KRAJSKÉ VOLBY: Volby začaly, víte jak a kde volit?

Na pověstné lámání chleba v regionální politice dojde během pátka a hlavně sobotního večera. Změní se nějak zásadně oproti minulým volbám do pardubického krajského zastupitelstva voličské preference?

Na výsledky voleb do zastupitelstva bude mít velký vliv celostátní politika. Podle průzkumu agentury STEM bude totiž jen 35 procent lidí volit podle toho, koho jednotlivé strany navrhly na hejtmana. Oproti tomu pro necelé dvě třetiny voličů bude důležitější, jakou politiku prosazují strany na celostátní úrovni.

Zásadní změnu ve vedení krajů si podle šetření téže agentury přeje téměř polovina obyvatel, 48 procent. Z průzkumu vyšlo také najevo, že čím silnější a uznávanější hejtman je, tím méně obyvatel kraje si změnu ve vedení přeje.

V tom se ostatně skrývá největší problém pro pardubického hejtmana Ivo Tomana. Podle průzkumu STEM je sice oblíbenější než jeho královéhradecký kolega Pavel Bradík, který se umístil na předposledním místě ze všech 13 českých hejtmanů. Pardubický Toman se naproti tomu pohybuje asi v polovině „startovního“ pole, pozitivně ho hodnotí 62 procent respondentů.

Tomanovi ale ubližuje, že kvůli svému krátkému působení ho téměř pětina voličů vůbec nezná. To je ze všech hejtmanů nejvíc.

V minulých volbách, v listopadu 2004, zvítězila v kraji ODS s 34,45 % hlasů a v čtyřicetipětičlenném krajském zastupitelstvu získala 18 mandátů. Lidovecká Koalice pro Pardubický kraj získala 22,79 proc. hlasů a 12 křesel, KSČM 17,34 % (devět zastupitelů) a ČSSD 13,22 % (šest zastupitelů). Žádné z dalších sedmi uskupení nepřekročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zastupitelstva.
ODS v kraji vládla v koalici s Koalicí pro Pardubický kraj.

(Ne)víte, jak volit?

Do horní parlamentní komory volíme většinovým systémem, což znamená, že si vybíráme kandidáty politických stran nebo nezávislé osobnosti. Pokud v prvním kole nikdo nezíská víc než 50 procent hlasů, postupují do druhého kola dva kandidáti s největším počtem hlasů. Senátním rekordmanem je podnikatel Václav Fischer, který v doplňovacích volbách v roce 1999 rozdrtil už v prvním kole všechny soupeře, když získal 71 procent hlasů.

Volební účast v senátních volbách bývá nízká. Před dvěma roky se jich v prvním kole zúčastnilo 40 procent lidí, ve druhém pouhých 20.

Ani krajské hlasování se netěší velkému zájmu občanů. Před čtyřmi lety přišlo k urnám necelých 30 procent voličů. Do krajů se volí poměrným systémem, takže vybíráme politickou stranu, hnutí či koalici. Ve zvolené kandidátce je ale možné zaškrtnout čtyři osobnosti, které by občan rád v zastupitelstvu viděl. Pokud získají víc než 10 procent preferenčních hlasů ze všech odevzdaných, dostanou se na přední místa.

V krajských volbách platí pětiprocentní hranice pro vstup do zastupitelstva. „Ve většině krajů nekandiduje všech 60 zaregistrovaných stran a hnutí, takže voliči nenajdou na lístcích úplnou číselnou řadu,“ upozorňuje Daria Benešová z ministerstva vnitra.

Volební místnosti se otevřou v pátek úderem 14. hodiny. Občané potřetí v historii České republiky rozhodnou o složení 13 krajských zastupitelstev a pošesté do třetiny Senátu.

Volební okrsky v Chrudimi

V pátek ve 14 hodin začínají volby do zastupitelstva Pardubického kraje. Kdo nějakou shodou okolností neobdržel hlasovací lístky, může si je vyzvednout přímo ve volební místnosti. K žádným větším změnám nedochází, jen okrsek číslo 16 je přestěhován do objektu Základní školy Husova Chrudim.

#nahled|https://g.denik.cz/34/ab/chz_volebni_okrsky_2008_01_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/34/ab/chz_volebni_okrsky_2008_01.jpg|Volební okrsky v Chrudimi.#