Jak je současná legislativa přívětivá k postiženým párům a v návaznosti na to pro ně i k základní rodin?
Do detailu to nevím. Pravda je, že pokud přijde jakákoliv žena s postižením do jiného stavu, v České republice je legální to dítě privést na svět. Žena má právo si ho ponechat. Nikdo jí nemůžu nutit do potratu. Když se dítě narodí, posuzuje se, zda je žena schopna se o něj postarat. Pokud se vyhodnotí, že toho schopná není, hledá se řešení v širší rodině a jestliže se nenajde ani tam, hledá se pečovatel, který se zaručí za to, že s výchovou bude pomáhat, dítě jde do ústavní péče.

Považujete téma výchovy dětí ve svazcích hendikepovaných za kontroverzní?
Fakt je ten, že dlouhé roky s hendikepovanými lidmi nepracuju. Veřejnost na to pořád nějak reaguje. Ale děti narozené u žen s postižením většinou končí v ústavech, pokud si je do péče nevezmou dědečkové a babičky. Veřejnost s tím vlastně většinou souhlasí, protože má strach, aby dítě nebylo zanedbávané v péči.

A jak je to u párů, kde jsou oba partneři hendikepovaní?
Je to ještě složitější problém. Pokud by byl otec dítěte zdravý člověk, není důvod dítě z rodiny odebírat. V praxi jsem se setkala s tím, že tu byly páry usilující o dítě, ale když se s nimi pracovalo v ohledu, co to obnáší, potom od záměru upustily. Není to tak, že bychom je zmanipulovali, že by bylo lepší, kdyby dítě neměly, ale samy si nakonec nedokázaly představit a samy chtěly vědět, co to znamená mít dítě a zda by to právně bylo možné. Pokud by ho mít chtěli, asi by se nenašel soudce, u něhož by měli takoví lidé podporu.

Takže lidé skutečně nejsou v praxi připuštěni k výchově dítěte?
Přesně tak, v praxi to tak skutečně je. Kdyby byli sami a oba měli nějaké znevýhodnění a nebyl nikdo „zdravý" a nikdo z rodiny by je nepodpořil, končí to odebráním dítěte.

První film festivalu Jeden svět pojednával o sexualitě. Je to ještě problém i v jednadvacátém století?
Ve světě určitě ještě ano, ale v Česku už to takový strašák není. Potom jsou ovšem skupiny osob, na něž veřejnost nazírá divně. A to jsou třeba lidé s postižením, o nichž jsme se už bavili.

A jak se vůbec díváte na to, jak se ve světě nové generace zachází s ženami v islámu a s jejich sexualitou?
Každá kultura to má jinak. Ale já nejsem kulturní antropolog, abych to správně posoudila. Ale názor na to mám jako občan. I pro mě se v tom těžko orientovat. Nepřála bych si být žena v islámu, protože jsem také v té kultuře nevyrostla. Nerada bych chodila zahalená, nelíbí se mi to a také by se mi to nelíbílo. Ale s takovými ženami jsem nepracovala a nevím, jak to ony berou. Ovšem s ženskými obřízkami a potlačování žen ve veřejném sektoru, s tím nesouhlasím a mám s tím velký osobní problém. Ale vůbec nevím, jestli s tím přímo mají potíž ty ženy.

Pracujete v organizci Rozkoš bez rizika, kde pomáháte ženám provozujícím nejstarší řemeslo. S jakými problémy se během své práce nejvíce setkáváte a pomáháte s nimi?
Jsou to dluhy a exekuce. To je hlavní motor, který vede ženy do sex bussinessu ve spojení s tím, že jsou zároveň matky. Typický příběh by byl asi takový: žena měla partnera, který si na ní nabral spoustu půjček, nasliboval jí hory i s horáky, ještě jí udělal dítě a potom zmizel. Má doma děti, před dveřmi exekutora, všechno musí splácet a cítí zodpovědnost. Ve chvíli, kdy potřebuje na splátku třicet tisíc měsíčně a není superschopná manažerka, tak nesežene tak skvěle placené zaměstnání mimo tuto sféru. Ženy tím řeší dluhy a zahánění exekucí od dveří.

Kolik takových žen dnes je?
Je jich hodně a děje se to, co jsme si popsali před chvílí.

Cesta zpátky existuje vždycky. Ale daří se je k normálnímu životu zase nasměrovat?
Záleží jen na tom, jestli ta žena zpět k normálnímu životu chce. Může se stát, že si na tu práci zvyknou. Naše organizace Rozkoš bez rizika jí neodsuzuje. Bereme to tak, že je to práce, a pokud jí ta žena dělá dobrovolně a nikdo jí k tomu nenutí, není důvod jí od sex bussinessu tahat pryč.

