VYBRAT REGION
Zavřít mapu

'Pardubickému mohou jiné kraje závidět,' tvrdí Dlouhý

Východní Čechy, Seč /ROZHOVOR/ - Bývalý ministr za ODA ve vládách 90. let a nový prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý poskytl exkluzivní interview Deníku.

24.6.2014
SDÍLEJ:

Vladimír DlouhýFoto: Deník/Martin Divíšek

Na zdejší kraj, hlavně pak na Pardubice, má nový prezident Hospodářské komory, bývalý místopředseda vlády z 90. let Vladimír Dlouhý srdeční vzpomínky. Exkluzivní rozhovor pro Deník, který se uskutečnil minulý týden při setkání podnikatelů Pardubického kraje v Seči na Chrudimsku, se však týkal i vážnějších témat. Dlouhý vyzdvihl Pardubický kraj za jeho chemický, elektrotechnický či automobilový průmysl, který nám pro jeho vysokou přidanou hodnotu „může řada jiných krajů jen závidět". „Je tady ale i řada problémů, které další rozvoj regionu brzdí. Jsou to hlavně nedostavěné dálnice a celková infrastruktura," řekl Dlouhý.

S jakými cíli jste vůbec šel do funkce prezidenta Hospodářské komory?
Komora prošla volební změnou, ale to byl jen první krok. Hodně členů očekává, že projde i změnou z hlediska svých aktivit, z hlediska přitažlivosti pro podnikatele, z hlediska prestiže a významu. Máme určité rezervy v obecném obrazu, který byl pošramocen minulými nepříjemnostmi. Já osobně je chci považovat za uzavřené a chci zlepšit obecné povědomí o Hospodářské komoře. A to nejen u našich členů, ale i nečlenů – podnikatelů a získat je pro to, aby do komory vstupovali. Mým dlouhodobým cílem je udělat z komory prvotního reprezentanta českých podnikatelů. Ať už malých, středních nebo velkých.

Těmi „nepříjemnostmi" máte na mysli působení pana Drábka?
Určitě nechci mluvit o žádných jménech. Komora prostě prošla těžkým obdobím, kdy musela odpovídat na nepříjemné otázky ohledně čerpání různých finančních fondů a svého hospodaření. Dodnes některé věci šetří policie, nicméně my jsme si udělali takový vnitřní audit, jehož výsledky nyní dáváme k dispozici regionálním šéfům hospodářské komory, kteří s ním mohou seznámit všechny členy.

Jedním z vašich cílů je uzákonění povinného členství v Hospodářské komoře…
Tady bych vás chtěl opravit. O povinném členství jsem slyšel, když jsem před volbami hodně jezdil po Česku. Stále existuje určitý počet našich členů, kteří by si povinné členství přáli. Říkal jsem, že v daném okamžiku to není možné, není tomu nakloněna politická reprezentace, sdělovací prostředky a ani podnikatelé. Kupříkladu Slováci zavedli povinné členství v tamní obchodní a průmyslové komoře za premiéra Mečiara, před několika lety ho však zase zrušili a nikomu se tam po tom nestýská. Jako větší a dlouhodobější úkol  proto vidím spíše změnu organizace komory. Dnes jde de facto o množinu několika desítek samostatných organizací, které mají vlastní IČO, vlastní představenstvo, vlastní dozorčí radu, vlastní volby, příjmy, výdaje, rozpočet a daňové prohlášení. A spojuje nás jenom sněm, k tomu nějaké myšlenky a vědomí, že existujeme podle jednoho zákona. Trochu to přeháním, ale formálně jsme několik desítek nezávislých institucí a já nevím, jestli je to úplně dobře. Na druhé straně bych chtěl daleko víc než tomu bylo v minulosti naslouchat hlasu regionů.

A zároveň chcete komoru integrovat…
To bych si velmi přál. Ale nevím, jestli regionální šéf komory Pardubického kraje by chtěl, aby jeho komora ztratila IČO… Takže je to věc dlouhodobá, kdy potřebuji zjistit názory členů, získat přehled a pak uvidíme.

