"V těchto letech z trhu práce odchází či bude odcházet velmi silná generace lidí zaměstnaných v technických profesích. V posledním období jsme ale bohužel nevychovali dostatek mladých lidí, kteří by tuto generaci nahradili," připomněl při této příležitosti největší bolest současného vzdělávání Petr Klimpl, ředitel krajské pobočky úřadu práce v Pardubicích.

„A nejde jenom o učně, ale často také o lidi se středoškolským nebo i vysokoškolským vzděláním. Vždyť taková obsluha soustruhu už nezapadá do představ dělníka v umaštěných montérkách. Dnešní soustružník se totiž změnil v člověka, který obsluhuje tu nejmodernější výpočetní techniku. Poptávka po těchto profesích je navíc veliká," upozornil ředitel Klimpl.

Zdá se, že mladí si požadavek doby začínají uvědomovat. Dokládají to alespoň čísla, která prezentoval František Mihulka, ředitel Střední průmyslové školy v Chrudimi. „V letošním roce jsme přijali do prvního ročníku 155 žáků a ze školy jich odešlo 140. Trend je tedy mírně rostoucí, ale je třeba říci, že i kdybychom měli dvakrát tolik žáků, na trhu práce je všechny bez problémů udáme," doplnil ředitel školy.

Otlučená předloktí

Úterní chrudimská prezentace středních škol a učilišť připomněla, že s rostoucím významem sektoru služeb přibývá i těch, kteří se živí i v oborech restauratérství nebo hotelnictví.

Někteří nejlepší absolventi chrudimské Hotelové školy Bohemia se teď živí v Praze jako barmani v dobrých podnicích s movitou zahraniční klientelou.

„I zde ale platí, že nic není zadarmo, vždyť špičkové barmanské dovednosti obnášejí spoustu tréninkové dřiny. Mnozí lidé by se divili, kdyby viděli, jak mají naši nadějní barmani omlácená předloktí z nekonečného žonglování s poměrně těžkými lahvemi," říká ředitel školy Jaromír Pecina. „Mimochodem, jedna taková nerozbitná láhev přijde až na 1200 korun. Ale rozbít ji stejně lze," dodává ředitel.

Zkušenost i výdělek

Nedílnou součástí studia na „hotelovce" jsou i různé praxe a stáže. Mnohdy i zahraniční.

Studenti takové stáže vítají: „Já jsem například strávila tři měsíce v Německu a moc se mi tam líbilo. Nejen, že je to dobrá zkušenost do života, ale pomohlo mi to i k lepšímu zvládnutí jazyka a navíc jsem si tam za tu dobu vydělala zhruba padesát tisíc korun. Určitě bych se tam ráda zase někdy vrátila," zhodnotila svůj nedávný pobyt studentka třetího ročníku Simona Klofáčová.

Příklad maminky

V zahraničí je poptávka i po zdravotních sestrách.

Šárka Čičetková, žákyně osmé třídy ZŠ Komenského ve Skutči, ale o penězích ani o případném uplatnění v cizině prozatím nemluví. Zato přiznává, že ke zvažovanému studiu na střední zdravotnické škole ji táhne příklad maminky, též zdravotní sestry. „Myslím, že by se mi taková práce mohla také líbit, protože se ráda se starám o lidi a ráda jim pomáhám. Úplně vybráno ale nemám, vždyť mě čeká ještě rok na základce," připomíná dívka.

„Dcera se výborně učí, doposud měla jen samé jedničky. Tak si snad bude moci vybrat opravdu tu nejlepší školu," doufá její maminka.