VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jaromír Bosák: Fobiemi netrpím, bojím se jen o blízké

Hradec Králové - Studenti východočeských škol vydávají Break Times. V tomto "díle" přinášejí rozhovor s Jaromírem Bosákem. Přečtěte si jej i vy!

27.2.2011
SDÍLEJ:

Jaromír BosákFoto: Archiv Deníku

César Sánchez teď zůstal stát na brankové čáře přikovaný jako Křemílek s Vochomůrkou, když vařili povidla. Redaktoři Break Times domluvili rozhovor se sportovním komentátorem, který je pro svoje poznámky známý i mezi lidmi, které jinak sport vůbec nezajímá. Například hodnocení Césara Sáncheze pronesl letos při zápasu Champion League Valencia CF versus Rangers FC. Jaromír Bosák komentuje pro Českou televizi od roku 1994. Sepsal několik knih, publikuje články o sportu a jeho život není a nebyl nezajímavý.

Chtěl jste už jako dítě být sportovním redaktorem, nebo jste měl jiné sny?
Měl jsem to jednoduché, od sedmi – osmi let jsem věděl, co chci dělat. Přestože jsem měl jasno, bylo zřejmé, že se to nepovede, protože k bolševikům, což byla podmínka práce v televizi, bych nikdy nevlezl. Naštěstí se časy změnily.

Jaké zápasy komentujete zcela nejraději?
To je jasné, takové, které přinášejí dobrý fotbal. Se spoustou šancí a krásných akcí. Při něm se stačí věnovat hře a nemusím brousit po statistikách a dalších informacích. V takových případech divák pomalu ani neví, kdo zrovna komentuje, protože ho zápas strhne.

Jsou zápasy, na které byste nejraději zapomněl?
Takové ty 0:0 po prodloužení. Naposledy mě příšerně zklamal „mač“ Brazílie – Portugalsko na MS. Příšerná nuda hraná jen z povinnosti. Kvalitní týmy, skvělí hráči a vyjde z toho antireklama na fotbal. To se komentátor pořádně nadře, aby z toho vykřesal alespoň nějakou zajímavost.

Jsou nějaké hlášky, které máte dopředu připravené, nebo všechny nebo je spontánně vymyslíte až v daný okamžik?
Všechno je to bohapustá improvizace. Připravovat něco nemá cenu, a není to ani moc fér vůči divákům.

Určitě máte kuriózní zážitky z vaší práce…
Už se mi dvakrát stalo, že jsem kvůli dopravním komplikacím nestihl začátek přenosu, což není úplně veselá věc. Příhody se stávají všelijaké, většinou během turnajů, když jsme dlouhodobě v místě konání. Tak spíte třeba v korejském nevěstinci, opijete se s fanoušky Skotska ve Francii, ztratíte se v Istanbulu, přepadnou vás v Kapském Městě a tak podobně. Není toho zrovna málo.

Hodně cestujete, jak vypadá vaše pracovní doba? Snáší to vaše rodina dobře?
Klasickou pracovní dobu nemám. Pracuju hlavně doma v pracovně. Někdy čtyři, někdy dvanáct hodin, před velkými turnaji to jsou třeba dva měsíce dost tvrdé přípravy v kuse. V sezoně mi taky vyjde 22 až 23 přenosů měsíčně – někdy i dva denně, k tomu je třeba přičíst i cestování na zápasy, takže volno je pouhou fikcí. A rodina? Manželka si zvykla, nic jiného nemohla dělat, našim kočkám je to asi šumák.

Před pár lety jste vedl redakci sportu České televize. Proč jste se této úlohy vzdal?
Politika a osobní neshody s ředitelem Balvínem. Chtěl, abych podepsal pro ČT jednoznačně nevýhodné smlouvy, které měly být naopak výhodné pro jisté soukromé subjekty. A tak jsem se po narychlo vypsaném a vpravdě velmi komicky vedeném konkursu zase balil.

Jak jste se vyrovnával se změnami sociálního statusu?
Mám výhodu v tom, že se asi dokážu vyrovnat se vším, co život přináší. Zvládal jsem to jako bezdomovec, student, šéfredaktor. Pořád jsem to byl já, byť v různých etapách. Když to berete takhle, tak vás hned tak něco nevykolejí. A snad taky člověk hned tak nezblbne z nějakého postu či „světské slávy“.

Existuje něco, z čeho máte opravdu strach?
Strach nepěstuji, bojím se jen o lidi, které mám rád. Jinak jsem schopen provádět leccos. Fobiemi taktéž netrpím, skočil jsem bungee, zkusil jsem to na padáku, čeká mě rallyesprint. Strach je možná někdy dobrý pomocník, nevlétnete do všeho po hlavě, ale já ho nahrazuji slůvkem respekt. K lidem, přírodě a všemu okolo.

Začala plesová sezona. Jak vzpomínáte na svou účast ve StarDance? Tančíte rád?
Netančím rád, jelikož netančím vůbec. Hodlám si udržet status jediného ryze profesionálního českého tanečníka. Tím, že jsem před StarDance nikdy netančil, předváděl jsem svůj „kumšt“ vždy jen za honorář. A v nejlepším je třeba přestat. Zkušenost to byla ale zajímavá a jsem rád, že jsem tuhle soutěž absolvoval. Bylo to fakt něco jiného, ale stačilo.

Jaký máte vztah ke svému rodnému městu, Chebu?
Já se sice v Chebu narodil, ale poté jsem byl z porodnice odvezen a dalších sedmnáct let jsem žil ve Františkových Lázních, což je kouzelné městečko, kam se rád, byť dnes už bohužel velice zřídka, vracím. Mám to tam fakt rád, vždyť jsem tam vyrostl. Ale těžko bych tam mohl dělat svou práci. Tak jsem si holt zvykl na Prahu. Na Starém Městě to jde rychle.

Váš kolega Robert Záruba chce skončit. Jaké jsou vaše plány do budoucna.
Robert hned tak neskončí, na to sázím boty. Pokud se mě týče, zatím o konci nepřemýšlím. Ale co platí dnes, nemusí platit zítra. Já nejsem na extra velké plánování. Nechám se životem překvapit. Důležité také bude, dokdy budou ochotni lidé moji maličkost poslouchat.

Radek Hybšman (OAHK), Aneta Brzáková (SGPCE)

27.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Letecké záběry na místo výbuchů
VÍME PRVNÍ
18

Vrátný strojíren odmítal vpustit záchranáře dovnitř, sanitky zdržel čtyři minuty

Ivan Baborák

Hemží se to v našem regionu různorodými akcemi

Parkování na hokeji se může prodražit...

Pardubice – Doba hájení pro řidiče parkující v rozporu s předpisy kolem Tipsport areny skončila. Městská policie končí s tolerancí přestupků.

Zastupitelé Ideon neprodali. Někteří totiž nedorazili včas

Pardubice - Pro prodej byla i část opozice. Ke schválení ale chyběl jediný hlas.

Nebezpečí pominulo. Evakuovaní mohou domů a silnice je průjezdná

Polička - Lidé evakuovaní po čtvrtečních explozích v poličských strojírnách se mohou vrátit domů. Areál již nehrozí dalšími detonacemi. Zprůjezdněna byla i silnice z Poličky na Jimramov. 

Kolem strojíren bude zakázaná zóna. Munice létala i mimo areál

Polička - Policie se v Poličce chystá na scénář "Vrbětice". Okolí strojíren může zůstat uzavřeno několik týdnů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies