Od příštího roku má navíc přestat platit současná výjimka v maximálním počtu přesčasových hodin lékařů. Ti by tak správně měli jezdit v sanitkách ještě méně než nyní, kdy jich už tak je zoufalý nedostatek.

Šéf pardubické krajské záchranky Pavel Svoboda už jasně naznačil, že nebude moci postupovat jinak než porušováním zákoníku práce, aby udržel dosavadní dostupnost a kvalitu rychlé zdravotnické pomoci.

„Máme dnes už pouze 20 lékařů, ve službě jich je vždy 14, máme tak lékaři obsazenou polovinu sanitek. A bez obrovských přesčasů bychom se neobešli. Abychom se jim vyhnuli, potřebovali bychom dalších 40 lékařů na plný úvazek, tedy třikrát tolik než máme," uvedl ředitel Svoboda.

Nové lékaře přitom není kde brát, na nevděčné záchrance zůstávají jen opravdoví „srdcaři". „Zatím žádný pacient díky novému systému, kdy k méně závažným případům jezdí jen dvoučlenné hlídky bez lékaře, horší péči nepoznal," dodal Svoboda.

V Královéhradeckém kraji je dokonce denně ve službě na záchrance jen devět lékařů, jeden další pracuje na letecké.

„Musíme si vypomáhat externisty s krátkodobými úvazky. Kdybych měl vystačit jen s kmenovými zaměstnanci bez přesčasů, potřeboval bych jich 50," uvedl ředitel hradecké krajské záchranky Jiří Mašek.

„Externisté, kteří u nás pracují, chodí ze služby do služby, z nemocnice na záchranku a hurá zpět prakticky non-stop. Zákoník práce se tak obchází už nyní, po novém roce to bude ještě kritičtější," varuje Mašek.

Podle záchranářů je třeba, aby ministerstvo zdravotnictví učinilo zásadní změny v podmínkách práce a systému vzdělávání mladých lékařů. Jinak podle některých odborníků hrozí, že za pár let bude v Česku chybět 600 doktorů.

Lékařů u záchranek na jedné straně valem ubývá, na straně druhé je problém ty, kteří odcházejí do důchodu, za prací do zahraničí či jiných sfér zdravotnictví nahradit mladými odborníky.

„Problém je v systému vzdělávání. Absolventi medicíny musí nejprve získat atestaci v nějakém kmenovém oboru a teprve po pěti letech mohou pracovat samostatně v sanitním vozidle. Paradoxní je, že v jiných oborech už po třech letech praxe běžně rozhodují o životě pacientů," poukazuje šéf Komory záchranářů Zdravotnických záchranných služeb ČR Marek Slabý na zádrhel, kvůli kterému řada mladých lékařů raději uteče k jiné specializaci. V ní se uplatní mnohem dříve, než aby po pěti letech složitého vzdělávání usilovali o atestaci z urgentní medicíny.

Problém hledejte jinde, oponuje ministerstvo

Zlepšit podmínky, které zdravotnické záchranné služby (ZZS) nabízejí svým lékařům. Takové doporučení dává ministerstvo zdravotnictví. Záchranky upozorňují, že v horizontu dvou nebo tří let se mohou začít potýkat s výrazným nedostatkem lékařů a žádají ministerstvo o usnadnění systému, kterým absolventi medicíny mohou získat atestaci z urgentní medicíny.

Podle mluvčí ministerstva Viktorie Plívové ale počet lékařů u záchranných služeb rozhodně není ovlivněn systémem jejich vzdělávání.

„Na ZZS nemusí pracovat výhradně lékaři se specializací v oboru urgentní medicína. Výčet lékařských specializací pro provoz záchranné služby je natolik široký (praktický lékař, anesteziolog, intenzivista, chirurg, internista, kardiolog, neurolog, traumatolog, dětský lékař, praktický lékař pro děti a dorost), že mu nelze klást za vinu případný nedostatek lékařů při ZZS. Důvody je třeba hledat jinde, zejména v podmínkách, které jsou lékařům u ZZS nabízeny, nakolik je pro ně takové povolání atraktivní a přínosné," oponuje Viktorie Plívová kritikům současných podmínek pro vzdělávání specialistů.

Na druhou stranu je ale třeba brát v potaz, že zdravotně sociální oblast má potíže s financováním. Pojišťovny proplácí krajským nemocnicím stále méně za výkony i na jednotlivá lůžka.

Práci záchranářů komplikují navíc i nové pracovní předpisy. Zpřísněné podmínky nutí záchranku zkracovat směny, omezují možnosti práce přesčas. Podle šéfa Komory záchranářů Zdravotnických záchranných služeb ČR Marka Slabého tak hrozí, že u záchranky přestanou sloužit externí lékaři. „Zákoník práce a další předpisy totiž neumožní, aby doktor měl například noční službu u záchranky a ráno pak šel do práce do ordinace nebo na nemocniční oddělení. Právě proto potřebujeme postupně zvyšovat počet našich kmenových lékařů," říká.

V tomto ohledu jsou kompetence ministerstva zdravotnictví limitované. „Pokud lékař splňuje podmínky specializace pro práci v ZZS, je na jeho dohodě se zaměstnavatelem, jaký uzavřou pracovní vztah, zda klasický pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti. Tyto pracovní vztahy může lékař uzavřít i vedle sebe s jinými zaměstnavateli, např. má svoji ordinaci a slouží u záchranky nebo je zaměstnán v nemocnici a u ZZS. Tyto pracovní poměry nejsou námi nijak ovlivňovány, reguluje je pouze zákoník práce," zdůrazňuje za ministerstvo zdravotnictví Viktorie Plívová.