Kašpárek, král či Spejbl a Hurvínek. Plejáda dřevěných loutek se tento týden pevně usídlila v seznamech UNESCO. To české loutkářství, jako pátou památku z České republiky, zapsalo na seznam světového nehmotného dědictví. Velkou měrou se o tuto tradici zasadily i východní Čechy. S loutkami je tu známá jak Chrudim, tak i hradecké divadlo Drak. Prapůvod východočeského loutkového umění však musíme hledat v malé obci nedaleko Hradce Králové – v Libčanech. Tam 24. února 1775 poprvé na světlo světa pohlédl zakladatel českého loutkářství Matěj Kopecký. „Zapsání na seznam UNESCO si samozřejmě nesmírně vážíme. Jsme hrdí na to, že právě Matěj Kopecký je náš rodák. Ostatně mi tu tradici dál dodržujeme v podobě našeho loutkového festivalu," řekla Deníku starostka Libčan Jaroslava Slavíková.

Velké cti se dostalo českému loutkařství. Na seznam nehmotných kulturních památek jej totiž v těchto dnech zapsalo UNESCO.

Tato zpráva potěšila hlavně východočechy, kde má toto umění hluboké kořeny. „Zápis nás moc těší. O loutky je stále zájem. Svědčí o tom i fakt, že jsme letos po třiačtyřicáté uspořádali loutkařskou přehlídku O Cenu Matěje Kopeckého," těší zápis do UNESCA starostku Libčan Jaroslavu Slavíkovou. Právě v Libčanech svět loutek ožil v době, kdy se tu před 241 lety narodil zakladatel českého loutkařství Matěj Kopecký.

„Jsem moc ráda, že k nám stále amatérské soubory jezdí. Co mi však dělá největší radosti, tak to, že se přehlídky každý rok účastní i potomci Matěje Kopeckého," uvedla Jaroslava Slavíková s tím, že i v této době, kdy se dětské oči na svět dívají hlavně skrz televizi a internet, mají loutky pro děti stále smysl a význam. „Při představeních vidí totiž daleko hezčí věci, než vídají v televizi a na internetu," dodala starostka Libčan. Radost má i ředitelka chrudimského muzea loutkářských kultur Simona Chalupová. „České a slovenské loutkářství figuruje ve skvělé společnosti – hned vedle tradičního japonského loutkového divadla, sicilských marionet či indonéských stínových loutek," uvedla ředitelka, která v posledních letech vnímá zvýšenou potřebu veřejnosti o „obyčejné" věci.

„Je to znát na návštěvnosti akcí, které muzeum pořádá. Nejnavštěvovanější jsou ty, kde spolu rodiče s dětmi mohou prožít radost z tvorby. Málokdo ví, že v Česku existuje více než tři tisíce amatérských loutkářských souborů, profesionální scény vytváří mnoho krásných představení, která jsou vysoce ceněna i na mezinárodních festivalech. Jako by nastalo jakési loutkářské‚ národní obrození'," dodala ředitelka.