Nadšence přinutil úkaz dát si budíka už na 4.10 hodin, kdy začínala fáze úplného zatmění měsíce a kdy se nebeský kotouč zbarvil slunečními paprsky do červena. Konec úplného zamění pak nastal před půl šestou ráno, tedy těsně před jeho západem. Mnohde však pozorování pokazila oblačná obloha, měsíc byl kvůli ní zakrytý buď úplně, nebo byl vidět jen matně. „Dala jsem si budíka na třetí ráno, kdy začínalo částečné zatmění, ale nebylo vidět zbla nic," posteskla si Jiřina Sládková z Pardubic.

Kombinovaný jev zatmění měsíce a superúplňku se naposledy vyskytl v roce 1982 a zopakuje se až v roce 2033. Měsíc se v pondělí ráno nacházel nejblíže Zemi, proto se jevil o 30 procent zářivější a o 14 procent větší než obvykle. Země, Slunce a Měsíc se navíc  ocitly v jedné ose, takže Měsíc, který sám o sobě nezáří, nebyl osvětlen Sluncem, nýbrž slunečními paprsky, jež se lámaly v zemské atmosféře. Tím získal zvláštní načervenalé zbarvení. Vědci upozorňují, že superúplněk by si lidé neměli plést s iluzí velkého Měsíce. Souputník Země se totiž zdá být větší, nachází-li se pro pozorovatele nad horizontem, než když je výš na nebi.

Přibližně na opačné straně oblohy, tedy nad východním obzorem, je v těchto týdnech v ranních hodinách rovněž obře vidět jasně svítící planeta Venuše.