VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bydlí v Česku, pracuje na Slovensku a má dvojí občanství

Pardubice - „Rozdělení nám vzalo význam v globálním měřítku," říká rodák z Hodonína Petr Jurčík

30.11.2012
SDÍLEJ:

Seriál k rozpadu ČeskoslovenskaFoto: Deník/Dragana Živanovič

Je to už téměř dvacet let, kdy se Česká a Slovenská Federativní Republika rozdělila na dva státy. Vzniklé hranice však nezabránily tomu, že si jsou obě země stále velmi blízké.

Zajímavě hodnotí „rozchod" Petr Jurčík, který má bohaté zkušenosti s oběma státy. Studoval v Pardubicích, bydlí v Hodoníně, pracuje na Slovensku a má dvojí občanství. České i to slovenské.

Rozdělení bylo jen otázkou času

„Je těžké dnes rozdělení hodnotit. Jako člověk, který má dvojí občanství a má vztah k oběma národům, bych samozřejmě byl raději, kdyby Československo vydrželo. Avšak když se podívám na okolnosti z 90. let, rozdělení bylo jen otázkou času. Kdyby se neuskutečnilo roku 1993, bylo by o něco později," myslí si Petr, kterému bylo tehdy šest let.
„Otcova větev žije v České republice, zbytek rodiny byl na Slovensku. Tehdy slovenská část byla pro rozdělení, ostatní zase pro setrvání ve federaci," dodává.

Dnes se prý lidé na rozpad Československa dívají mnohem racionálněji. „Možná se trochu vyměnily role v tom, že nyní slyším od svých slovenských přátel, že to Československo vlastně nebylo tak špatné. Naopak Češi jsou asi většinou rádi, že si každý jde svou vlastní cestou," tvrdí.

Stejně složité je i dnes hodnotit, jak události z prvního dne roku 1993 oběma zemím prospěly nebo naopak uškodily. „Jednoznačně nám to vzalo význam v globálním měřítku. Československo mělo ve světě větší zvuk a i po stránce počtu obyvatel bychom jako 15 milionový stát možná hráli v určitých věcech významnější roli," uvažuje Petr Jurčík.
Povahy národů jsou  dost rozdílné

Kromě toho však vidí i jistá plus. „Slovensko se v posledních dvaceti letech již nemohlo vymlouvat na svého většího „bratra", že kvůli němu má horší životní úroveň a musí na něj doplácet. Za těch 20 let se navíc dokázalo vcelku dobře osamostatnit a v určitých věcech Čechy spolehlivě doběhnout," upozorňuje Petr.

Jelikož má mladý podnikatel zkušenosti s životem v Česku i na Slovensku, nedělá mu problémy posoudit povahu obou národů. Jsou prý dost rozdílné. „Už jako je někdy velký rozdíl mezi Čechy a Moraváky, Slováci jsou povahově více podobní jižním Slovanům, jako například Srbům nebo Bulharům. A nyní to nemyslím vůbec ve zlém. Je to dáno historicky. Češi mají v určitých ohledech blíže Němcům nebo Rakušanům," přemýšlí.

Petr sám si pak povahově rozumí spíše se Slováky, myslí ale česky. „V kolektivních sportech, když hrají Češi se Slováky, fandím většinou Slovákům, tak asi budu více Slovákem," směje se rodák z Hodonína, kterému nedělají problém ani oba jazyky.
„Když jsem v Česku, mluvím česky, na Slovensku mluvím slovensky. Mezi jazyky plynule přepínám. Trochu jsem dřív bojoval s psanou slovenštinou, ale myslím, že už mě dneska žádné slovo nemůže překvapit," říká Petr.

Slovákům schází politická korektnost

Díky odlišné povaze se zcela odlišně vyvíjela i politická kultura. „Stačí se například podívat na nedělní diskusní pořady a je jasně vidět, že Slováci to berou více 'od podlahy'. Zase tam ale není tak patrná politická korektnost, která je vidět v České republice. Čeští politici dokáží mluvit hodinu a v zásadě nic podstatného neřeknou. Na Slovensku se politici častují různými přídomky, které by v ČR byly urážkou," popisuje slovenskou politiku Petr a dodává, že po sledování slovenské debaty má ale alespoň pocit, že se něco konkrétního dozvěděl.

V Pardubicích studoval pět let

Rozdílnou úroveň má dnes i školství v obou republikách. To je vidět i na tom, že řada Slováků studuje v Česku. Podle Petra je to pro Slováky hlavně otázka prestiže, navíc je zde lepší pracovní uplatnění.

On sám studoval na Univerzitě Pardubice. „Chtěl jsem studovat vysokou dopravní, která je v Žilině a v Pardubicích. Do Žiliny to mám blíž, ale do Pardubic je to rychlejší," komentuje svoji volbu Petr Jurčík.

„V Pardubicích jsem strávil hezkých pět let života. Je to příjemné město a i vysoká škola na mě působila dobrým dojmem. Líbilo se mi, že to nebyla masová univerzita," popisuje Petr, který v současné době studuje v Brně.
Zda by chtěl jednou zůstat v Čechách nebo na Slovensku, zatím neví. „V současnosti bydlím v Hodoníně, kde se mi líbí. Mám to na Slovensko pět minut jízdy autem, sídlo firmy máme také na Slovensku a většinu klientů Slováky. Takže přestěhovat se tam  by mi  nedělalo problém," uzavírá  Petr Jurčík. Veronika Skřivanová

Autor: Redakce

30.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Už se moštuje.

Už se moštuje

Při rosické brázdě vystoupí i Duo Jamaha.

Při Rosické brázdě vystoupí i Duo Jamaha

Na pétépáky se jen tak nezapomene

Chrudim – Včera dopoledne odhalili zástupci Chrudimi a Českého svazu PTP-VTNP ve vstupní hale Městského úřadu Chrudim v Pardubické ulici pamětní desku na připomínku nedobrovolné služby 182 příslušníků Pomocných technických praporů (PTP) z chrudimského okresu.

Z ulic a náměstí mizí vystavené fotky

Chrudim – Pětici chrudimských náměstí a jiných veřejných ploch teď zdobí výstava velkoformátových fotografií s tématem Národního geoparku Železné hory. Část vystavených tisků se zobrazením lomů i jiných atraktivních zákoutí krajiny na Chrudimsku už ale nenechavci stihli ukrást.

Houbařka přinesla desítky hřibů

Chrudim – Ve třech taškách Chrudimačky Věry Pitrové byste po jejím čtvrtečním výletu do lesa napočítali na šedesát dubových hřibů, třicet hřibů kovářů, ale také množství bedel, kozáků, klouzků a lišek.

Vesna couvá. Chce jednat o platech

Východní Čechy - Mzdy na hranici bídy možná skončí. Firma otočila a chce jednat o kolektivní smlouvě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení