VYBERTE SI REGION

Chrudim očima architekta: O pasivním bydlení a zástavbě kolem nás

Chrudim - Media přinesla zprávy, že v Česku bylo v roce 2014 postaveno zhruba 1000 pasivních rodinných domů a jejich podíl na výstavbě rodinných domů tak dosáhl asi 10 %.

23.2.2016
SDÍLEJ:

Letecký snímek asanace krajinyFoto: Vlasta Koupal

Narůstá i podíl ostatních pasivních staveb. Česko tak může kráčet do evropské špičky. Stejně tak, že se konečně v Česku zrodí chytrá a úsporná města, jak nás informuje třeba Czech Smart City Cluster.

Technologie tedy máme na všechno možné. Jenže v současných podmínkách žije i člověk. To je zádrhel. V současných podmínkách vývoje území Česka totiž zatím moc nejde mluvit o chytrých, energeticky inteligentních a úsporných městech ani o chytrém, pasivním a úsporném stavění.

Bydlete pasivně!

Když lidé uvažují o bydlení a domku, tak nejrůznější architekti a stavební firmy je lákají na pasivní bydlení. Pasivní bydlení a pasivní dům se staly jedním ze zaklínadel dnešní doby. Chcete bydlet? Tak bydlete pasivně! Postavte si téměř nulový pasivní domek!

Jaký je svět, když se na něj podíváme skrz všechen polystyren a všechny katalogy nejrůznějších domků? Jaký je svět okolí domečků s pasivní zahradou, bazénkem, vrty do spodních vod a vším tím nezbytným eko?

Jednoho dne přijdou architekti a někam do území namalují na přání politiků barevný flek. Politickým rozhodováním se řídí barvy v územním plánu i podoba vlastního území. Nic už pak nebrání tomu, aby přišel novodobý lokátor a vykolíkoval místo pro zástavbu. Lidé si v katalogu vyberou domek nebo jim poradí zkušený architekt a už se staví. Pak ještě zahrádka a je hotovo. Nad místem se rozprostře oblak štěstí a všichni jsou spokojeni. Šťastný domov.

Pasivní domek v prostorovém uspořádání krajiny a sídel

Vážným problémem je samotný způsob výstavby dnešních měst. Z tohoto neveselého pohledu jsou všichni lidé bydlící ve městě pasivní a doplácí na všechny, kteří bydlí roztroušeně či v koloniích kolem města. V nezmáknutém a nepasivním plánování území kolem města, které je tak ekonomicky náročné a devastující pro navazující krajinu, je skoro výsměch bavit se o pasivním bydlení a pasivním domě, který je součástí nějakého hnízda, satelitu nebo porůznu roztroušené zástavby někde v zemědělské krajině, v poli, v louce, či u lesa.

Konce cest smutného stavění.

Je fajn, že jsou technologie, ale někdy chybí selský rozum a obyčejná lidská šetrnost k území, tedy k tomu, co je pro budoucnost cennější než různá zástavba. Nehledě k tomu, že nevhodná zástavba kolem města spojená s tamním životem pak zpětně ničí samotný život města. To pak souvisí s problémy obyčejné vybavenosti, dostupnosti, s auty a dopravou. Její zpětný a negativní vliv na město je hodně zřetelný. Zřetelné jsou negativní dopady na celou veřejnou infrastrukturu města atd. Hodně zjednodušeně řečeno se lidé vzdalují obyčejné pěší dostupnosti města a jeho službám a základnímu občanskému vybavení – auta a silnice jsou prostředníkem mezi návštěvou škol, úřadů, nemocnic, nakupování . . . Zpětně se pak samotné město ničí a vymýšlejí se kvůli tomu kraviny.

Prostorové uspořádání a energetická náročnost sídel

Dnešní uspořádání krajiny a sídel je založeno na plýtvání a z pohledu budoucnosti krajiny a měst není vhodné. Toho je svědectvím i Chrudim a její okolí. Ve špatné sídelní struktuře je pak těžké hrát si na pasivní výstavbu a pasivní stavby. Jednoduše to ani nejde. Prostorové rozložení sídel a jeho nová okolní zástavba má samozřejmě vliv na vlastní ekonomiku sídel. Je spojená s novou infrastrukturou, novými dopravními a inženýrskými stavbami apod. Dnes člověk vnímá především energetickou náročnost staveb samotných. Svých staveb. Hurá, mám pasivní dům! Hurá, v budoucnu uspořím na energiích! Už nevnímá energetickou náročnost prostředí, v jakém takový dům vyrostl a už vůbec nevnímá ekonomiku a energetickou náročnost sídla. Dnešní uspořádání krajiny a sídel je v protikladu s dnešním pasivním stavěním a bydlením. Z pohledu uspořádání dnešních českých sídel vlastně žádné pasivní stavění neexistuje.

Energetická náročnost sídla a osídlení souvisí s jeho prostorovým uspořádáním, sídelní strukturou a urbanizmem. Pokud je prostorové uspořádání špatné, jako v případě Chrudimi a okolí, jsou ve finále energetické nároky tak velké, že je úplně jedno, jestli je nějaký ten dům pasivní či nikoli. Škoda, že tohle zástupci měst, urbanisti a architekti lidem neříkají, když už jim vytvoří prostor pro jejich příměstskou krabičku.

Pasivní architekti

Architekti mají obecně problémy s urbanizmem. Jsou schopni spáchat pasivní cokoli v nepasivním okolí. Něco postavit není problém, problém bývá, kde. Pro architekty je zadáním barák. Ale první otázka je, jestli tam z pohledu prostředí vůbec musí být a jestli jej tím nezničím. Ovšem, od toho je politicko-architektonický dokument územního plánu. Architekti jsou pořád přesvědčeni, že kvalitu prostředí tvoří výstavba, a že když "přizpůsobí" krabičku nebo halu prostředí, je vše vyřízeno. Jenže prostředí je samo sobě prostředím i bez výstavby. A důležité je především, jestli jej obnovíme či se o něj budeme starat. Dopadá to tak, že krabičky "zhodnocující" území se do něj a jeho kontextu musí začlenit a toto začlenění do nové kolonie pak spočívá v odlišnosti od sousedovy krabičky a tomu se říká prostředí utvářené výstavbou.

Cesty k bydlení.

Architekti si dokonce přihlašují některé takové krabičky do různých soutěží a jiní kolegové jim je oceňují. Je jedno, kde krabička stojí a co je kolem, hlavně, že má ocenění a je třeba pasivní. Ocenění a nové reference pro nové krabičky se počítá. Ostatně i supermarkety mají certifikáty na všechno a i aktivní lidi v pasivních domech jsou také obrazem urbanistického pojetí, šetrnosti stavby vůči zničenému území. Je důležitější se k území umět chovat, než jej pojímat jen jako místo výstavby a asanací.

Architekti se stavebníkem v mnoha případech nevhodným a špatným umístěním domu znehodnotí a zničí pozemek. Stejně tak dokážou vytvořit prostorově a hmotově naddimenzovanou stavbu s nevyužitým, nevyužitelným a zbytečným životním prostorem uvnitř i venku. I pasivní dům může zničit pozemek, resp. filozofii takového stavění. Možná tento prostor k životu uvnitř oplocení a uvnitř kolonií je konfrontován s potřebami a požadavky těchto lidí na život ve městě, do kterého pak většinou jezdí auty.

Když se postaví pasivní domeček, musí se udělat pasivní zahrádka

Jenže takový pasivní dům musí mít i pasivní okolí. Pak přijdou další venkovní architekti, aby vytvořili pasivní exteriér, když ne rovnou energicky ekologickou bombu. Vrtná souprava zastrčí sosák pod zem do hloubky čtyřiceti, osmdesáti či více metrů, aby čerpadlo mohlo sát vodu. Hlavně ne povrchovou. Voda do bazénku, voda do jezírka, voda do závlah na golfový trávníček. Hlavně aby zahrádka kolem domu byla bezúdržbová, což je možná i dnešní synonymum pro slovo pasivní. Sekačky smýčí neúprosně trávník, jen co některý nezbedný lupen vyroste přes 4mm. Rovněž pro dvě nebo tři auta je už zapotřebí nějaká ta zpevněné plocha. Stačí jen pár stovek metrů. Vždyť už jen auta umožňují spojení s tímhle světem, pěšky do něj a do města vyrazí málokdo, jen ti nejodvážnější, a ještě když si vezmou celodenní dovolenou.

A tak dnešní kultura stavění kolem města devastuje města a lidé se pořád diví, že to město nějak nefunguje a vypadá divně, že veřejné prostory města jsou podobné jak vejce vejci a připomínají jedno velké parkoviště se stromkem a keříkem. To co mají lidé na zahrádce a kolem garáže chtějí mít logicky i ve městě. Pasivní město.

Pasivní plánování území?

Plánování území, tedy územní plán by se měl být zpracován co nejúsporněji, nejšetrněji, minimalisticky. Měl by se zpracovávat nikoli z pohledu zástavby, ale cennějšího volného území. Téměř opačně, než požadují dnešní politici a jejich "vykladači". Plánování území a jeho rozvoj se v jejich rukou stává legitimním nástrojem velkoplošné asanace krajiny Česka. Územní plány českých měst a obcí, včetně toho chrudimského, jsou naddimenzované. Politici a jejich vykladači práva povznesly otázky týkající se výstavby, bydlení, obchodu a průmyslu do oblak nadlegislativní legitimnosti a smutně devastovaného území všude kolem nás.

Pasivní cesty a pasivní infrastruktura nového života

Cesty k novému životu a dnešnímu životnímu stylu platí město nebo kraj. Spolu se zasíťováním jde o desítky a stovky milionů. Tedy pardon, o desítky zbytečných milionů vyhazovaných z pokladniček ostatních lidí do "promyšleně" ekologického pasivního stavění těch zbylých. Ano, na toto stavění doplácejí všichni, nejen ti, co tam bydlí.

Asfaltizace napojení nové zástavby.

Jak bylo řečeno, ve finále se takové stavění v polích kolem města vymyká souladu s prostorovým uspořádáním sídel, ale co je důležitější – energetická a ekonomická náročnost takového stavění je sama o sobě tak veliká, že o nějakém pasivním domku v takové kolonii nemůže být ani řeč. To už ovšem obchodníci s pasivními domky a architekti lidem vysvětlí. Vysvětlí lidem, že i v takové totálně nepasivní kolonii nového života, která nejen že ničí krajinu a životní prostředí a jako celek je sama o sobě ohromně finančně náročná, je právě ten který domek úplně pasivní a energeticky nenáročný.

Taková politika bohužel znehodnocuje nejen pasivní stavění jako takové, ale celou dotační politiku úspor do bydlení od konstrukčního systému po slavné zateplování až po kotlík. Je smutné, že v tomto kontextu je pojem pasivního bydlení naprosto znehodnocen. Zasloužila se o to politika a politici. Jsou tvůrci pasivního domu v kolonii podobných krabiček, jsou tvůrci pasivních kilometrů inženýrských sítí všeho druhu, drátů, trubek, osvětlení, s pasivními kilometry zpevněných ploch, s pasivními asfaltkami a přihlouplou zelení. Město nebo kraj to zaplatí!

Další otázkou je, komu to město platí a pro koho to dělá!? Tohle rozebírat nebudu. Chci si myslet, že pro lidi. Vždyť jde v prvé řadě všem o krásný sdílený prostor a ne o byznys. Vždyť jde všem nejen o pasivní dům, ale o šetrné a ekonomické město a krajinu kolem. Vždyť kraje a města se přece chovají tak šetrně a pasivně.

Vlasta Koupal

Autor: Redakce

23.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Společné zpívání vánočních koled je už za týden!

Hlinsko – Mateřská škola Budovatelů bude 14. prosince v 18 hodin naším hlavním interpretem při společném zpívání koled v krásném prostředí Betléma. S velkým nadšením se do projektu zapojil i dětský folklorní soubor Kuřátka, který pod vedením Radky Ehrenbergerové vystoupí na Resselově náměstí v Chrudimi.

Studentky varují před rizikem HIV

Chrudim – Tento týden probíhá na Střední škole zdravotnické a sociální v Chrudimi zajímavý interaktivní výukový program pro žáky základních škol z Chrudimi a okolí. Jedná se o projekt primární prevence HIV/AIDS s názvem ,,Hrou proti AIDS".

Přípravka FK ERA-PACKu získala první zlato

Hlinsko – Ke svému prvnímu turnaji odcestoval výběr ERA-PACKu Chrudim do Hlinska, kde v sobotu 3. 12. 2016 odehrál čtyři utkání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies