Měly shořet jako Lidice a Ležáky

Za úkryt pro výsadkáře smrt

Bohdašín i Končiny měl čekat stejný osud jako Lidice a Ležáky, protože jednotlivci z řad místních obyvatel poskytli úkryt poslednímu žijícímu výsadkáři ze skupiny Silver A, telegrafistovi Jiřímu Potůčkovi i s vysílačkou Libuší. Ke zničení obcí nakonec nedošlo, ale ty, kdo výsadkáři pomohli, nacisté zavraždili včetně jejich rodin.

„Tento odvážný čin obyčejných lidí, kteří dokázali pomoci Potůčkovi v atmosféře všudypřítomného strachu z prozrazení a jisté smrti pro celou rodinu, je obdivuhodný," prohlásila Pavlína Špatenková, členka Sokola Dvůr Králové nad Labem.

Ta se vzpomínky zúčastnila za Sokolskou župu Podkrkonošskou Jiráskovu v doprovodu skupiny Sokolů ze Dvora Králové a v krátkosti připomněla zdejší tragické události z léta roku 1942.

Lidé, kteří přišli na hrdiny zavzpomínat a uctít jejich památku, je znali ať už osobně nebo jen z vyprávění.

Program putování po památných místech vedl předseda okresního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu Milan Andres. Pozdravit účastníky přijel i plukovník Eugeniusz Praczuk z polského města Olawa, předseda kombatantů (válečných veteránů) v doprovodu Josefa Andrese, který je jedním z posledních válečných veteránů 2. světové války na Náchodsku. Se Svobodovou armádou přišel z Buzuluku do Prahy a nyní žije v Broumově. Zavzpomínat dorazil i plukovník Jiří Pavel z České Skalice, účastník společného výcviku před nasazením skupiny Silver A na území Československa, který se v těchto dnech dožívá 90 let.

Pprojev měl i profesor Josef Prouza z Bohdašína, jeden z žijících účastníků události, kterému bylo v té době 12 let. U pomníku řekl, že je nutné znát historii, vracet se ke vzpomínkám a připomínat si odvahu.

Další zastavení bylo u pomníku na Končinách, kde pan Antonín Burdych uctil památku jeho rodiny položením věnců. Akce skončila u pomníku v Malých Svatoňovicích.

Gabriela Thérová