Zastupitelé se při svém rozhodování opírali o důvodovou zprávu vedoucí finančního odboru Hany Vránové. „Zadluženost města v letech 2017 až 2021 u starých úvěrů bude trendově klesat. Pokud by došlo k zahájení velké investice s použitím úvěru, lze počítat podle období realizace (2018 a dále) s nárůstem dluhu ve vazbě na čerpání úvěru. Maximální limit celkového (starého a nového) dluhu by však neměl přesáhnout částku 210 milionů korun,“ píše se mimo jiné v důvodové zprávě.

ŠKOLY I PŘEDNÁDRAŽÍ

K možnému využití úvěru se poté vyjádřil místostarosta města Jan Čechlovský. „Tyto prostředky by nám mohly pomoci s předfinancováním některých dotačních titulů, a pak je zde ve hře především záležitost investice do nové sportovní haly,“ říká Jan Čechlovský. Tím, že by měla mít sportovní hala přednost, si ale není místostarosta tak docela jist. „Uvidíme, jak se budeme časově potkávat při přípravě ostatních projektů, ale to, že budeme čerpat na halu, je zřejmé,“ vysvětluje.

Mezi další chystané projekty patří například rekonstrukce škol a jejich odborných učeben. „V pondělí jsme například schvalovali podání žádosti o zateplení budovy mateřské školy Víta Nejedlého. Mezi dalšími projekty mohu zmínit třeba rekonstrukci prostoru přednádraží nebo revitalizaci a úpravu říčního náhonu v parku Střelnice,“ pokračuje místostarosta a zdůrazňuje, že o samotném přijetí či nepřijetí konkrétních úvěrů vždy rozhodnou zastupitelé.

CHAOS KVŮLI DOTACÍM?

To, že si město může úvěr dovolit, nerozporují ani opoziční Svobodní. Byli by ale přesto raději, kdyby se Chrudim bez půjček obešla. „V zemi existuje dostatek příkladů, že to jde,“ říká zastupitel Petr Lichtenberg. Argument o spolufinancování dotačních projektů prý zastupitel chápe, zároveň však namítá: „Dotace vnášejí do hospodaření města chaos. To se pak náhle zjeví nějaká možnost čerpání a vedení města po ní hned chňape a nekoncepčně vymýšlí, na co ji napasovat.“