VYBERTE SI REGION

Chrudim očima architekta: Výlet do Gobi

Chrudim - Kontroluji teploměr a čekám, až začne přituhovat. Na tuhle výpravu, ale i na jiné výpravy po okolí města je totiž nejlépe se vydat v zimě, když půda zamrzne.

3.2.2016
SDÍLEJ:

Pohled z pouště. Foto: Vlasta Koupal

Nakonec obouvám pohory, beru foťák, do kapsy placatku a slovník a vyrážím. Stoupám vzhůru do krajiny náhorní plošiny nad městem. Míjím tři věže, které tu zanechala nějaká dřívější starověká civilizace. Mrzne a na zemi křupe tenký sněhový poprašek.

Na okraji civilizace potkávám ještě domorodce s dětmi a pár psů.

Vcházím do agrární pustiny polopouště, která se záhy mění v chrudimskou poušť. Vítr se lehce zvedá. Průzkumné expedice do této oblasti byly zahájeny již dříve. Některé se prý i vrátily. Jsem tedy jeden z mnoha. Vzpomínám na Gobi. Možná tu potkám kozorožce, divoké velbloudy co jedí sníh, kost dinosaura a nedej bože Olgoje Chorchoje.

Našel jsem ve sněhu nějaké stopy. Fotím si je. Snad tudy kdysi prošli nějací domorodci. Historie každé poušti sahá do minulosti, jinak by asi nevznikla.
Ale tady se území vlivem člověka změnilo opravdu za půl století k nepoznání. Dokládají to i družicové snímky NASA, které před takovouhle výpravou bylo nutno prozkoumat. Jak je vidět, nejde o klimatické změny, jde přímo o chování vyšších primátů z rodu Homo ke svému teritoriu.

Možná tu jako v poušti Karakum čeká nějaká hořící Brána do pekla. Uprostřed pouště jsem potkal jednadvacáté století. Asi jsem u cíle.

Nevhazovat reklamy

Mám na kastlíku cedulku "nevhazovat reklamy". Nedávno jsem však jednu vytáhl.

Jaký pak neodbytný obchodní dům vydává reklamu na křídovém papíru. Dívám se na neuvěřitelně hloupou fotku z titulní strany. Je na ní měsíční krajina rozestavěné silnice, kterou fotograf zachytil někdy v minulosti věků, když se seznamoval s foťákem. Konfrontace reality s minulostí? Dneska to vypadá o poznání jinak. Ale co když to je záměr, jak to u reklam bývá? Určitě má lidem něco připomenout.

Most uprostřed pouště

O slevu nejde. Už jsem se k tomu dolistoval. Je to o připomínce neslavné minulosti, na kterou bychom neměli zapomínat, protože ji i po osmdesátém devátém vesele a stále žijeme. Tohle je výzva k expedici.

Reklama o zeleném městě

Z reklamy jsem se dozvěděl, že teprve a jen díky obchvatu města se zazelená i město samo. Čím víc asfaltu, betonu a ničení všeho kolem města, tím víc bude uvnitř stromečků a keříčků. Možná už na radnici raší z okapů. Ale aby potom člověk vůbec v té záplavě vegetace uvnitř města někam trefil a dokázal přežít v takhle výbušném prostředí a nadýchl se.

Město otevře novou plynárnu pro plnění kyslíku do lahví. Snad se člověk dokáže přizpůsobit nadbytku kyslíku v atmosféře zeleného města, který dalece překročí 21% a především zajistit z jeho okolí nadprodukci oxidu uhličitého pro městskou zeleň, která to tu všechno pravděpodobně ovládne. Možná budeme muset už tenhle rok začít v zeleném městě také rychleji dýchat, donutit k tomu v noci i kytky, rozšířit průmyslovou zónu o kvasné kádě, postavit nové komíny, posílit energetiku, odmontovat filtry a katalyzátory, inspirovat se vznikem atmosféry Venuše, zvýšit respirační koeficienty, zajistit nepřetržitý provoz aut kolem města a nechat běžet motor po zaparkování.

Možná se Chrudim stane průkopníkem nového života na Zemi a přejmenuje se na urbis Oxygenium. V jeho organizmu se už podle reklamy uhnízdili první zelení náhradníci, šest kousků střemchy obecné, deset keřů svídy krvavé a na sídlišti celých dvacet pět dubů. Ovšem nejde jen tak o nějakou obyčejnou vegetaci. Reklama na zeleň říká, že jde o vegetaci náhradní. Jde tedy o něco náhradního, co v dnešní době nahrazovaných a náhradních věcí je předurčeno být se stejnou samozřejmostí nahrazeno zase něčím náhradním, výkonnějším a lepším. Reklama nás vychovává, že jde o to stále něco nahrazovat, aby to vůbec bylo.

Národní specialita

Dopravní stavba je dopravní stavba, související s vážným rozhodnutím. To je vše. V Česku je národním zvykem maskování. Když už se rozhodne se vší vážností o silnici a ta se udělá, tak se musí zamaskovat vší možnou zelení, aby zapadla. Vžitý nesmysl, který souvisí se ztrátou hodnot prostředí, které by mělo vytvářet stavbu, s hodnotami vypovídajícími o úrovni stavební kultury i vývojovém stupni člověka. Srozumitelně řečeno, když něco blbě postavím, nemá cenu to maskovat. Nehledě k tomu, že maskování dokáže upozornit na nedostatky.

Panorama.

Silniční svahy, zářezy a volná místa doplňuje hitparáda zeleně, řady stromečků a keříčků začleňující teprve se vší opravdovostí tyto stavby do těch správných a krásných souvislostí tohohle světa, dneška a krajiny. Zajíček, králíček, srnka a ptáček to určitě ocení, zelená prý uklidňuje i agresivitu řidičů. Reklamní leták říká, že podél silnice mohou lidé obdivovat 1600 nových stromků a 43 000 keříků. Jenže tahle politická zelená reklama, už nic neříká o zničeném okolí, ani o tom, proč se po roce 1989 sídelní krajina nemění k lepšímu. Obchvat je hodně slabou náplastí na nečinnost a zhoršující se okolí města.

Očekávání změn

Pánové z ředitelství silnic říkají lidem jen to, že dopravní stavby bezvýhradně a na 100% zlepšují životní prostředí lidí. Říkají dobře zaplacené věci z pohledu automobilové, dopravní a silniční lobby. Jenže chtě nechtě obchvat a každá velká dopravní stavba zničí i pořádný kus krajiny. A když už se to stane, mělo by se opravdu bedlivě sledovat, jak se bude smysluplně obnovovat a zlepšovat zničená krajina kolem města, včetně obnovy drobností jako je prostupnost, hospodaření, krajinné a vegetační prvky, návštěvnická a rekreační infrastruktura atd.

Měla by se bedlivě sledovat dopravní politika města, nová městská dopravní kultura, humanizace městských dopravních stok, zlepšování života uličních a souvisejících veřejných prostorů, krásné proměny uličních parterů už jen k lepšímu. (Možná by se jen musel zakázat vstup dopravním inženýrům zpět do města.)

Mosty přes městské příkopy

Člověk si nejprve musí udělat příkopy, aby přes ně mohl udělat lávku. A pak se uvidí. Lidé používali rozestavěný obchvat pro procházky, jezdili tam na kole, svého času to byla největší in-line široko daleko. Co tam ale vůbec dělali? Obdivovali rozestavěnou stavbu? Možná jen se v okolí nedá nikam dost dobře jít a rozestavěná silnice to umožňovala. Kousek silnice jsme dokončili. No sláva! Auta přivezla papaláše a krajinou, kudy se nedá chodit, zase limuzíny odsvištěly.

Politická agitka

Z reklamního plátku na nový obchvat na mě kouká pan Sobotka. Každá doba to má stejné. A protože neřekl všechno, tak to za něj dopovím . . . A protože jste tady byli hodní, tak jsme vám přes příkop udělali lávku. A když ještě chvilku počkáte, tak se na tu lávku taky možná někdy přes oraniště dostanete. A když počkáte ještě chvilku, tak vám to tady uděláme tak krásné, až vám oči budou přecházet.

Takovou venkovskou krajinu jakou budete mít tady, kam se hrabou ty krásné fotky z nějaké Anglie a Evropy. Sem si tu českou krajinu budou teprve jezdit všichni fotit. Před tím to nešlo obnovit. To dá rozum. Nejdřív jsme museli udělat silnici a utratit stovky miliónů. A teď teprve přišel ten správný čas, kdy budeme hledat drobáky do toho vašeho prostředí. Půlka peněz do obchvatu to spraví? A když nebudete moc zlobit, tak vám uděláme třeba ještě jednu lávku, anebo klidně i dvě. Mám to v emailu.

Kocourkov v péči o městské okolí

Jak poznamenal činovník z reklamního plátku, okolí města se významně mění. Jen zapomněl dodat, že to, co je kolem města, se od osmadevadesátého mění výrazně k horšímu. Okolí obyvatele a jejich politiky moc nezajímá, tedy kromě silnic a nových hal a je jedno, jestli to politik pojmenuje svět průmyslu, služeb a obchodu. Problém je, že teprve zničení může předcházet nějaké obnově. Problém je, že z Chrudimi do Pardubic už dnes vede krajinou jedna asfaltka vedle druhé a pořád to někomu bude málo. Možná se i všechny cesty mezi Chrudimí a Topolí obnoví pěkně asfaltem a betonem. Inspirací mohou být i nedaleké megaasfaltky a silnice III. třídy, ve které se proměnily vlčnovské polňačky. Dnešní výlet totiž zapadá do skládanky ubohosti městských myšlenek a plánování.

Vítejte v Gobi.

Je to úplně stejný přístup města jako v kauze obnovy krajiny a zpřístupnění Podhůry lidem z Chrudimi, a to nejen nějakou jednou tzv. asfaltkou, která se bude nazývat – zase přihlouple – cyklostezka. Nejen, že město tu cestu z Chrudimi do Říště má (parc. č. 2807/2), ale o to nejde. Jde o to, že není schopno čtvrt století krajinu mezi městem a lesem celostně obnovovat a rozvíjet spolu s dalšími správci a vlastníky krajiny. (Římskokatolická farnost, Státní pozemkový úřad, atd., atd.). Stejně tak, proč stále tak zoufale vypadá území kolem dnes už nevyhovující cesty podél řeky Chrudimky, dnes už v aglomeraci Chrudim – Slatiňany. Vrcha, Skřivánek a Markovice? Tam je lepší o děsivé situaci mlčet.

A aby toho nebylo málo, nedaleký Habrov byl skoro vykácen a lesáci budou tvrdit, že hospodařit na kousku lesa nejde jinak. Okolí města začalo být opravdu děsivé. Lidé si to možná zaslouží. Za to, kde žijí, si můžou sami a tohle je možná opravdu to pravé a nemá cenu na tom nic měnit a snažit se obtížně vytáhnout nohu z bahna či oranice minulosti k nějakému kroku.

Mají, co chtějí

Stojím na mostě nad propastí nad novou silnicí a dívám se do toho našeho jednadvacátého století. Smutný pohled, smutná a pustá realita. Čtvrt století zase uteklo v hlouposti. Vracím se pouští zpátky do civilizace, do rezervace na jejím okraji. Lidé, když vylezou ze své mnohaposchoďové jurty, tu mají, co chtějí a co si zaslouží. Jak jsem mohl pozorovat, kousky parkovišť, asfaltu, pár stromečků a oranice všude vůkol činí tyto domorodce vcelku spokojenými, jejich život zdá se šťastný, radostný a harmonický. Prostředí, kde žijí, jim totiž spoluvytváří dle hvězdné konstelace politika a politici.

Zápisky jsem napsal pro další expedice, ať vědí, do čeho jdou.

Vlasta Koupal

Autor: Redakce

3.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Basketbalisté zvítězili v generálce na 2. národní ligu

Chrudim – Poslední přípravné utkání před startem nové sezóny si odbyli místní basketbalisté. V generálce na 2. Národní ligu dokázali porazit na domácí palubovce Žďár nad Sázavou díky trojce z poslední minuty.

Hasiči zachránili křečka z bazénu

Chrudim – V sobotu před desátou dopoledne vyjeli chrudimští hasiči zachraňovat křečka, který spadl do bazénu ve Václavské ulici. Tonoucího hlodavce se podařilo zachránit. Následně skončil v Záchranné stanici v Pasíčkách.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies