Tentokrát to bylo jiné. Na hattrick při Velké pardubické se JAN FALTEJSEK se svojí kobylou nadřeli. „Zvládli jsme to, super. I když to bylo o fous,"komentoval žokej drsný finiš, kdy o prsa porazili Josefa Sovku s Al Jazem.

Tušil jste, že by to po dvou triumfech mohlo vyjít i potřetí?
Pravděpodobnost byla velká, to říkám na rovinu. Ale jsou to dostihy, nikdy nevíte, co se může stát.

Znovu jste před sebe od začátku nikoho nepustili. Na taktickém plánu z minulých let nebylo co měnit?
Kobyla je zvyklá takhle chodit, má svoje zažité tempo, výborně skáče, to je to hlavní, na čem Orphee vydělává. 
To byl dnes hlavní důvod, proč vyhrála.

Máte za sebou hodně náročný dostih?
Velká pardubická je o hraní si s tempem, někde zrychlit, jinde zpomalit. Jsou pasáže, kde se dá jet normálně, ale jinak musíte cítit, jak a kde volit tempo. Sedm kilometrů, 
to není jen tak. Oranice byly rychlé, tráva nakropená, takže tam je to zase mrtvé. 
A to koním bere síly.

Zatrnulo vám ve finiši, když se na vás tlačil Al Jaz a sunul se podél mantinelu dopředu?
Určitě, i když nepatřil mezi favority, je to mladší kůň a v Pardubicích už nějaký ten pátek běhá. Vím, že umí, ne? 
Orphee už není nejmladší. Mládí ji porazit klidně může.

Během dostihu se na čele motali volní koně bez jezdců. Byl to velký problém?
Úplně fajn to nebylo. Ale poradili jsme si. Žádný problém nakonec nenastal.

Byl během dostihu čas na nějakou komunikaci mezi žokeji?
Jardovi Myškovi jsem jen říkal, že už tu díru máme za sebou, když jsme byli vedle sebe na irské lavici.

Josef Váňa říkal, že příští rok nejspíš do Pardubic už závodit nepřijede. Věříte mu?
To se zeptejte jeho (usmívá se). Ale já myslím, že jo. On je nezdolnej a klobouk před ním dolů.

A dvanáctiletá Orphee ještě další Velkou pardubickou zvládne?
Tohle je otázka spíš na trenéra a majitele, já jsem jenom žokej.

Ale nějaký pocit z ní mít 
musíte…
Napoví příští dny. Když bude zdravá a všechno bude 
v pohodě, může se o tom uvažovat. Teď bych řekl, že už stačilo, ale za čtrnáct dní to může být jinak.