Na počátku této ojedinělé akce stojí fotografie davů lidí, kteří se přišli před devadesáti lety na chrudimské náměstí radovat ze zrodu republiky. „Ve skupině, která připravovala letošní připomínku chrudimských osmičkových výročí, jsme si říkali, že by bylo dobré vytvořit živý obraz s řečníky i cyklistou v popředí snímku. Potom už začaly přicházet další nápady do scénáře,“ říká místostarosta města Pavel Kobetič.

Přijel cyklista

Happening s názvem „Konečně mír! Konečně svoboda!“ začal v devět hodin u Muzea, kam přijel cyklista se zvláštním vydáním Východu, které oznamuje konec první světové války a vznik samostatného československého státu. Dav se pak v průvodu vydal na chrudimské náměstí. Cestou zněly národní písně, z domů vyběhli hospodyně s občerstvením. Lidé strhli rakousko–uherskou orlici a na fasády vyvěsili československé vlajky. Na náměstí k lidu promluvil představitel tehdejšího národního výboru a zhruba po půl hodině retrospektivu ukončil současný starosta města Jan Čechlovský s tím, že pozval občany na letošní poslední osmičkovou akci, která se jmenuje „Listopadové začátky a konce“.

Pivo i vláčky

V letopočtech končících osmičkami se stalo v listopadu hned několik významných událostí. V roce 1648 vznikla legenda o obrazu svatého Salvátora. V roce 1868 spatřilo světlo světa první vydání deníku Koruna a začala se rovněž v tu dobu stavět železnice spojující města Pardubice, Chrudim a Havlíčkův Brod. Do provozu byl také uveden moderní městský pivovar.

„Tato výročí si na náměstí připomeneme výstavou fotografií a dokumentů, děti i dospělí se potěší vláčky, točit se bude medlešické pivo. Lidé si vyzkouší knihtisk historického letáku a k mání budou i trička s některým z osmičkových motivů. Připravili jsme bohatý program, který se, jak věříme, bude líbit dospělým i dětem,“ pokračuje Pavel Kobetič, který stál u zrodu letošních Chrudimských osmiček i sobotního happeningu.

Pozvánka.

Kostým je vítán

Pořadatelé, město a Chrudimská beseda, uvítali, když se Chrudimáci v sobotu vydali do centra oděni do historických šatů a pomohli tak divadelnímu souboru J. N. Štěpánka vytvořit atmosféru počátku dvacátého století. Díky tomu bylo možné složit z příslušníků dnešní generace živý obraz podobající se tomu, který vznikl před devadesáti lety ve chvíli, kdy si Češi teprve nesměle uvědomovali svou svobodu.

Deník bude u toho

Oslav osmičkového výročí se zúčastnil i Chrudimský deník, který je od roku 1994 nástupcem deníku Koruna. Současnou redaktorskou práci jsme představili ve stánku na Resslově náměstí, kde se zájemci mohli nechat vyfotografovat u plakátu s prvním číslem novin Koruna a nynějšího loga Chrudimského deníku. Jejich snímek i se zdravicí posílanou příbuzným nebo přátelům byl zveřejněn na našich webových stránkách www.chrudimsky.denik.cz.

Vydání reprintu

U příležitosti 140. výročí vydání prvního čísla novin Koruna dalo město Chrudim vytisknout reprint prvního čísla, které nese datum 1. listopadu 1868. Čtenáři se díky tomu mohou dozvědět, co redakce v té době psala nebo jak obchodníci lákali prostřednictvím inzerátů své zákazníky. Součástí reprintu jsou i vybrané regionální novinové články vztahující se k osmičkovým výročím.

První výtisk deníku Koruna.

První výtisk deníku Koruna.

Pořadatelé: „Neočekáváme tisíce lidí jako před devadesáti lety, ale věříme, že návštěvnost bude přinejmenším stejná, jako například při Muchově jarmarku. Ten patří mezi největší chrudimské osmičkové akce,“ dodává místostarosta Pavel Kobetič.

Osmičky nekončí

Sobotní akce „Listopadové začátky a konce“ je poslední letošní připomínkou osmiček v letopočtech. Dlouhodobá připomínka však bude definitivně uzavřena až v lednu, kdy se při Měšťanském bále uskuteční ztřeštěná oslava začátku nového roku po vzoru někdejší pobočky Měšťanské besedy „Sůva“. Při této příležitosti město vydá list Klapačka s dobovými i současnými zprávami.

Přijdete v sobotu slavit na chrudimské náměstí osmičková výročí? Řekněte to pořadatelům v anketě (vpravo vedle článku)!

Nástupcem Koruny je Chrudimský Deník


Chrudim - Před 140 lety, 1. listopadu 1868, vyšly v Chrudimi první noviny (a hned deník) Koruna. Měly sice celostátní působnost, částečně se ovšem věnovaly i regionálním a místním tématům.

Z Prahy je řídil tehdejší významný staročeský novinář Jan Stanislav Skrejšovský. V Chrudimi bylo pro vydávání opozičních, protirakousky zaměřených, novin vhodné politické klima. Redakce měla oporu i v osobě starosty J. Klimeše.

Byla zde kvalitní tiskárna St. Pospíšila.

Sedmičlenná redakce Koruny sídlila v domě „U strážného anděla“ v Martiniho (dnešní Široké) ulici. Řídil ji pozdější historik a univerzitní profesor Dr. Josef Kalousek, hospodářskou rubriku vedl známý novinář Josef S. Vilímek. Nevděčné role „odpovědného“ redaktora a „vydavatele“ se zhostil chrudimský malíř F. Miller.

Přestože vyšlo do 20.4.1869 jen 169 čísel Koruny, v dějinách chrudimské žurnalistiky jde o zcela výjimečný počin, na který se postupně snažily navázat další dvě desítky (východočesky, okresně nebo místně zaměřených) týdeníků a čtrnáctideníků.

V Chrudimi vydávaný deník se však objevil až po 125 letech, když v roce 1994 začaly vycházet Noviny Chrudimska (dnešní Chrudimský deník).




PAVEL KOBETIČ, místostarosta města