VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chrudim očima architekta: Město už není skoro vidět

Chrudim - „Už nějaký rok jsem krajinář, už nějaký rok bydlím v Chrudimi. Je to krásné město. Krásná je i krajina kolem. To, že jsem se tady nenarodil a nevyšel z chrudimské porodnice má má své klady i zápory. Ale možná to umožňuje vidět některé drobné věci jinak." To jsou slova chrudimského architekta Vlasty Koupala. V seriálu Chrudimského deníku se můžete seznámit s jeho pohledem na město a najít nejen desatero problémů.

19.5.2015 1
SDÍLEJ:

Průmyslová zóna v Chrudimi.Foto: DENÍK/Marek Nečina

Předvolební veduta

K sepsání dnešního příspěvku mne tak trochu motivoval jeden předvolební leták z chrudimských komunálních voleb 2014. Kromě volebního programu na něm byla veduta Chrudimi. A právě dnes se budeme snažit najít onen krásný pohled na město z okolní krajiny. Romantické pohledy na město se změnily, změnila se i krajina kolem.

Opustíme veduty města od Jana Willenberga (z r. 1602), Josefa Cereghettiho (z r. 1771), Jana Antonína Venuta (z r. 1790), Františka Josefa Schmiedta (z r. 1826), Vincence Morstadta (z r. 1866) a všech ostatních autorů, kteří se snažili zachytit podobu Chrudimi během uplynulých staletí. Pohled na město mění doba nedávná i ta současná. V souvislostech, o kterých si dneska povíme, lze brát podobné předvolební obrázky vytištěné s volebním programem snad jen jako ironii a špatný žert.

Trocha historie

Zikmund Winter, ale i V. V. Tomek, J. Emler, J. Neruda, Fr. Palacký, I. Herrmann a řada jiných, které si člověk ještě pamatuje z hodin dějepisu či literatury, popisovali města a jejich život před staletími i v době svého života v 19 století. Popisovali vznik měst, podobu starých náměstí s jejich každodenním životem, s krámy, dílnami, sklady, řemesly, trhy. Popisovali centra měst a všední život zabydlený lidmi, měšťany, mistry, tovaryši, cechy, řemesly, která rozkvetla v 15. a 16. století do té míry, že jen vypsat je by se nevešlo do tohohle článku, a která postupně začala zabydlovat i postranní ulice. Někdy se tam živnosti, jako masné krámy, kotce, či nejrůznější sklady stojící do té doby volně v boudách po náměstí musely odstěhovat.

Oblíbenou činností konšelů bylo vaření piva, zápisy jako: „29. prosince l.p. 1632 vařil jsem s M. Gutkesem a G. Janichem ječné pivo a 1. ledna v noci v 10 hodin jej sléval do sudů. Bože, dej nám svou milost a požehnání Amen" (Michel Stüeler), jsou běžné. Stejně jako zápisy z trhů o falšování másla lojem, pepře chlebovou kůrou, barvení lososů. Takže stále nic nového. Ještě na prvorepublikových pohledech měst jsou vidět pestré partery ulic zabydlené vším možným, někdy je v jedné ulici tolik podobných krámů upomínající snad na atavismus středověkých řemesel vázaných k vybraným ulicím a místům. Někde je vidět, jak se jinak poklidná ulička mění směrem k nároží, kde je kolem hostince, banky nebo blízkého úřadu chumel obchodů všeho možného.

Rodící se industriál

Každé město mělo svou slavnou průmyslovou minulost, sirky, auta, cvočky, lokomotivy, tužky . . . Od pol. 19. stol. se řemeslo, výroba a rodící se průmysl, který byl do té doby více méně v domácích dílnách, začíná uplatňovat v obraze Chrudimi. S průmyslem se rodí industriální architektura. Stává se součástí Jánského předměstí a města.

Od r. 1822 do r. 1860 provozoval A. Deckert barvírnu a tiskárnu kartounů v Májovském dvoře, v r. 1867 byl založen cukrovar, v r. 1871 lihovar, v r. 1872 sladovna, později přestavovány mlýny a tovární provozy v ul. Obce Ležáků (později areál Tramontáže), v r. 1868 byl postaven Městský pivovar, v r. 1893 koupil od Becka firmu na obuv B. L. Popper, a v r. 1925 ji přestavěl do dnešní podoby. V r. 1880 byla založena cihelna, v r. 1886 plynárna, v r. 1897 vápenka, v r. 1898 Kočího elektrárna. V roce 1850 přišel do Chrudimi Fr. Wiesner. Z dílny syna panského ovčáka se jeho pílí vyklubal strojírenský podnik a továrna, která se po r. 1891 přestěhovala z varny měšťanského pivovaru (tiskárna) k Čáslavské ul. Po r. 1948 byla pak na polích zahájena stavba nové Transporty. Vznikl základ dnešní průmyslové zóny.

Staré průmyslové stavby a vůbec industriální dědictví se stává vítanou a cennou součástí řady evropských měst, pokud nepodlehnou tlaku na asanaci. Dnešní doba je díky svým možnostem a způsobům výstavby daleko agresivnější při zastavování, využívání a plýtvání s územím. Umožňuje velkoplošnou asanaci krajiny. Vytváří pro budoucnost ohromné asanační a přestavbové území pro novou zástavbu, která bude znovu a najednou měnit celá panoramata a veduty měst. To je i případ celého severu Chrudimi. Už jen proto je nutné stejnou pozornost jakou město věnuje investičním příležitostem věnovat podobě území a tomu, jak dnes vypadá.

Vítejte v zónách

Řemeslo a průmysl byl a je součástí města a jeho obrazu. A jak tento obraz dneska vypadá? Vítejte v zóně jménem Chrudim, podívejte se na své město přes městotvorné funkční zóny. Vítejte v historickém městě. Titul rozdávají úředníci úředníkům. Ještě než bude zprovozněn obchvat, testuji ho na kole. Chtěl jsem se totiž podívat na město a nemohl jsem najít ani město, ani odkud se na něj podívat, abych je vůbec viděl. Je vidět z obchvatu. Ze západu neprostupné gheto bohatých a pak těch méně bohatých plné slepých ulic do nikam, z jihu nové králíkárny a nákupní hala, z východu obchodní zóna nabitá k prasknutí potřebným i nepotřebným zbožím.

Celý sever Chrudimi dnes obklopuje jedna ohromná zóna průmyslu a obchodu.

Žijeme stále v době, kdy město musí mít své zóny, musí být rozdělováno, aby bylo IN a No I, aby mohlo fungovat a být zabydlováno. Musí mít zóny, aby žilo. Jinak možná není atraktivní pro zahraniční podnikatele s proklatě dlouhými golfovými hůlkami. Zóny nově obklopily město a nové pohledy na město z krajiny jsou dneska z náspů nového obchvatu. Oživovat město a podnikat ve městě kdysi šlo, a je stále spousta činností, které lze vykonávat, aniž by otravovaly sousedy a ničily město. Stojím na novém medlešickém mostě a vidím zbytky města. Opomíjený krajinný rozměr výstavby obchvatu.

Architekti zón

Jsme u rozdělování města na nesmyslné funkční zóny. Ve školách se dnes učí vývoj měst ze všech různých i nemožných pohledů, interdisciplinárně. Učí se historie, stádia vývoje měst a urbanizmu, učí se teorie modelů města a úvahy o půdorysném a funkčním zónování, učí se o sektorech či jádrech měst, o geografii a struktuře měst, o funkcích a funkčním členění, jednoduše řečeno o moderním rozvoji moderních měst. Učí se o negativních vlivech, kterými ve světě města a jejich okolí prošla, učí se o způsobech zástavby předměstí a sídelní krajiny, o vzniku nákupních, obchodních, průmyslových center a zón. Stejně tak se učí, že od 70 let 20. století začal svět žít ve velkém zónami příměstských obchodních center. Při pohledu na město nevím, proč se to všechno učí. Možná proto, aby bylo dost času negativním dopadům v malém Česku předcházet. Ale někde se asi stala malinká chyba.

Smutné stavění

Vývoj urbanizmu? Třeba se o chrudimských zónách bude učit. Dnes probíhá beze všeho studu velkoplošná asanace sídelní krajiny. Asanace průmyslovou a nákupní zónou, zónová asanace. Celý sever města se stal během pár let odpudivým, zdevastovaným a nepřívětivým územím. Nejde o to nemít kde podnikat, nemít průmysl a řemesla ve městě, naopak jde o to věci umožnit a říct jak, aby nedopadly takhle. I fabrika může být krásná a místo kolem taky. Celý sever města a jeho sídelní krajina je dalším adeptem desatera městských problémů, či lépe příležitostí.

Nebudu se už věnovat kauze průmyslové zóny Sever, ani prostoru "Depa", dnes Era-Pack, ani ostatnímu, čím se může sever Chrudimi pyšnit. Člověku je z toho jednoduše špatně. Chrudim už není pro všechny zóny skoro vidět. Jestli zóny snáší městu zlatá vejce, třeba se to projeví v humanizaci jejich území. Chrudimská veduta je i svědectvím o politice v projektování, o zbytečnosti a prodejnosti ČKA, o tom, že se vždy najde dost komorových přisluhovačů s razítkem připraveným pro tu správnou politickou představu. Už teď to začíná být zážitek k nezapomenutí.

Jak radnice věnuje pozornost obyčejnému pohledu na město, městské vedutě? Radní a zastupitelé si prý už sehnali boty, chodí s hlavním architektem jednou týdně kolem města a zjišťují, kde je problém a proč město začíná vypadat hůř, než jiná česká města. Každý týden prý sepisují, kdo krade okolí města a vybírá krajinu z krajiny. Seškrabaná písmenka pak kultivují na radnici in-vitro, aby se jednoho dne krajina města mohla vrátit, kam bude potřeba.

Vlasta Koupal

Příště: O Ptačích ostrovech s Pardubickým krajem.

Autor: Redakce

19.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Pétanque - ilustrační foto

Petrohrad: Koulím zdar a pétanque zvlášť

Po bouřkách a přeháňkách z posledních týdnů zažívají houbaři v lesích žně.

Žampiony rostou v centru Chrudimě

Zloděj ukradl modrý kontejner

Česká Rybná – Skutečští policisté pátrají po zloději, který v České Rybné na Chrudimsku ukradl z volně přístupného pozemku vedle silnice velkoobjemový modrý kovový kontejner s dřevěnou nástavbou, který byl určen na biomasu. 

V podkroví můžete mít své království

Bydlení na košické Hlavní ulici vyhledávají nejen zahraniční studenti, ale také manažeři pracující v nedalekých administrativních centrech. Zážitek z bydlení v centru města přináší originálně zrekonstruované podkroví starého měšťanského domu.

Nemocnice fungují i přes nedostatek lékařů a sester

Pardubický kraj – Zdravotního personálu je v nemocnicích nedostatek. O to složitější je situace přes léto, kdy si lékaři i sestry chtějí vzít dovolenou. 

Svěchyňova ulice se na čas uzavře

Chrudim – Z důvodu umístění jeřábu na komunikaci při instalaci antény na střechu domu čp. 250 v chrudimské ulici Svěchyňova bude během nadcházející soboty a neděle pro motoristy úplně uzavřená tamní silnice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení