Veroniko, věnujete se poměrně neznámému sportu. Můžete čtenářům přiblížit v čem silový trojboj spočívá?
Jedná se o tři cviky – benchpress, mrtvý tah a dřep. Na soutěžích se závodí v těchto disciplínách v jeden den. Počítá se vždy nejvyšší zvednutá váha v jednotlivých cvicích. Máte tedy tři hodnoty (nejvyšší zvednutá váha na benchpress, dřep a mrtvý tah), ty se sečtou dohromady, a to dělá výsledek, podle kterého nás posuzují. Samozřejmě se bere v úvahu ještě navážená soutěžní váha a věk.

Jaký z těch tří cviků máte nejvíce v oblibě?
Dřep… Nejhorší je určitě benchpress, mrtvola je zase nejbolestivější, ale dřep je rozhodně nejoblíbenější. Je to taková moje libovka.

Kolik času trávíte v posilovně a jak často vůbec trénujte?
Snažím se minimálně čtyřikrát za týden. Upravuji to i podle školy. Když mám před závody, tak je to samozřejmě zase jiné. Můj trénink trvá 1,5 až 2 hodiny. Zhruba tedy osm hodin týdně.

Jakých úspěchů jste dosáhla?
Na mistrovství světa v Srbsku jsem závodila v benchpressu, mrtvém tahu i silovém trojboji. Právě tam jsem zvedla svou maximálku v mrtvole, čímž jsem překonala světový a evropský rekord své kategorie.

Dosáhla jste něčeho, o čem se jiným ani nesní. Jaký je to pocit být světovou rekordmankou?
Moc to neřeším. Je to fajn pocit, ale nějak zvlášť se s tím nechlubím.

Vzhlížíte k někomu jako ke svému vzoru?
Na facebooku hodně sleduji slovenskou powerlifterku Ivanu Hornu. Je to krásná žena a má super svaly. Navíc zvedá neskutečné váhy.

Rozsáhlý rozhovor s Veronikou Rulíkovou čtěte už zítra v Týdeníku Chrudimsko. Týdeník je k dostání na novinových stáncích společně s Chrudimským deníkem.