřešení celého problému by bylo ze strany MZ partie pokeru, kde místo karet se hraje se zdravím nás všech. Nedopusťme to.

MUDr. David Belada, Ph.D.
Oddělení klinické hematologie
II. interní klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

17.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Základní škola v Chrasti.
5

Chrastecká škola plánuje investice za 18 milionů

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

O voličský průkaz je možné požádat do středy

Pardubický kraj – Volby do Poslanecké sněmovny se kvapem blíží. Kdo by rád odevzdal svůj hlas, ale nebude se 20. a 21. října zdržovat v místě svého trvalého pobytu, můžeš volit na voličský průkaz v jakémkoliv stálém volebním okrsku na území České republiky.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

V Hošťalovicích otevřeli novou zbrojnici

Hošťalovice – Malá vesnice, za kterou končí Pardubický kraj má od soboty 14. října novou hasičskou zbrojnici.

Václav Větvička zavře arboretum

Luže – Ve čtvrtek ve 14 hodin se v Hamzově léčebně uskuteční 14. podzimní zavírání parku a arboreta.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení