Tohoto turnaje se zúčastnilo 20 mužstev ze všech koutů České republiky, pravidelný účastník Ježci Heřmanův Městec nemohl chybět. Účastnit se mohli kluci ročníku 2000 a mladší a dívky 1998 a mladší. Ježci tento turnaj pojali jako přípravu na mistrovství minipřípravek, které se koná 11.6. – 12.6. vHostivaři. Z15 hráčů, které měli Ježci kdispozici hned 11 splňuje normy mladší kategorie, věkový průměr našeho týmu činil 8,26 let, a tak se na hřišti potkávali naši šestiletí sjedenáctiletými kluky a ještě o dva roky staršími děvčaty. Turnaj se hrál na celé hřiště 2x10 minut čistého času. Ježci byli nalosováni do těžké skupiny D, kde se potkali s SK Kometa Polička A, HBT Vlašim, HBC Hostivař a HBC Rakovník.

Výsledky Ježků:

SK Kometa Polička A - Ježci Heřmanův Městec 11:0 (5:0; 6:0).

Ježci Heřmanův Městec - HBT Vlašim 1:10 (0:5; 1:5). Branka Ježků: Štěpán Pilc po nahrávce Vojtěcha Šmída a Tomáše Hudce.

Ježci Heřmanův Městec - HBC Hostivař 0:7 (0:1; 0:6).

HBC Rakovník - Ježci Heřmanův Městec 3:4 (1:2; 2:2). První zápas, kde každý cítil možnost soupeře porazit a tvrdě se nám to vymstilo. Kluci se zapomněli na buli a když hráč Rakovníku vstřelil první branku utkání, tak naši kluci stáli snad ještě vzákladním postavení. Celý turnaj nemuseli a ani nechtěli trenéři Kamil Mlejnek a Jiří Kozel na nikoho křičet. Vše se řešilo formou rad a hlavně neustálého povzbuzování a hecování. Kluci zjistili, že musíme začít hrát a vrhli se do útoku. Hra se odehrávala výhradně na půlce Rakovníku. Vprvní půlce se nám povedlo dvěma góly zápas otočit, když vyrovnával Štěpán Pilc, jež využil přihrávku svého dvorního nahrávače Vojty Šmída. Druhá branka padla ztrestného střílení, které si proměnil sám faulovaný Jarda Novák. Nástup do druhého poločasu trval Rakovníku o 5 vteřin déle a byl tu opět remízový stav 2:2. Opět jsme zamkli Rakovník a ten jen stěží odolával. Včase 16:21 natáhl od modré Honza Čapka a balónek se vlnil vsíti po třetí. Když včase 18:30 speciálně složená formace využila přesilovou hru, souhrou Štěpána Pilce sTomášem Hudcem, a poslal Ježky do dvou gólového vedení, tak se zdálo být rozhodnuto. Rakovník a hlavně jeho nejšikovnější hráč Kolář však zápas 41 vteřin před koncem opět zdramatizoval – 3:4. Do dalších šancí se již, ale nedostali. Poměr střel 5:17 hovoří za vše.

Konečné 4. místo vtabulce nám přisoudilo, jako dalšího soupeře Poličku B.

Ježci Heřmanův Městec - Kometa Polička B 0:6 (0:2; 0:4). Ve druhé půli došli Ježkům síly a Polička z toho dokázala těžit a konečné skóre se tak zastavilo na 0:6.

Nové Strašecí - Ježci Heřmanův Městec 0:1 (0:1; 0:0). Do utkání vstoupilo o hodně lépe Nové Strašecí a snad tři minuty jsme se nemohli dostat zvlastní třetiny. Jeden úspěšný útok ale vše změnil. Najednou jsme byli všude první a „bubáci“ se museli obávat, že jim tam něco spadne. A spadlo: Tomáš Hudec krásně prošel a snájezdem na brankáře zpravé strany si nádherně poradil, když vymetl i poslední pavučiny horního rohu u bližší tyče. Brankáři pochytali všechny střely soupeře a hubené vítězství bylo naše.

Tatran Třemošná - Ježci Heřmanův Městec 1:2 (0:0; 1:2). Pro naše kluky souboj o 17. místo bylo nejspíš finále, nedokážu si jinak představit tu sílu která se vnich vzala. Třemošná rozhodně byla urostlejší a silnější, ale bojovnost a srdce jsme měli my. Kluci plnili vše na sto procent a pak to přišlo: jeden zrychlých brejků na dvakrát usměrnil do branky Tomáš Hudec, Třemošná znervózněla a naši pomalu vyrovnávali hru. Přicházeli další šance a jednu znich proměnil Štěpán Pilc. Až při závěrečném odpočítávání vteřin, již kluci ztratili trošku hlavu a skoro již srukama nad hlavou inkasovali nic neřešící gól. Pak už nastala valná hromada na ježčím brankáři, pokřik, předání poháru a odměn.

Soupiska Ježků na turnaji: Holub Matěj, Teplá Kateřina, Bláha Matyáš, Bláha Tomáš, Čapka, Hudec Tomáš, Kozel Lukáš, Kozlová Anna, Novák Jaroslav, Novotný Matěj, Pilc Štěpán, Rak Richard, Spejchal Petr, Šanda Michal, Šmíd Vojtěch, Teplý Martin.

Konečné pořadí MČR přípravek: 1. OEZ Letohrad; 2. HBC Vsetín; 3. Kometa Polička A; 4. HC ŠD Písek; 5. HBT Vlašim; 6. Autosklo Pardubice; 7. ALPIQ Kladno; 8. HBC Hostivař; 9. Pedagog Č.B.; 10. HBC Plzeň; 11. Ďáblové Praha; 12. Svítkov Stars Pce; 13. 1.HBC Svitavy; 14. Česká Třebová; 15. Kometa Polička B; 16. Kert Park Praha; 17. Ježci Heřmanův Městec; 18. Tatran Třemošná; 19. Nové Strašecí; 20. HBC Rakovník.

Jiří Kozel

#nahled|https://g.denik.cz/34/a3/mcrpripravky_hokejbal_jezci_0611_9_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/34/a3/mcrpripravky_hokejbal_jezci_0611_9.jpg|Minipřípravka Ježků Heřmanův Městec na MČR přípravek v hokejbalu.#

Rozhovor sjedním ztrenérů Jiřím Kozlem

Sjakými ambicemi jste odjížděli do Pardubic na MČR přípravek?
Jeli jsme si zahrát, nedáváme si žádné vysoké cíle co se mládeže týká. Pro nás je důležité, aby nám hlavně členská základna rostla a děti to bavilo. Hráli všichni hráči, útoky se střídali postupně, žádné vymýšlení, stahování hry na dva útoky nebo pár hráčů, nic takového tihle malý kluci potřebují hlavně hrát. Je fantastické, že ti starší nikdy neremcali na ty malé. Byli jsme parta která fungovala a žila na střídačce i mimo ní. Nevybavuju si, že by někdo někomu něco vyčítal. Pravidelně jsme střídali i oba brankáře, vždy odchytal jeden jednu polovinu utkání a druhý druhou. Úkol tedy zněl držet partu, všichni hrát a nevzdávat se.

Jak si ceníte nakonec 17. místa zdvaceti zúčastněných?
Neskutečně. Stále tomu nemohu uvěřit. Vždyť jsme jeli na turnaj kde hráli často jedenáctiletí kluci a dokonce třináctiletá děvčata, stýmem který měl věkový průměr 8,2 roků. Náš nejvyšší hráč by se vtěch nejlepších týmech výškově ztratil a naši nejmenší byli i o tři hlavy menší. A jak jsem již odpověděl vminulé otázce, u nás hrál stejný čas ten nejmenší, stejně jako ten nejvyšší! Kdyby mi někdo řekl, před turnajem že třikrát vyhrajem, tak bych mu nevěřil. Porazili jsme ty co byli na tom stejně jako my, kde měli kluky namixované věkově od nejmladších po starší a jako bonbónek byla Třemošná, která byla přeci jen asi starší než my.

A kdyby kluci skončili poslední a hráli jak hráli, tak i tak by to pro nás trenéry byla odměna, kluci ukázali, že je ten sport baví a to bylo hlavní.

Spolupracoval jste strenérem Kamilem Mlejnkem (trenér „A“ Ježci Heřmanův Městec, jak spolupráce fungovala a jak jste měli rozdělené role?
Vtrénování jsem začátečník a spousty věcí se zatím učím. Být po boku Kamila Mlejnka, bylo perfektní. Vpátek, když jsem nemohl, skrz pracovní vytíženost, vymyslel po prvním zápase sestavu, která šlapala až do posledního utkání, bylo to zcela vyvážené, tady ukázal jaký je trenér. Vsobotu jsme již spolupracovali a rozdělili si role. Pan Mlejnek vždy po střídání vysvětloval, klukům co dělat jinak. Hrozně se mi líbilo, že to nebylo formou teď si to pokazil, hrál si špatně, nebo něco podobného. Bylo to spíš příště to zkusíme trošku jinak. Já jsem sledoval víc dění na hřišti a že kluky už znám, tak vím že když budu křičet, tak se jejich výkon ještě zvedne. Není to nadávání, je to jen o povzbuzování, dodáváním jim energie a sílu do každého souboje, myslím, že to funguje. Ono zkuste si čelit třeba dvou minutovému tlaku bez střídání, kluci sotva lezou, ale když na ně houknete ještě udělají krok a na konec se to třeba povede vyhodit.

Co se Vám na turnaji líbilo?
Líbila se mi atmosféra, která kolem byla. Nevím, jak se hrálo na druhém hřišti vAlfa aréně kde se odehrávali souboje o medaile, ale ve Svítkově vládla pohoda. Až na jediný incident kdy si smolně brankář strčil míček sám do branky a nejspíš jeho tatínek mu tam pěkně zahrál, jsem nic nezaznamenal. Hrálo se i férově zčehož jsem měl asi největší strach. Ono když se potká u mantinelu kluk kterému je 6 má 105cm a 18 kilo se soupeřem který má třeba 160 cm a 60 kilo, tak Vám trošku zatrne, ale při našich zápasech, se sice bojovalo, ale ti velcí byli ktěm malinkým ohleduplní co to jen šlo.

Jak se Vám líbila hra Vašeho mužstva?
Líbilo se mi, že už ti šestiletí chápali jaká je jejich role. Už to nebyla taková ta hurá hra, lítání za balónkem, hlídali si své pozice. Vznikali tak nádherné momenty, kdy naši nejmenší hlídali naopak ty nejstarší od soupeře a nebyli jim ani po loket a stále snimi popobíhali, jak oni se stavěli do různých pozic. Byli tam i přihrávky a věci co se snažíme dělat vtréninku. Hlavní je ta chuť, bojovnost a srdíčko. U těch věkově starších si hrozně vážím toho, že ani jednou neřekli za to může ten prcek, že už někdo sněkým nebude hrát, nebo něco podobného.

Nejlepší hráč Ježků na MČR přípravek?
Byl jeden vyhlášen jeho jméno bych nerad říkal. Nemám rád individuální ceny u malých dětí, proto odpovím jednoduše. Nejlepší hráč byl tým, tedy Ježci!

Co dál čeká Ježčí kluky a holky?
Za týden jedeme na MČR minipřípravek do Hostivaře, kde se představí, další kluci kteří teď chyběli pro nemoc. Vezeme dokonce kluka, kterého přilákala do Ježčí Arény akce, kterou cca před měsícem skvěle uspořádal Martin Bláha a to nábor ve školách a školkách vHeřmanově Městci, projevil velký zájem a ačkoli snámi absolvoval jen asi šest tréninkových jednotek, tak dostane šanci.
Kluků co zareagovali na tento nábor bylo asi 20, snažíme se snimi co nejvíce pracovat, aby již za rok mohli i oni na podobné turnaje.

Na konec bych chtěl poděkovat všem rodičům a fanouškům našich Ježčat, kteří se během turnaje starali o opravdu úžasnou a důstojnou atmosféru hodnou Mistrovství České republiky.

(jk, red)