VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hledá se mistr republiky. Zn. Nejtvrdší hasič

Ústí nad Orlicí – Právě dnes se v Ústí nad Orlicí rozhodne o tom, který hasič bude ten největší tvrďák v celé republice. V ostré konkurenci se o titul popere patnáct hasičských sborů. A co je vlastně čeká?

18.9.2013
SDÍLEJ:

TFA 2013 na Andrlově chlumu. Na sedmdesát nejtvrdších hasičů tady bojovalo o nejlepší výkony v extrémním hasičském sportu.Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Závod bude zahájen dnes v 10:45 pod rozhlednou na Andrlově chlumu u Ústí nad Orlicí. Hasiči z celé republiky se utkají ve třech věkových kategoriích a v soutěži družstev. 

„Soutěžící startuje s kompletním zásahovým oděvem, s kabátem ochranného oděvu zapnutým do horní úrovně, s pracovním polohovacím pásem s karabinou, nasazenou přilbou, zásahovými rukavicemi a izolačním dýchacím přístrojem bez masky. Na žádném z úseků nesmí soutěžící sundat ani rozepínat nebo upravovat žádnou součást výstroje předepsanou pro daný úsek," vypočítává mluvčí pořádajícího hasičského sboru Vendula Horáková.


Po startovním povelu vyráží hasič během k přenosné stříkačce, k ní na výstupy připojí dvě hadicová vedení půlspojkami B, a s hadicemi uběhne dalších 60 metrů. Poté se přesune po trati a smotá dvě hadice B a uloží je do boxu a dobíhá do cíle.

V druhém úseku doběhne k hammer boxu, uchopí obouruční palici a provede 80 úderů do jeho konstrukce (střídavě nahoru a dolů), poté uchopí dvacetikilové závaží a pronese ho tunelem, oběhne kužel  a stejnou trasou vrátí závaží zpět na místo, doběhne k figuríně, uchopí ji a přemístí o třicet metrů vyznačeným koridorem opět kolem kuželu a zpět a položí ji na stanovené místo. Na závěr všeho překoná  třímetrovou bariéru.

Ani třetí úsek není selanka – po startu soutěžící postupně dopraví čtyři žebříky k lešení, o které je opře, připne se karabinou k jistícímu zařízení, vystoupá po pevném žebříku do určeného nadzemního podlaží, pomocí lana vytáhne a odloží břemeno na plošinu lešení a sestoupí zpět na zem a odepne se od jistícího zařízení. Běží k hydrantovému nástavci a připojí k němu proudnici. Poté pokračuje do cíle úseku.

To poslední, co závodníka čeká, je výběh po schodech na plošinu rozhledny do výše asi dvanáctého patra, kde se nachází cíl. Jedním slovem – masakr. I pro skvěle připravené borce.
Pořádající Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje má na startu svého favorita, mistra Evropy i světa v tomto sportu Lukáše Nováka. Přijďte ho podpořit dnes na rozhlednu. Hasiči si tu projdou peklem…

Závod na vlastní kůži. Zkusil jsem a málem vypustil duši
Letos v dubnu jsem si závod, který se na dnešek chystá, vyzkoušel na vlastní kůži. S odstupem času to hodnotím jako nejintenzivnější fyzický zážitek za celý život. Opravdu jsem si hrábl až na samotné dno a těch posledních pár metrů na věž se nedá popsat – to se musí opravdu jedině zažít. A jsem rád, že na tomto závodě budu jen jako divák.
Takhle jsem svou zkušenost v dubnu popsal po závodě:
Nápad vyzkoušet extrémní hasičský závod jsem pojal poté, co jsem absolvoval zátěžový test v protichemickém skafandru. Připadal mi tehdy lehký… A tak jsem se zeptal na něco těžšího a bylo mi vyhověno. Legrace končí ve chvíli, kdy mě rozhodčí klepne přes rameno jako pokyn ke startu. Hadice přes ramena a vpřed. Tady ještě pořád vnímám. Zatímco borci od hasičů tuhle část víceméně běží, já tahám nohy v medu – ale do cíle se dovleču. Na kladivu v hammerboxu už přestávám vnímat, co se děje kolem a začínají mi docházet baterky. Figurína. To je postrach. Těch osmdesát kilo nemám ani já s výstrojí na sobě. V tréninku to strašlivě bolelo, teď se mi podaří hodit panáka na sebe tak, jak mám, a začínám couvat. Každý krok bere sílu a to děsivě rychle. Na asi patnáctém metru padám dozadu. A zvednout se a pokračovat už nejde jako předtím. Hrabu si až na dno a figurínu dotáhnu jen k otáčce, pak už prostě tělo odmítá poslouchat hlavu. Zajímavé je, že to nebolí jako v tréninku, jen to prostě nejde. Adrenalin asi dělá svoje. Nejsem soutěžící, a tak mi rozhodčí druhou půlku tratě odpouští a posílá mě na barely. Nevidím víc než metr před sebe, slyším jen rady hasičů, co jdou vedle mě, ale závaží odnesu. Další bod je bariéra. S rozběhem nebo bez něj, zůstávám viset někde v půlce. Franta Hegr, který mě měl na starosti v Chrudimi, mě jednou rukou podepře a já se nějak překulím. Prý mám jako nehasič  na drobnou výpomoc nárok. A jdeme na schody.  Tady už se nejde silou, ale hlavou. Tělo pálí víc vzduchu, než ho stíhám nadechovat, a vím, že když se zastavím, už nohy dopředu nerozejdu. V devátém patře končetiny ztrácejí cit. Kam je dávám, zjišťuji jen očima, tělo už jede v tom šíleném adrenalinovém transu asi na setrvačník. Poslední schody, červené tlačítko na jejich konci a přistání na matraci si už ani jasně nepamatuji. Ale jsem tam, za šest minut a něco… Co se soutěže týče, byla by to minimálně dvakrát jasná diskvalifikace, ale hasiče i tenhle neúplný výkon baví. Prý jsem dobrý, i když sám o tom ještě teď pochybuji. Zcela v dobrém se všichni shodujeme, že to je soutěž pro šílence a já na rozdíl od nich nejsem hasič. Asi ani nebudu, ale na  druhou  stranu si říkám – být poslední mezi sedmdesáti nejlepšími borci v republice má taky svou malou cenu. 

Autor:

18.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vejvanovičtí oslavili jubileum své obce.
20

Vejvanovičtí oslavili jubileum obce

Ilustrační foto.

Žárlivec rozšlapal dívce mobil

Kajínek už se krátce objevil i v rodných Prachovicích

Chrudim - V sobotu okolo čtvrté odpoledne se nejznámější český vězeň Jiří Kajínek na čtvrt hodiny objevil u své dlouholeté kamarádky v rodných Prachovicích. Během setkání mu Marta Látalová poděkovala, že se u ní zastavil a krátce spolu pohovořili. 

OBRAZEM: Miminka z chrudimské porodnice 27. května

Chrudim - Díky vstřícnosti chrudimské porodnice vám budeme na našich stránkách přinášet fotky nejmladších Chrudimáků. Každý týden náš fotograf navštěvuje porodnici a fotí nově narozená miminka.

Pět stovek mladých hasičů závodilo v Chrudimi

Chrudim - Sobotní okresní soutěže mladých hasičů hry "plamen 2017" se v Chrudimi účastnilo bezmála 500 děti, které už teď vědí, ze pomáhat druhým je přirozené. 

Pacientům pomáhá se cvičením robot. Chybí mu ale jméno

Luže – V Hamzově léčebně na Košumberku již delší čas pomáhá zejména malým pacientům při cvičení robot nebo vláček. Tyto zdánlivé hračky jsou však prošpikované senzory a malými motorky, takže s nimi může dítě manipulovat na dálku pouze pohybem končetin. Například rychlost plastového vlaku reguluje pomocí paže. Malý pacient se většinou zabere do hry a ani si neuvědomuje, že zároveň vykonává taková cvičení, která mu pomáhají s rehabilitací.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies