„Přikláněl bych se proto alespoň k zavedení absolutního doživotního trestu, tedy bez možnosti propuštění. Neměl by se vztahovat na pachatele 'domácích zabíjaček', ale vedle brutálních plánovaných mordů i na organizovaný zločin s následkem smrti. Takže například na aktéry metanolové aféry," řekl rychnovský senátor Miroslav Antl,  známý především jako „východočeský Cattani" – tvrdý prokurátor z 90. let.

Na druhé straně počet odpůrců trestu smrti pomalu, ale jistě roste. A právě na dnešek, 10. října, každoročně vychází Světový den proti trestu smrti. Ten chce ukázat, že trest smrti nefunguje jako společenská prevence proti zločinům a že navíc skýtá riziko justičních omylů.

„Trest smrti je přežitek. ukázalo se to i řadou justičních omylů, na které se přišlo díky zdokonalení kriminalistických metod. Absolutní doživotní trest vidím jako jeho akceptovatelnou alternativu," míní Jan Lašek, psycholog z hradecké univerzity.

I Lašek tvrdí, že v moderní společnosti trest smrti nefunguje jako odstrašující efekt pro další potenciální zločince, na rozdíl od minulosti. V tom mu sekundují i aktivisté z organizace Amnesty International, kteří to dokládají řadou statistik a výzkumů.

„Jediná statistika, které věřím, je ta, kterou si sám zfalšuji," namítá slovy Winstona Churchilla senátor Miroslav Antl. A tvrdí, že kdyby se „pravdoláskaři" sami setkali s mordem mezi svými nejbližšími, mluvili by jinak.

„Neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že obnovení poprav má vliv na prevenci trestných činů," kontruje ve své aktuální výroční zprávě Amnesty International.

Čile se o tom diskutuje také na sociálních sítích. „Nemám nic zásadního proti. V případech podobných tomu Breivikovu asi pocitu spravedlnosti moc neprospívá vědomí, že viník má před sebou dalších pár desítek let života placeného z daní obětí a pozůstalých. Že by si třeba Breivik někdy něco odpracoval a odškodnil, je iluze," řekl v anketě Deníku čtenář Pavel Kratochvíl.

Odpůrcem trestu smrti je naopak pisatel Tomáš Zdechovský. „Vrazi musí byt izolováni. Ale jejich pobyt v izolaci nesmí nikdo hradit. Ba naopak. Oni musí odškodnit pozůstalé, a to z nějaké práce," napsal.

Jak šel čas…
• U starých Slovanů nebyl původně trest smrti znám, nejvyšším trestem bylo vypuzení ze společnosti.
• První známky trestu smrti můžeme nalézt v Kosmově kronice, která dokládá popravy na šibenicích za kněžny Libuše.
• Za císaře Josefa II. Byl trest smrti zrušen až do r. 1795, kdy byl znovu obnoven.
• Za první republiky bylo popraveno 20 osob. Nepoměr byl však mezi odsouzením k trestu smrti a jeho faktickým vykonáním. Z odsouzených 433 osob byl trest smrti 95 % byl zmírněn.
• Za Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) byl trest smrti uplatňován hojně, zejména při stanném právu. K nejvíce popravám docházelo při heydrichiádě.
• Mezi lety 1948 až 1968 bylo za politické trestné činy popraveno 248 osob, poslední politická poprava byla v roce 1960.
• Poslední výkon trestu smrti byl na území současné České republiky vykonán 2. února 1989 v Praze. Popraven byl Vladimír Lulek za pětinásobnou vraždu.
• V roce 1990 byl trest smrti zrušen, podobně jako ve většině západních zemí, znovuzavést ho kvůli úmluvám nelze.
Zdroj: lidskaprava.cz

Trest smrti v Česku

Více než tři pětiny Čechů si podle květnového průzkumu agentury CVVM myslí, že by trest smrti měl být v Česku obnoven.

Více než tři pětiny Čechů si podle květnového průzkumu agentury CVVM myslí, že by trest smrti měl být v Česku obnoven.

Stoupenci versus odpůrci trestu smrti (časové srovnání v %)

Počet odpůrců trestu smrti pomalu roste. Argumenty pro zavedení trestu jsou hlavně zadostiučinění obětem a pozůstalým a to, že těžcí zločinci jen zabírají místo ve věznicích placených z našich daní.

Počet odpůrců trestu smrti pomalu roste. Argumenty pro zavedení trestu jsou hlavně zadostiučinění obětem a pozůstalým a to, že těžcí zločinci jen zabírají místo ve věznicích placených z našich daní. Zdroj: 2x CVVM