VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z REDAKČNÍ POŠTY: Velká sláva u prvního trámu

Než se pokusíme reagovat na obsah článku zveřejněného v Chrudimském deníku ze dne 23. února tohoto roku pod názvem „Trámů na roubenku se motorová pila ani nedotkla“ chceme potencionální čtenáře našeho příspěvku ujistit, že mu nechceme v žádném případě brát naději, na zachování jednoho z tradičních řemesel. Naopak.

4.3.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv SLS Vysočina

Hluboce si vážíme všech těch, kteří dnešní generaci i generacím příštím předali a mají ten dar a vůli předávat dál důkazy o tom, že mnohá, bohužel zaniklá ale i ta zapomenutím ohrožená řemesla mají nenahraditelnou vypovídající hodnotu a jsou důkazem toho, jak se lze prostřednictvím zachovaných výsledků řemeslnického fortelu alespoň v mysli vrátit do dob našich předků.

Pomáhají nám vytvořit si představu jak generace před námi dokázaly žít často v tvrdých podmínkách ale v souladu s přírodou a s respektováním toho, že jsou její součástí a ne pánem. Člověk, který to skutečně takto vnímá, pochopí mnohé, ale hlavně se musí dobrat pokory, velké pokory před lidmi, pro které byla tato řemesla nejen zdrojem obživy ale i seberealizací, a tak prostřednictvím jejich práce máme možnost vycítit jejich tehdejší radosti, starosti, sny, představy a pocity.

Není to jen fortel, ale je vtom kus lidství a hlavně souznění člověka, materiálů a nástrojů, s cílem vytvořit něco, co uspokojí samotného tvůrce, ale stane se nejen předmětem potřeby, ale dílem, které osloví ostatní.

Pohled na trám, jako dominantní prvek roubenky, který je na jedné z ilustračních fotografií zakomponované v článku o zachráncích tradičního řemesla, do jejichž role se otec a syn pasují, nám připomněl vůni opracovávaného dřeva a upoutal tak naši pozornost. Samotný článek z pohledu jeho záměru a stylistiky nám nepřísluší hodnotit. Jako ti, řekněme trochu znalí věci, cítíme povinnost, a to zejména i po reakcích těch, kteří již desetiletí, toto řemeslo provozují, říci, že ono žije a zdaleka nezaniklo. Výsledky řemeslnické zdatnosti a odbornosti studnických a dalších sekyrníků může čtenář vidět na mnoha místech v naší republice, například ve skanzenu na Veselém kopci, dále v Ratibořicích, Českém Krumlově i zahraničí. Ale opravdu té řemeslnické.

Stavovská čest

Jsme pro to aby se řady těch, kteří se chtějí tomuto řemeslu věnovat, rozšiřovaly. Cíl je to hodný podpory a obdivu… ale? Ano, kdyby tu nebylo to zrádné slovíčko ale. Když jsme si prohlíželi pozorněji již zmíněná ilustrační fota, měli jsme dojem, ale možná se nám to jen zdálo, že na již zmíněném ručně otesaném trámu jsou stopy po podavačích strojní pily. Teslice, která byla použita na demonstraci kvality díla, by zasluhovala řádně nabrousit a nebo, aby ji šikovnější ruce vedly správným směrem. Prostřednictvím druhého ilustračního fota je vidět, že se motorová pila trámů na roubenku ani nedotkla. Jsou totiž řezány na strojní pile a to kompletně.

Výsledky práce našich sekerníků si jezdí prohlížet a obdivovat lidé nejen z naší země. Svět se globalizuje, a tak není na místě zpochybňovat ani rozhodnutí našich budoucích stavitelů roubenek učit se od člověka z Norska. Žádné zkušenosti nejsou k zahození. Člověk se má neustále učit.

Naším cílem nebylo zpochybnit nebo snižovat podnikatelský záměr, který byl předmětem zveřejněného článku, a chceme vyloučit i sebemenší konfrontační nádech. Cítili jsme však povinnost, snad trochu něco jako stavovskou čest, upozornit na některá fakta, která se nám jevila odlišná od skutečnosti.

Závěrem snad věci neuškodí, použijeme–li slova našich starých moudrých řemeslníků, kteří již něco dokázali doma i ve světě. „Kováře za jednu noc housky péct nenaučíš“ nebo „Když jdeš prodat kůži, musíš ji mít řádně vyčiněnou, a když chceš prodat boty, ukaž na ty, kdo je už nosí a netlačí je“.

Studničtí sekyrníci

4.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Svěchyňova ulice se na čas uzavře

Ilustrační foto.

V Miřeticích se připojí na novou kanalizaci

Židovské památky lákají, Luže k nim vydala turistické vizitky

Luže – Židovské památky začínají turisté vyhledávat stále častěji a nejinak je tomu i v Luži. Židovské osídlení v Luži je doloženo od druhé poloviny 16. století a podle dobových pramenů se na noc uzavíralo řetězy. 

Díra v nádrži nevznikla sama od sebe

Chrudim – V pondělí krátce před osmou hodinou obdržela městská policie telefonické oznámení od občana, který na Tyršově náměstí zaregistroval unikající palivo ze zaparkovaného vozidla. 

DOTYK.CZ

České pivo určené ženám pobouřilo Britky. Je to sexismus, zlobí se

Česká společnost Aurosa Martiny Šmírové uvedla na trh stejnojmenné pivo, určené ženám. Když ho zkusila prodávat v Londýně, narazila. Britských žen se dotklo, že jim někdo předepisuje, jaké pivo mají pít.

Dvanáctsettrojka se přestěhovala ze zahrady rovnou do muzea

Kočí – Ke každému exponátu, který stojí v Hasičském muzeu Kočí, se pojí zajímavý příběh a nejinak je tomu i u nejnovějšího přírůstku. Takzvanou dvanáctsettrojku neboli oficiálně DA 12 – Škodu 1203 do expozice zdarma daroval Milan Nepovím z Morašic. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení