K posunům času totiž pominuly veškeré důvody. I podle energetiků se v dnešní době neušetří střídáním času na rozdíl od minulosti žádná elektřina. Narušení biorytmů naopak těžce nesou nemocní lidé a děti. Odborníci doporučují zvykat si na změnu postupně několikadenním prodlužováním, při jarní změně naopak zkracováním spánku.
V praxi se nedělní posun času dotkne řady nočních vlaků, budou vlastně „zpožděny". Například rychlík Excelsior z Košic do Chebu tak bude stát hodinu ve stanici Pardubice a odjede odsud ve 02.35 středoevropského, tedy „nového" času.
V neděli si opět posuneme hodiny
Evropa se bude od neděle opět řídit podle astronomického, tedy „skutečného" času.
Proti změně času se jako každý půlrok vzedmula bouře nevole, i když podzimní posun vadí bezesporu méně než jarní. V anketě Deníku i podle řady průzkumů naprosté většině lidí dvojí čas vadí a pikantní je, že pominuly i historické důvody jeho zavedení.
Změny naopak špatně snášejí lidé chronicky nebo těžce nemocní a také staří lidé i malé děti. Hlavní důvod střídání času energetické úspory již dávno neplatí, jak potvrzují energetici. Naopak údajně stoupá spotřeba pohonných hmot, lidé totiž v létě jezdí autem do pozdějších hodin.
Pro usnadnění přechodu vnitřních biologických hodin na zimní čas radí odborníci jít už ve čtvrtek a v pátek spát a vstávat o 15 minut a v sobotu a v neděli o 30 minut později než obvykle. Lidé mají po probuzení podniknout krátkou procházku a vyváženě posnídat. Pokud se přidá pár protahovacích cviků, klesne i tělesný stres z časového posunu.
Ustálení času pravidelně prosazují také někteří politici v europarlamentu, například hradecký europoslanec Tomáš Zdechovský a jeho lidovecký kolega, orlickoústecký senátor Petr Šilar s iniciativou For Only One Time. Obrátili se i na Evropskou komisi. Proti střídání zimního a letního času se organizovala petice, kterou podepsaly tisíce lidí. „Podle různých studií vede změna času k nárůstu počtu pracovních úrazů, infarktů a sebevražd u mužů," podotkl Zdechovský.
Změna letního času na zimní zdrží v noci na neděli v Česku 13 nočních vlaků. Ty budou muset na správný odjezdový čas hodinu počkat v příslušných stanicích.
Původně úspora svíček, pak elektřiny… Dnes už nic z toho• Letní čas se používá ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky, čas se střídá i v USA (kromě Havaje a Arizony) nebo Kanadě. Kvůli malým změnám délky dne v průběhu roku naopak nemá smysl v zemích blízko rovníku a v Arktidě.
• V Rusku bylo předloni střídání času zrušeno a zaveden „věčný letní čas", letos ruský parlament čas opět změnil na celoroční zimní.
• Zmínka o principu podobnému letnímu času se v nadsázce poprvé objevila roku 1784 v dopise Benjamina Franklina kvůli úspoře svíček, v praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války.
• V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (v EU byl již od roku 1976)
.• Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem EU a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.