Průlom: uchazeči o práci požadují v současné době vesměs nižší platy, než jim jsou zaměstnavatelé ochotni nabídnout.

Podle Jany Skálové ze serveru www.prace.cz zabývajícího se zprostředkováním zaměstnání je rozdíl mezi představou adeptů a firem výrazný: uchazeči očekávají plat nižší až o dvacet procent proti tomu, který jsou firmy ochotny nabídnout.

Sázka na jistotu

„Znamená to, že si kandidáti uvědomují zhoršenou situaci na trhu práce, jsou opatrnější ve svých nárocích a sázejí více na jistotu,“ domnívá se Jana Skálová.

Například účetní: podle průzkumu internetového portálu chtějí zájemci o tuto pozici v Moravskoslezském kraji plat v průměru 15 600 korun.

Nabídky firem se však pohybují o pět tisíc korun výš. Trh práce podle Jany Skálové značně ovlivňuje nikoli jen reálný stav věcí, ale i společenská atmosféra přenášená médii.

„A ta dnes jednoznačně odráží obavy z krize,“ říká Skálová. S tím souhlasí i marketingový manažer stránky www.sprace.cz Jan Matějka: „Uchazeči si říkají o méně peněz než před půl rokem. Obecně to vypadá, že se spíš určité profese dostávají do normálu, protože jejich inzerované požadavky byly ještě před půl rokem silně nadhodnocené.“

Podle jeho názoru už také u pohovoru většinou nestačí říci jen: „Jsem obchodní zástupce, případně IT specialista nebo svářeč.“ Doby, kdy zaměstnavatelé přijímali lidi uvedených profesí s otevřenou náručí, protože bylo problém je vůbec sehnat, jsou zkrátka pryč. Dnes se zájemce o práci musí připravit na to, že jeho schopnosti a zkušenosti firma bude důkladně zkoumat a srovnávat s dalšími zájemci o stejné místo.

Firmy mají na výběr

Současná situace na pracovním trhu se posunula výrazně ve prospěch zaměstnavatelů. Na jeden inzerát uveřejněný na serveru Práce se dnes přihlásí v průměru třicet zájemců. Někteří z nich jsou podle Jany Skálové navíc v situaci, kdy sehnat nějaké místo potřebují takřka za každou cenu.

V polovině roku 2008 se přitom na jednu nabídku na tomto serveru hlásilo v průměru deset, ale často i méně uchazečů a některá inzerovaná místa nenašla dokonce žádného kandidáta.

Ještě větší nepoměr ukazuje příklad z pobočky finanční společnosti AXA ve Veselí nad Moravou. Na inzerát, nabízející místo administrativního pracovníka s nástupním platem 15 000 korun, přišlo sto čtyřicet odpovědí.

„Budeme muset vypsat výběrové řízení a zvát si sem adepty po pěti nebo po sedmi lidech. Takový zájem jsme vážně nečekali,“ diví se Martin Turčínek z vedení regionální pobočky AXA.

Řemeslníci se vracejí

Do třetice potvrdila nižší mzdové požadavky zájemců o zaměstnání i vedoucí personálního oddělení stavební společnosti Metrostav Martina Zrcková: „Mzdové požadavky jsou pro nás dneska už přijatelnější. Stejně ale v současnosti nové lidi téměř nepřijímáme,“ zdůraznila personalistka. Metrostav měl přitom s najímáním lidí v době konjunktury velké problémy:

„Mzdová spirála vyšroubovala požadavky kvalifikovaných dělníků do takové výše, že se nám nevyplácelo zaměstnávat je na trvalý pracovní poměr. A oni sami o to většinou ani nestáli, byli zvyklí pracovat na vlastní IČO,“ říká personalistka.

V současné době se řemeslníci, kteří dosud pracovali na vlastní pěst, často snaží najít zaměstnavatele a práci na hlavní pracovní poměr. Potvrzuje to například Pavel Bilko z vedení společnosti Resa, zabývající se ve Frýdku-Místku asanacemi a rekonstrukcemi.

„O zedníky poslední dobou nouzi nemáme. Většina z nich dříve měla své vlastní firmy a když je teď práce málo, hledají standardní zaměstnání,“ říká Pavel Bilko.

Firma Resa nabízí zedníkům nástupní plat devadesát korun na hodinu a zájemci o práci jej vesměs přijímají. „Není to však méně než dřív, naopak, pamatuji se na dobu, kdy jsme nastupujícím dělníkům dávali o dvacet korun méně,“ říká.

S inzercí přes úřad práce ale dobrou zkušenost neudělal: „Hlavně na pomocné práce nám posílají lidi, kteří o žádné zaměstnání zřejmě nestojí. Naposledy jsem po čtrnácti dnech musel z osmi lidí polovinu propustit. Nechodili do práce,“ uzavírá Pavel Bilko.