FUTSAL: Prezident Era-Packu je spokojen na 95 procent

A nejpovolanější osobou je určitě prezident klubu FRANTIŠEK TICHÝ, se kterým jsme se nejprve ohlédli za dalším úspěšným ročníkem.

Před rokem byla spokojenost určitě maximální, vždyť ERA–PACK vyhrál ligu jak mezi dospělými, tak i v kategoriích U–18 a U–16. Letos mládežníci přece jenom poněkud pokulhávali, takže co vy na to?
Musím předeslat, že uplynulou sezonu hodnotím kladně, i když jsme přece jenom ustoupili ze slávy u juniorských týmů. „Osmnáctka“ vybojovala bronzovou medaili a „šestnáctka“ se nedostala ani do závěrečného turnaje čtyř nejlepších týmů. Ale musíme si uvědomit, že ne v každém ročníku se najdou hráči, kteří by byli schopni vyhrát ligu. Důležité ale je, že stále máme v klubu dost talentovaných mladíků, kteří se mohou, pokud budou na sobě dále pracovat, stát v brzké době členy prvoligového kádru. Co se týká „A“ mužstva, tak naším hlavním cílem bylo posunout se na žebříčku UEFA, kde jsme byli před minulou sezonou desátí a hrozilo, že v případě poklesu nebudeme nasazeni do prvního koše při losování UEFA Futsal Cupu. To se nám podařilo nad očekávání, protože jsme nyní na šestém místě, zatímco jsme počítali s takovou osmou příčkou. Z tohoto hlediska to musím hodnotit velice kladně. Zároveň je to obrovská výzva pro nadcházející sezonu, v níž chceme toto umístění uhájit, případně ještě vylepšit.

Zaměřme se na hodnocení A týmu...
Pokud se týká ligy, tak to byl pro nás už takový standard. Obhájili jsme opět titul, i když finále s Teplicemi bylo nejdramatičtější v historii play off. Bylo to těžší, než jsme očekávali. Zároveň jsme opět vyhráli Pohár ČMFS, zisk double je rovněž cenný. Dnes to bereme všichni jako samozřejmost, ale věřím tomu, že až za pár let budeme vzpomínat, co jsme všechno dokázali, tak budeme zpětně sami na sebe hrdí. Futsal se totiž hrozně rychle vyvíjí a je stále těžší získat podobné úspěchy. Na české úrovni to možná může být trochu jednodušší, ale určitě ne v evropském měřítku, kde mnohá mužstva dělají obrovské pokroky. Dnes už skoro není slabého mužstva. Myslím, že nám to opět ukáže další ročník UEFA Futsal Cupu. Když se podíváme na základní skupiny, tak vždy tam jsou tři a někde i čtyři týmy, které mají šanci na postup. Takže abychom to shrnuli. A mužstvo obhajoba titulu i Poháru ČMFS, v základní skupině UEFA Futsal Cupu suverénní primát s devíti body. Jediné, co nás může mrzet na uplynulé sezoně, je porážka s ukrajinským Lvovem ve skupině Elite round UEFA Futsal Cupu. Kdybychom toto utkání vyhráli, tak sezona byla stoprocentní, takhle bych to hodnotil na 95 procent.

Vraťme se k ligovému finále. Co říkáte, že teplický brankář Forssetto měl po čtvrtém utkání pozitivní dopingový nález?
Do hráče nikdo nevidí, doping měl a bral ho asi nejen při tomto zápase. Obzvlášť v prvním utkání u nás chytal opravdu fantasticky. Já něco podobného nikdy nezkoušel, takže nevím, co to s člověkem udělá nebo neudělá. Prostě dopoval, vyhmátli ho a bude za to potrestán. Jsem rád, že našich hráčů se něco podobného netýká. Za poslední roky jsme měli dopingovou kontrolu nesčetněkrát, ať při UEFA Futsal Cupu, každém finále play off či některých ligových utkáních. Kontrolováni byli prakticky všichni hráči z kádru a vždycky měli test negativní. Za to jim patří velký dík a vůbec celému realizačnímu týmu od doktora přes maséry, vedoucího mužstva, kteří hlídají, co člověk může a co nemůže. Třeba při banálním nachlazení se musí důsledně dbát na to, které prášky se mohou brát a které ne. Chyba se udělá rychle a pak se to dá těžko odstranit, protože některá zakázaná látka se drží v těle třeba půl roku.

Ještě k fázi Elite round UEFA Futsal Cupu. Dal se uhrát s obhájcem trofeje Interviú Madrid lepší výsledek?
Porážka 1:5 byla pro nás velkým zklamáním. Měli jsme uhrát příznivější výsledek, hlavně bojovností, to jsme nezvládli. Bohužel jsme nemohli postavit to nejlepší, protože se nám optimální sestava z různých důvodů úplně rozpadla, ale i tak to prostě bylo zklamání. Výsledek třeba 2:4 by určitě vypadal lépe. Ukázalo se, že na takováto mužstva zatím opravdu nemáme.

Takže není reálné dávat si pravidelně za cíl dostat se v UEFA Futsal Cupu mezi nejlepší čtyři týmy?
Shodou okolností se tam dostat můžeme. Musí nám přát los, nesmí nás potkat zranění klíčových hráčů, tak jako tomu bylo v posledních dvou letech. V tomto ohledu jsme určitě dělali něco špatně, takže letos máme úplně jiný model přípravy. Ale vzpomeňme si, že před třemi roky byl postup do Final four na dosah ruky, kdy nás od něj dělily čtyři minuty v utkání s Kairatem Almaty. Postup by byl taková třešnička na dortu. V našich podmínkách to nemůže být pravidlem. Jednou bychom se tam však rádi dostali a já doufám, že už to bude brzo. Protože ta úspěšná hráčská generace by si to určitě zasloužila a já věřím, že to dotáhne. Že tam se štěstím proklouzneme.

Nepředbíhejme však. Máme před sebou teprve základní skupinu a soupeři v ní nejsou nijak lehcí...
Jak už jsem předeslal, tak kluby na evropské úrovni dělají obrovské pokroky a je to znát i na účastnících naší skupiny. Věřme tomu, že nám ty kroky, které jsme v dosavadní fázi přípravy udělali, pomohou dostat náš výkon také nahoru. Cíl je jediný. Ne jenom postoupit, ale potřebujeme tu skupinu vyhrát, pokud možno s devíti body, abychom neklesli v žebříčku UEFA. Síla soupeřů bude obrovská. Přijede k nám v týmu Minsku prakticky běloruská reprezentace, bude tady již podruhé hrát Iberia Tbilisi, která se zhlédla v azerbájdžánském Baku a chce vytvořit podobně kvalitní tým. Již dnes tam mají šest Brazilců. A Maďaři? Posilují se brazilskými i rumunskými futsalisty, mají španělského trenéra a jdou výkonnostně nahoru. Teď jsme měli možnost zjistit sílu maďarské ligy, když jsme na turnaji v Trnavě hráli s maďarským vicemistrem Berettyoújfalu, který prokázal velkou kvalitu. O termínu základní skupiny už je jasno. Bude se hrát ve dnech 27., 28. a 30. září na zimním stadionu v Chrudimi, přičemž poslední zápas s Iberií Tbilisi bude vysílat program ČT 4.

Přejděme k přípravě na novou sezonu a nejprve ke změnám na trenérském postu.
Po minulé sezoně u mužstva skončil trenér Ota Stejskal. Rádi bychom jeho zkušeností využili při práci s mládeží ve spolupráci s jejími trenéry Jaroslavem Bartuškem a Františkem Dobrovolným. Vážíme si toho, co pro náš klub udělal, vždyť jej dovedl do nejvyšší soutěže a byl u všech šesti mistrovských titulů i úspěchů na mezinárodní scéně. Asistent Martin Brychta chtěl jít trénovat do Slavie, nemohli jsme mu bránit. Již při loňském příchodu Brazilce Cacaua jsme říkali, že nepřichází jenom jako hráč, ale že s ním počítáme výhledově na trenérský či manažerský post. Takže jsme jej nyní oslovili a dohodli jsme se na jeho působení hrajícího trenéra. Na přelomu srpna a září tento krok vyhodnotíme a pokud by to nevyhovovalo, tak bychom museli přijmout nějaká opatření. Ale zatím jsme ve vedení klubu spokojení. Atmosféra v mužstvu je velmi dobrá, o čemž jsem se mohl osobně přesvědčit na turnaji v Trnavě. Během těch dvou dnů byla cítit pohoda, bojovná nálada, kabina táhne za jeden provaz, chceme vyhrávat a projevovalo se to i na hřišti. Mužstvo přijalo tři mladé kluky, brankáře Žďánského, Slováčka a Koudelku, snaží se jim pomáhat, to tady dříve nebývalo. V tomhle směru se to posunulo k lepšímu. Trochu problém vidím u Matěje Slováčka, který stále ještě laboruje jestli upřednostní velký fotbal nebo futsal.

Cacau hovoří vedle rodné portugalštiny dobře rusky ze svého působení v Kairatu Almaty. Jak jste si oprášil ruštinu?
Docela dost, kolikrát jsem se přistihl, že třeba se sportovním ředitelem Petrem Horákem začneme mluvit rusky, člověk je z toho už zblblej. Nic jiného nám ale nezbývá. Úřední řečí v kabině je „českoruština“, protože i Cacau už leccos z češtiny pochytil. V tomhle je výhoda u starší generace hráčů, že základy ruštiny znají ze školy. Funguje to a je to dobré, horší by bylo, kdybychom si nerozuměli. V této souvislosti musím ocenit i Tomáše Hamsu, který umí dobře španělsky a dokáže se s Cacauem domluvit v tomto jazyce, který je podobný portugalštině.

Ke změnám došlo i v hráčském kádru, i když nejsou nijak početné...
O nich jsme hodně přemýšleli a nakonec to někdo částečně vyřešil za nás. Brazilec Max nám nebyl schopen doložit potřebný výpis z brazilského rejstříku trestů, tím pádem u nás hrát nemůže. Mimochodem jsme nyní zjistili z webu ukrajinského Lvova, že se objevil v jeho přípravě. Takže čekáme, až nás ukrajinský tým vyzve k tomu, abychom případně vyřešili jeho transfer. Co se týká Pica Paua, tak už jsme dříve informovali, že s ním nepočítáme, protože nás i kvůli zraněním nepřesvědčil. Přitom hráč je to vynikající. Třeba to, co dokáže na tréninku, se jen tak nevidí, ale nedokázal to prostě přenést do hry. Proto jsme angažovali dva jiné Brazilce. 26letého Dentinha jsme dobře znali i z jeho působení v Kairatu. Zapojil se do přípravy a zatím panuje oboustranná spokojenost. Je to vynikající hráč i člověk do party. Co se týká 21letého Douglase, tak to byla taková sázka do loterie. Sledoval jsem nějaká DVD z jeho zápasů za ABC Natal a dost se mi líbil. Dostali jsme na něj doporučení jak od Dentinha, který s ním v ABC hrál, tak i od Cacaua. A Douglas nás den ode dne přesvědčuje, že bude přínosem, výkonem tady roste a na turnaji v Trnavě patřil k nejlepším hráčům. Doufejme, že se oba trochu naučí česky, aby se zlepšila vzájemná komunikace mezi hráči na hřišti.

Další zajímavostí je odchod reprezentanta Kopeckého do Bohemians 1905. Je možné, že by za nás mohl hostovat v UEFA Futsal Cupu?
Myslím, že tohle není třeba moc komentovat. Prostě Mára Kopecký se rozhodl pro odchod, nevím přesně, co ho k tomu vedlo, ale chtěl odejít a bylo mu to umožněno. A my mu můžeme popřát ať se mu v novém působišti daří. Co se týká jeho případné pomoci při zápasech UEFA Futsal Cupu, to by se nám musel rozpadnout kádr. Pak bychom Marka samozřejmě oslovili, protože náš klub zná, byla by to jedna z variant. Musel by mít ovšem on sám zájem.
Z českých hráčů se vrátil z hostování v Tangu Brno pouze Ždánský, i když ERA–PACK má plno futsalistů na hostování v jiných klubech... Před začátkem letní přípravy jsme oslovili všechny naše mladé hráče, působící na hostování v jiných klubech, ale ukázalo se opět, že to asi nejsou vítězné typy. Když se nedokážou poprat o triko, tak jak má člověk věřit, že se poperou o titul? To je zásadní otázka. My tady sázíme jenom na vítězné typy, protože chceme vyhrávat, nechceme končit druzí. Musíme sázet na hráče, kteří se o úspěch dokáží poprat, kteří si věří. Oslovili jsme zkrátka všechny a do přípravy nám naskočili vedle Ždánského jen Koudelka se Slováčkem. A to dokazuje sílu těchto kluků a sílu těch ostatních. Ti ostatní si řeknou, já bych se do kádru stejně nedostal, proto radši zůstanu na hostování. A to je špatně.

Příchodem Ždánského budeme mít tři kvalitní gólmany. Nemůže to být třeba na potíž?
Myslím, že nebude. Jsou to výborní kluci, v této fázi sezony si necháme všechny tři. Musíme přihlížet k velké porci našich zápasů, kterých máme podstatně více, než ostatní ligové týmy. Takže si všichni tři zachytají určitě dost. Ale nevylučuji, kdyby některý klub měl problémy s brankářem, že bychom někoho uvolnili na krátkodobé hostování, pokud by někdo z našeho tria sám chtěl některému klubu pomoci. Máme tři kvalitní gólmany a když jeden z nějakých důvodů nemůže na trénink, tak jsou vždy k dispozici dva další, což je základ. Dokud byl trenérem bývalý brankář Stejskal, a někdo z gólmanů chyběl, tak si navlékl brankářský dres a šel chytat. Dnes už Ota není k dispozici a mít případně na tréninku jednoho brankáře by nebylo dobré.
V souvislosti z hostováním je možné, že by třeba Koudelka se Slováčkem, pokud se neprosadí do základního kádru, šli opět hostovat do Torfu Pardubice?
Nevylučuji to, přestože kluci v přípravě podávají nadějné výkony. Zvláště Koudelka šel výkonnostně nahoru. Mohu jenom potvrdit, že Torf Pardubice má o tyto hráče eminentní zájem.

Zmínil jste turnaj v Trnavě. Co vám ukázal po herní stránce?
Prověřili nás tam hlavně polská Bielsko–Biala s českým reprezentantem Poláškem a maďarský Berettyóújfalu. Poláci loni postoupili do ligy a hned první rok se prali o titul. Jenže byli jako Jánošík, který bohatým bral a chudým rozdával body, takže nakonec skončili čtvrtí. Mužstvo je kvalitní, má italského trenéra a vysoké ambice. Hráli jsme s nimi hned první zápas a když snížili na 3:1, tak nás docela zlobili. Nakonec jsme vyhráli 5:1. Ve finále jsme si přáli narazit na maďarského vicemistra, což se nakonec splnilo, protože v UEFA Futsal Cupu nás čeká mimo jiné maďarský mistr z Györu. Berettyóújfalu chce po roční pauze znovu vybojovat maďarský titul, takže se značně posiluje. Angažovali trenéra slovenské reprezentace Baču, přišel další Brazilec, mají tam dva Rumuny a celkově kvalitní kádr. Přijeli s dvanácti hráči do pole, zatímco my měli k dispozici pouze devět hráčů v poli (doma zůstali Bouška, Rešetár, Vladyka, Slováček a brankář Hlouš). Kluci se ve finále poprali s náročnými podmínkami i s únavou a nakonec Maďary vcelku jasně přehráli 6:2. Potvrdila se naše kvalitní příprava a věřím tomu, že teď vše doladíme včetně nových signálů, které jsme zatím nechtěli příliš prezentovat. Turnaj v Trnavě bereme jako zakončení hrubé přípravy.

Teď možná kacířský dotaz, jestli by nebyla vhodnější účast na turnaji v Teplicích, kde jste loni také hráli, už vzhledem k tamní účasti špičkových ruských a ukrajinských klubů?
Teplický turnaj vychází vstříc spíše zahraničním týmům. V této fázi sezony u nás prakticky začíná hrubá příprava. Loni jsme to absolvovali a nevyplatilo se nám to. Vraceli jsme se s vážným zraněním Maxe a další dvě zranění vyřadila hráče na týden, čtrnáct dní z dalšího tréninkového procesu. Chtěli jsme předejít případným zraněním a rozhodli se turnaje nezúčastnit. Když máte rozjetou hrubou přípravu a najednou vypadnou tři hráči, tak to hodně naruší a musí se to pak dohánět v době, kdy je už potřeba nacvičovat taktické prvky. Teplický turnaj je kvalitní, hrát s takovými soupeři nezpochybňujeme, ale v této době se to pro nás ukázalo jako nevhodné. A proto jsme účast na turnaji nepotvrdili.

Jaké soupeře považujete za nejvážnější konkurenty v příští sezoně?
Loni prokázaly vysokou kvalitu Teplice, bylo vidět, že futsal tam dělat umějí, že je to baví a věřím tomu, že z toho těžko budou ustupovat. Takže je vidím opět za nejvážnějšího konkurenta a jsem rád, že takovéto mužstvo v naší lize vzniklo. Zápasy s Teplicemi ve finále play off byly nádherné a je jenom škoda, že podobných utkání není v lize příliš mnoho. Dost se posiluje i Benago. Jeho šéf Beni Simitči má futsal hodně rád, snaží se udělat pro úspěch maximum. Svého času měl už vybudovaný poměrně silný mančaft, ale po Novém roce se mu dost rozpadnul, takže skončil už ve čtvrtfinále play off. Když jsme s Benagem hráli finále poháru, tak bylo hodně kvalitní a kdyby takovou kvalitu udrželo, tak mohlo postoupit do závěrečných bojů play off. Uvidíme, jak mu pomůže příchod Kolumbijce Angellota, který už hrál za světový výběr, a dalších dvou avizovaných posil.

A ještě důležitá otázka. Jak je klub finančně zajištěn na novou sezonu?
V dnešní době není otázka finanční soběstačnosti žádného sportovního klubu jednoduchá. Věřím, že se mým parťákům Jozefu Lörinczovi, majiteli firmy ERA-PACK s.r.o., a Vladimíru Pitterovi, předsedovi dozorčí rady REMOEX CZ a.s., podaří potřebné finance na novou sezonu zajistit samozřejmě s přispěním mé osoby a firmy IG SERVICE s.r.o. Především v souvislosti s účastí v UEFA Futsal Cupu si musíme uvědomit, že mnozí soupeři jdou vpřed mílovými kroky a pokud se jim chceme vyrovnat, musíme hledat další možnosti růstu. Existují silné tlaky na případný odkup klubu a z mé strany by bylo špatné, kdybych hráčům i všem, kteří se kolem zdejšího futsalu točí, bránil v odchodu za lepším. V této souvislosti si hodně slibujeme od rozšíření spolupráce s městem Chrudim, o které chceme jednat po komunálních volbách. Věříme také, že se podaří převod sportovní haly TJ Sokol pod město Chrudim. Zároveň bych chtěl poděkovat zástupcům Sokola, protože nám ochotně vychází vstříc ohledně tréninkových možností.

Takže nezbývá, než popřát zdárné vykročení do nového ročníku proti Tangu Brno a následně úspěšné pokračování v celé sezoně!