Havrani se takto přirozeně chovají. „Tito ptáci mají takový zvyk, že se ráno někde na vysokých stromech či budovách shromáždí, než se rozlétnou po okolí. Celý den porůznu „šmejdí" a hledají potravu. Večer se pak opět sejdou na nějakém shromaždišti, než odlétnou k centrálnímu noclehu," vysvětlil chování černých ptáků ornitolog František Bárta.

Havrani nejsou v Chrudimi žádnou novinkou. „Ve městě je nejpočetnější hnízdní kolonie v republice zejména díky vyhlášené přírodní památce Ptačí ostrovy. Od února do října zde žije kolonie čítající asi 800 párů. Na zimu se však jejich počty zvýší," řekl Vladimír Lemberk z Východočeského muzea Pardubice.

Návštěva z Ruska

Na podzim do okolí Chrudimi přilétají zimovat havrani z Ruska, Pobaltí nebo jižní Skandinávie. Toto hejno čítá průměrně 50 000 jedinců.

Havrani mohou znepříjemňovat život hlasitým krákáním, popřípadě svým trusem. Jenže jsou ze zákona chránění. Aby proti nim město mohlo zasáhnout a uplatnit na ně takzvaný odchylný postup, musí havrani „splnit" několik podmínek. Museli by například poškozovat majetek nebo přenášet choroby, což zatím bakteriologické analýzy neprokázaly.

LUKÁŠ VANÍČEK