Znáte případy, kdy by žena chtěla nazpět, ale už je do prostituce tak vtažena, že už to není možné?
Někdy se může stát, že ženám odchod trvale nejde, protože se naužily žít s jiným rozpočtem a je težké se vrátit k tomu, že musejí i s dětmi vyžít s deseti tisíci na měsíc. Záleží i na té ženě a její motivaci, proč s tím chci skončit. Takže někdy neodejde z důvodu standardu. Anebo se někdy k této práci vrátí, když si chce například dodělat školu či rekvalifikační kurz, kde jí slibují lépe placené zaměstnání. Pak už se do tohoto byznysu nevrátí.

Tím se dostáváme k tomu, že se neustále mluví o legalizaci prostituce. Podle vás by to takovým ženám pomohlo a očistila by se tím i tato profese?
Částečně by to tak mohlo být, ale neděláme si iluze, že by legalizace zcela odstranila předsudky vůči těmto ženám. Ale její uzákonění by pomohlo v praktických věcech a to jsme zažili v Německu, kde je prostituce legální.

Jak to tam tedy vypadá?
Když zákazník za službu nezaplatí, nebo ji během služby napadne, trestá se to. U nás se v případě nezaplacení jen těžko něčeho domůže. Pokud je napadená, je to podobné. Samozřejmě je spousta policistů, kteří svou práci dělají dobře, ale najdou se i takoví, kteří řeknou – tak nemá stát u silnice a nebýt prostitutka.

Pokud to mám říct laicky, naznačujete mi, že velice jemný rozdíl mezi legalizací a šedým systémem znamená, že zranění prostitutky pak u nás není vnímané ani jako pracovní úraz, že?
Ano, je to tak. A nemá nárok vůbec na nic. V Německu má potom dokonce nárok i na nemocenskou. V tuzemsku to není tak, že pokud je žena pracovnicí v sex bussinessu, nemá právo vychovávat své děti. Avšak často se stává, že pokud žena v takové branži pracuje, dělá něco, co není zcela morálně čisté a děti bývají z rodiny odebrané na základě paragrafu o kažení mravní výchovy mládeže.

Takže při případném rozvodu pak mají i mužští partneři navrch.
To říkáte velmi dobře, protože muži toho dost zneužívají, vydírají ženy, aby s nimi zůstali, i když jsou k nim násilní. Jako argument používají právě to, že pokud od partnera odejdou, vezmou jí děti a u soudu řeknou, že dělá právě tuto práci a dodají důkazy. To je velmi bolestná záležitost. Tam, kde je legální prostituce, tam se to nemůže stát. Soudce by to potom nikdy takto nemohl napsat do rozsudku. V Německu je to prostě oficiální práce.

Překvapila jste mě tím, že spousta prostitutek má rodiny. Přitom je u nás rozšířený předsudek, že prostitutky jsou ženy bez citů, citových pout a rodinných závazků.
Sbíráme statistické údaje, a proto víme, že většina našich žen má středoškolské vzdělání i s maturitou. Takže takový ten předsudek, že mají jen základní vzdělání, neplatí. Spousta z těchto žen jsou studentky, nebo si doplňují vzdělání a většina z nich má děti a dokonce i přítele, partnera, nebo i manžela.

V dobách minulých panoval mezi lidmi i další blud, že jde o ženy často drogové závislé, aby eliminovaly i fakt, že z toho, co dělají nemají ani potěšení.
Přesně tak, je to opravdu blud. Co se týče užívání tvrdých drog, tak je to v jaké každé jiné skupině. Zkrátka takových žen je v prostituti menšina.

Prostituce je u nás bráno za téměř vulgární slovo. Několikrát jste tu opakovala slovo sex bussiness, které už zní poměrně profesionálně. Na Západě jde o oficiální termín?
Ano! Ne že bychom slovo prostituce vnímali hanlivě, ale nepoužíváme jej. Namísto slova prostitutka používáme termín sexuální pracovnice, či pracovnice v sex bussinessu. Podobná slova používají v zahraničí a tam je to oficiální označení této služby.

Díky legalizaci by se takový termín zažil také v Česku?
Mohlo by to tak být. Slovo sex bussiness už je zažité a je součástí korektnějšího jazyka a úplně to nesouvisí s legalizací prostituce, ale spoustu lidí by to nutilo o tom tak komunikovat.

A pomohla by legalizace změnit náhled na tyto ženy?
Napomáhá tomu. Stejně jako se změnil jazyk kolem lidí s mentálním postižením ze škály idiocie, debilita a podobně z té ošklivé škály. Zlidovělo to jako nadávky, ale dnes už se to používá daleko jinak. Nepoužívá se mentálně postižení, ale lidé s mentálním postižením. Stejně tak už se nepoužívá termín slepci, ale nevidomí lidé. Stejně tak se pracuje s jazykem i v sex bussinessu. Myslíme v jazyce. Takže když začneme myslet v jiných slovech, může to změnit názory a postoje na ženy v sex bussinessu.