Dnes jsou to dva týdny od chvíle, co se Jana Beranová s partnerem a čtyřletým synem vydali na procházku se psem Tobiášem.

„Jedno z prasat vyběhlo z rákosí a běželo přímo naším směrem. Jediná myšlenka, která mě v tu chvíli napadla, byla, že pustím psa a budu doufat, že mi pomůže prasata odlákat od mého syna. Náš pes je pro nás obrovským hrdinou. Zaujal ochrannou pozici, kterou znal z výcviku, a prase od nás odehnal. Štval ho bohužel do obytné části města Chrast, ale nepustil se ho, a zahnal ho poté zpět k rybníku. Asi hodinu jsem stála na té louce a volala ho zpět. Když se vrátil, tak mi ani neuvěříte, jak obrovskou radost jsem v tu chvíli měla. Po příjezdu domů začal Tobiáš masivně krvácet. Po hodinové operaci na klinice v Heřmanově Městci to vypadalo nadějně. Bohužel, v následující hodině Tobiáš svým zraněním podlehl. Položil život za záchranu nás, lidí," píše Jana Beranová v dopise starostce města Martině Lacmanové a žádá, aby byly stavy černé zvěře urychleně regulovány.

Starostka vyjádřila lítost nad úmrtím psa a začala okamžitě jednat s myslivci a odborem životního prostředí. „Městem se začala šířit fáma, že prase roztrhalo pejska na kusy. A prý s tím město nic nedělá. Abychom veřejnost uklidnili a věc uvedli na pravou míru, na městský web jsme vyvěsili vyjádření myslivců i odboru životního prostředí, kde je řečeno vše. Rozhodně není důvod k obavám," vysvětluje starostka.

Zdroj: Youtube

Hospodář Mysliveckého sdružení Chrast – Skála Jan Svoboda šel do „protiútoku": „Pokud by byl pes na volno a dostal se do kontaktu s divočákem, porušila by paní Beranová ustanovení zákona o myslivosti. Navíc pak paní Beranová píše, že sama psa pustila proti divokému praseti. Tím také mohla porušit ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání, jelikož poštvala zvíře proti zvířeti." Podle videa by se podle jeho slov mělo jednat o loňské sele, které mohlo bránit svá mláďata.

„Druhou věcí je, že do města nevniklo prase svévolně, ale bylo zahnáno psem," dodává Jan Svoboda s tím, že v chrastecké honitbě bylo za poslední dva roky odloveno kolem 150 kusů černé zvěře, což je největší úspěch v chrudimském okrese.

Přemnožení divočáků tímto odmítá a poněkud překvapivě své vyjádření uzavírá slovy: „Můžeme být rádi, že žijeme v našem kraji, a ne například u hranic se Slovenskem, kde se běžně vyskytují i medvědi. To bych považoval obavu paní Beranové z napadení zvířetem za oprávněnou."

MYSLIVCI SE PRÝ SNAŽÍ

Své vyjádření poskytl i Petr Jelínek z chrudimského odboru životního prostředí. Konstatoval, že stavy prasete divokého není v honitbě Chrast nutné více snižovat. Chrastečtí myslivci podle něj již několik let loví nad rámec schváleného plánu lovu, a to i dospělé bachyně, z čehož je patrná jeho snaha o regulaci početních stavů prasete divokého. Upozornil také na nutnost dodržování zákona o myslivosti, podle kterého je zakázán volný pohyb domácích zvířat v honitbě.