Podle starosty muzeum čelí přehnané kritice ze strany některých Chrudimáků. „Mé očekávání se ale splnilo. Jsem spokojen s tím, že jsme zachránili kulturní památku, která byla ostudou města a že jsme dali prostoru smysluplné naplnění. Vnímám většinou pozitivní odezvu," uvedl Řezníček.

Dotace jsou běžné

Muzeum se za rok výrazně zapsalo do chrudimského kulturního povědomí. Objekt bývalého kostela svatého Josefa je nyní využíván nejen jako výstavní prostor, ale i jako dějiště koncertů, svateb, slavnostních setkání a podobně. V objektu funguje také kino pro zhruba třicítku diváků.

Kritici muzea však poukazují na téměř stomilionové náklady na rekonstrukci či na problém s dosavadním nevyplacením několikamilionového zbytku dotace. Závratně vysoká není ani návštěvnost.

„Sochy si přišlo prohlédnout asi pět tisíc platících návštěvníků. Kino 'Bio baroko' navštívilo od loňského 10. září 2979 diváků. A na koncerty přišlo 963 posluchačů," počítá Jiří Kadeřávek, ředitel Chrudimské besedy, jež objekt provozuje. Muzeum barokních soch se ale podle jeho slov neobejde bez roční několikasettisícové dotace. „V kulturní sféře neznám samofinancovatelné zařízení," říká na to starosta Petr Řezníček.

Odborníci považují proměnu někdejšího kostela za zdařilou. Muzeum získalo ocenění Stavba roku 2011 Pardubického kraje a loni v říjnu obsadilo druhé místo v mezinárodní soutěži LivCom Awards.

Má tedy starosta se zmiňovanými ptačími hnízdy pravdu? Diskutujte pod článkem!