Pojďme k ekonomice. V čem vidíte největší příležitosti, šance a naopak rizika a problémové faktory té východočeské?
Pardubický kraj je rozhodně  známý svým chemickým a elektrotechnickým průmyslem, který přečkal i složitá 90. léta. Je tady celá řada následovníků Tesly, kteří vyrábějí velmi kvalitní výrobky s vysokou hodnotou zpracování, jako jsou radary či výrobky pro oblast radiokomunikací. Je tu silný průmysl specializující se na dodávky automobilovým firmám. Není to zanedbatelný průmysl, navíc – znovu opakuji – s vysokou hodnotou zpracování. Jiné kraje by vám mohly závidět. Je tady ale také velké množství přetrvávajících problémů, týkajících se především nedostatečné infrastruktury. Ať jsou to dálnice, silnice či zesplavnění Labe.

Domníváte se, že dostavění dálnic D11 či R35 by rozvoji kraje pomohlo?
Určitě.

Jaký je váš postoj k euru?  Mělo by ho Česko co nejdřív přijmout, nebo na to je čas?
Můj názor na euro je velmi rezervovaný. Myslím si, že to byl předčasně zavedený prvek. Nicméně už existuje. Prošlo hlubokou krizí, ale je společnou měnou podmnožiny zemí z jedné množiny, která se jmenuje Evropská unie a kam i my patříme. S celou tou Evropskou unií a právě s těmi zeměmi, které už euro mají, máme nejvíce obchodních a investičních styků. To znamená, že naším zájmem je, aby se eurozóna stabilizovala. Jenže já, na rozdíl od řady západoevropských politiků a ekonomů, si nemyslím, že už je ta krize definitivně překonána.

A z toho pro Česko ohledně eura vyplývá…?
To je předčasná otázka… Myslím si, že dalších pět let bychom euro mít neměli. Až se ukáže eurozóna definitivně stabilizovaná a naše ekonomika se vrátí na rychlejší růstovou trajektorii, kdy se začnou znovu uzavírat nůžky mezi naší životní a ekonomickou úrovní a úrovní zemí eurozóny, tak možná kolem roku 2020 – 2022 by se o přijetí eura dalo uvažovat.

Čili nemáte pocit, že by čeští podnikatelé a firmy o rychlé přijetí eura usilovali?
Nemám. Řada podnikatelů má pravdu, když říká, že by se nám  euro líbilo. Jenže euro není jenom společná měna Německa, Rakouska a Holandska, kam hodně vyvážíme. Jako společná měna není jenom tou zúčtovací jednotkou, která zjednodušuje oceňovací procesy a ruší   nutnost pojišťovat se proti burzovním změnám. Společná měna je výraz společného státu, a to země eurozóny nejsou, protože mluvíme každý jiným jazykem. Kulturní kořeny Řecka jsou jiné než Finska. A to je to, na čem ta krize eurozóny propukla, protože když nejsme jeden národ, tak necítíme stejnou fiskální solidaritu. A najednou Němci řekli ne, my nechceme financovat zadlužené Řeky. A to je prapůvod toho všeho. Pokud někdo chce euro dříve, protože pomůže našim podnikatelům a exportérům, tak by bylo také poctivé dodat další věc: Protože jsme zaplať pánbůh rozpočtově, deficity a dluhy stabilizovaná země, v případě přistoupení k euru budeme součástí té platební solidarity. Takže když budou mít Řekové a další země průšvih, tak naši lidé z našich daní to také zaplatí.

Souvisí váš rezervovaný postoj k euru s názorem na integraci Evropské unie? Nebo obě otázky – euro a federalizace EU – spolu nesouvisí a lze je řešit zvlášť?
Jestliže jsem rezervovaný, nechci použít přímo slova skeptický, k euru, tak naopak mnohé části evropské integrace vítám. Pro naši ekonomiku bylo výhodné do EU vstoupit, odstranilo to exportní překážky, umožnilo volný pohyb pracovních sil, přilákalo investice. Nechci, aby česká ekonomika přišla o tyto výhody integrace.

Takže podporujete rychlejší integraci Unie?
V ekonomické oblasti určitě podporuji další odstranění zbývajících  překážek, i když to třeba ne vždycky je  pro všechny naše podnikatele krátkodobě výhodné.

Dokážou ekonomice a podnikatelům pomoci politici, nebo jim pouze hází klacky pod nohy?
Byl jsem v politice dost dlouho na to, abych věděl, že v demokratické  společnosti musí existovat nějaká politika a že ta má svoje zákonitosti. Jde však o to, aby politiky vytvářené regulace a zákony byly dobré, efektivní, aby ti politici odváděli dobrou práci. Ale to je také o zpětné vazbě mezi podnikateli a politiky. Já se nechytnu toho levného nahrání, abych  získal body, že politici podnikatelům jen házejí klacky pod nohy.

Jaký máte vztah k východním Čechám?
Mám tady jednoho hrozně dobrého kamaráda, který se mnou chodil pět let do kruhu. Já nevím, jak je politicky populární, neboť on nikdy nebyl politický a najednou se stal náměstkem primátorky Pardubic. Je to pan Jiří Rozinek. Ale díky němu jsem Pardubice odjakživa navštěvoval a dokonce jsem tady hrál na nějaké armádní soutěži umělecké tvořivosti v jisté kapele na piano, které mělo klapky jen uprostřed, nikoliv po stranách… Takže mám na Pardubice příjemné vzpomínky.

Vladimír Dlouhý
* 31. července 1953
• Ekonom a politik, bývalý místopředseda strany ODA a ministr průmyslu a obchodu v letech 1992 – 1997 ve vládě Václava Klause. V letech 1989 – 1992 byl ministrem hospodářství ČSFR
• Po odchodu z politiky se pohyboval v soukromé sféře. Hovoří pěti jazyky. V květnu 2014 byl zvolen prezidentem Hospodářské komory ČR
• Je podruhé ženatý, z prvního manželství má syna Štěpána a dceru Markétu. Mezi jeho zájmy patří hudba, historie a sport, především lyžování, golf, cyklistika a běhání. Druhá manželka Eliška Břízová je stavební inženýrka
• V roce 1978 vstoupil do KSČ, členství ukončil v prosinci 1989 a za OF, jehož byl od počátku jedním z hlavních lídrů, se stal členem první polistopadové vlády
• Chtěl kandidovat i v loňské volbě prezidenta republiky

Autor: Kamil Dubský

24.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

LUKÁŠ REŠETÁR si bravurně plní  své futsalové povinnosti  a navíc stíhá nastupovat za fotbalové Slatiňany.

Na přípravný futsalový turnaj do Číny jedou čtyři hráči Chrudimi

Čtyřkolky v Chrasti jezdí na počest Jana Kašpara.

Čtyřkolky v Chrasti jezdí na počest Jana Kašpara

Noční bouřka napáchala desítky škod, Kouty málem spláchla voda

Chrudimsko - Nad Chrudimskem se ve čtvrtek večer přehnala silná bouře s přívalovým deštěm, která napáchala desítky škod, a hasiči kvůli ní zažili velice rušnou noc. Na území celého kraje vyjížděli ke třiceti případům.

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

Žena šla na kontrolu, skončila na záchytce

Chrudim – Ve středu krátce po půl sedmé ráno zavolali pracovníci chrudimské nemocnice na linku 156 s tím, že na ambulanci sedí namol opilá žena a vulgárně tu pokřikuje na ostatní pacienty.

Podezřelý násilník skončil ve vazbě

Chrudimsko – Ve vazební věznici čeká na soud čtyřicetiletý muž, jehož kriminalisté podezírají z týrání. „Od začátku roku 2013 do letošního června měl fyzicky a psychicky týrat svoji mladší družku," uvádí policejní mluvčí Jiří Tesař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies