„Názor jsem nezměnil. Varianta údržby, kterou jsme zvolili, je lepší než kácení,“ tvrdí.

Martin Mejstřík se na základě podnětu občanů obrátil na ředitelství České inspekce pro životní prostředí (ČIŽP) vHradci Králové. „Úředníci nařídili okamžité zastavení kácení a ořezu lip a zahájili správní řízení. Jsem rád, že se nám podařilo všechny stromy před pilami zachránit. Doufám, že se dožijí dvou set ivíce let. Ikdyž– úplně vyhráno není. Kácení by mohl znovu povolit Krajský úřad vHradci. Občané by proto měli být ve střehu,“ říká senátor Mejstřík.

Občané mají ke stromům vztah

Prosečský starosta Martin Novák tvrdí, že nikdo neměl vúmyslu lípy zničit, varianta radikálního ořezu podle jeho slov může prodloužit životnost stromů třeba opadesát let. „Na základě zásahu ČIŽP budeme nuceni stromy uříznout až uzemě, tedy skácet. Vpřípadě zanechání ořezaných kmenů nám totiž hrozí pokuta vhorní výši, především zdůvodu již zahájeného šetření a tím pádem úmyslného porušení zákona,“ vysvětlujeNovák.

Za své mělo vzít 37zdravých stromů zasazených roku 1912.Podle Mejstříka někteří lidé vobci knim mají silný vztah. Přímo valeji totiž roku 1995zesnul při bohoslužbě místní farář Josef Čechal.

Většina souhlasila

Vedení obce zdůrazňuje, že zásah byl zdůvodu špatného zdravotního stavu nutný. „Vím, že zarputilé odpůrce kácení starých stromů nepřesvědčím. Ale zvolené řešení podporuje odhadem více než 80procent obyvatel Proseče,“ dodává starosta. Stromy se radikálně neořezávají jen vProseči, tyto práce se chystají ivChrudimi či Hrochově Týnci.

 

 

Tisková zpráva senátora Martina Mejstříka

Dobrá zpráva: zachráněno 37 stoletých lip!

Senátoru Mejstříkovi se podařilo zachránit alej téměř stoletých lip na hřbitově v Proseči u Skutče ve východních Čechách, které měly padnout koncem ledna.

Polovinu lip nechal starosta neodborně ošetřit proti opadu větví tak, že z některých stromů zbyla pouhá torsa. Po hrozbě citelné pokuty od České inspekce životního prostředí za ničení stromů se proto rozhodl, že raději stromy pokácí zcela s využitím povolení, které již dříve vydal obecní úřad. Důvod byl prostý - v tom případě by pokutu paradoxně platit nemusel.

Za své mělo vzít 37 zdravých stromů zasazených roku 1912. Někteří lidé v obci k nim mají zvlášť niterný vztah. Přímo v aleji totiž roku 1995 zesnul při bohoslužbě pod širým nebem místní farář Josef Čechal, odpůrce totalitního režimu, který alej již jednou v 80. letech zachránil."

"Na podnět občanů z Proseče jsem se obrátil na ředitelství České inspekce pro životní prostředí a na oblastní inspektorát Hradec Králové. Úředníci poté začali jednat tak, jak mají. Využili zákonných pravomocí, nařídili okamžité zastavení kácení a ořezu lip a zahájili správní řízení o zákazu a omezení škodlivé činnosti. Jsem rád, že se nám podařilo všechny stromy před pilami zachránit. Doufám, že přežijí a dožijí se v klidu dvou set i více let. I když – úplně vyhráno není. Kácení by mohl znovu povolit Krajský úřad v Hradci. Občané by proto měli být stále ve střehu", říká senátor Mejstřík.

Jak má jednat inspekce – informace pro občany:

V obdobných případech je nezbytné, aby byla Česká inspekce životního prostředí na místě včas (speciální linka pro hlášení kácení stromů: 731405072) a aby zdokumentovala zahájený zásah. Co by měla inspekce ze zákona o ochraně přírody a krajiny dále dělat:

  • Nařídit omezení nebo zastavení škodlivé činnosti, a to přímo na místě. (Lze nařídit i ústně.)
  • Následně posoudit stav dřevin a vyhodnotit, zda je zásah adekvátní jejich stavu a je veden odborně. Pokud jde o pochybení a devastaci dřevin, může inspekce s obcí či provádějící firmou, pokud si ji najala, zahájit řízení o správním deliktu, které většinou končí rozhodnutím o uložení (i velmi citelné) pokuty.
  • Inspekce by si měla nechat předložit povolení ke kácení dřevin a neprodleně podat podnět k provedení přezkumného řízení. Zároveň může navrhnout vydání předběžného opatření a navrhnout, aby bylo ve zkrácené lhůtě provedeno přezkumné řízení, v němž je prvým úkonem zrušení vadného rozhodnutí.
  •  

     

    Reakce starosty na tiskovou zprávu senátora Mejstříka

    Nevadí mi nepřesnosti v tiskovém vyhlášení (zaměňují se termíny Česká inspekce životního prostředí a Krajský úřad v Hradci, mimochodem patříme pod Pardubice). Nevadí mi, že pan senátor prohlašuje, že zachránil 37 lip, když zatím není vůbec jasné jak kauza dopadne. Nevadí mi ani to, že pan senátor vyslechl pouze jednu stranu a zná pouze půlku pravdy. Ač nerad, zvykl jsem si na to, že politici zasahují do činnosti policie, soudů, státních zástupců a úřadů vykonávajících státní zprávu. Co však nemůžu vůbec pochopit, je to, že se porušováním zákonů ještě veřejně chlubí.

    A nyní k vlastnímu problému lipové aleje.

    Jde o lipovou alej, která se nachází na katolickém hřbitově vnaší obci a o námi provedený řez některých stromů této aleje.

    Daná alej byla pravděpodobně vysázena při přesunu hřbitova na začátku minulého století. Lípy byly vysázeny blízko sebe ve vzdálenosti v řadě asi 5 m od sebe a alej je široká asi 4 m. Několik lip již v stromořadí chybí, byly z důvodu zdravotního stavu skáceny v minulosti. Protože se lípy ve věku cca 20 let ob jednu, nemohla se u nich prý vytvořit přirozená koruna typická pro tento strom a jejich koruny se tak táhly za světlem. Z důvodu nedostatku světla docházelo k usychání spodních větví, jejich ořezávání u kmenu a tím pádem i k posunování koruny do větší výšky.

    Je pravděpodobné, že již v minulosti došlo k obdobnému prořezu koruny, jako byl proveden nyní, protože některé stromy se větví ve výše 3-5 m a vzniká tím tak zvaný „dvoják“, „troják“. Z průměru větví se dá usuzovat, že řez byl proveden před 40-60 lety.

    V poslední době vnašem regionu dochází stále více ke změně klimatických jevů, zejména je to častější déšť a vítr, nebývale často, dosahující extrémní rychlosti. Jsme městečko na vysočině, kde sice permanentně foukalo vždy, avšak domníváme se, že zejména, pokud jde o vítr, lze tyto klimatické změny pozorovat a dokumentovat. Proto a i po zkušenostech z minulých let, kdy spadly dvě zdravé lípy poryvem větru (jednu shodou okolností náš úřad nepovolil pokácet a žadateli naštěstí vznikla „jenom“ hmotná škoda na majetku. Hledali jsme a hledáme řešení, jak eliminovat nebezpečí pádu daných stromů a současně i řešení, jak je zachovat.

    To vše navíc svědomím, že jejich statika může být, či je ovlivněna blízkostí hrobů (hrobek), resp. kopáním hrobů (cca až 30% kořenů důležitých pro stabilitu stromu, zejména z hlediska působení větru v nejpodstatnějším směru, může být narušeno, či jejich funkce může být zcela vyřazena, v důsledku kopání hrobů vjejich bezprostřední blízkosti).

    Zvažovali jsme následující varianty:

  • Každoročně provést finančně náročný odborný prořez proschlých větví, eventuálně horní koruny s větvemi do 10 cm a do 15 let stromy skácet, protože riziko vyvrácení bude už neúnosné.
  • Prořezat lípy ob jednu, aby měli více prostoru. Toto v sobě neslo nebezpečí vyšší pravděpodobnosti vývratu, protože těžiště náporu větru není možné prořezem z důvodu výšky koruny snížit.
  • Postupovat tak, jak bylo provedeno, tj. provést radikální řez stromů (viz přiložené fotografie) a to obdobně jako u zámku v Nových Hradech, podle jehož vlastníka a jemu sdělených odborných názorů, lze takto prodloužit život lip až 50 let a více.
  • Stromy pokácet a provést náhradní výsadbu. V příručkách se uvádí, že je potřebné mezi stávající stromy několik let dopředu vysázet stromy nové. V tomto případě to však není, podle našeho názoru, možné z důvodu nedostatku světla.
  • Námi zvolená třetí varianta se však bohužel stala předmětem odporu několika občanů (úmyslně nepíši místních, protože v Proseči nebydlí) a jejich mediální kampaně, zásahu ČIŽP. Na základě zásahu ČIŽP budeme nuceni stromy uříznout až u země, tedy skácet. V případě zanechání ořezaných kmenů nám hrozí pokuta v horní výši, především z důvodu již zahájeného šetření a tím pádem úmyslného porušení zákona.

    Přese všechna proběhnutá jednání se náš názor nezměnil a stále si myslíme, že radikální ořez je daleko lepší než strom skácet. Nemyslím si, že je v tomto směru zákon ideální. Například každoroční ořez javorů u nás na náměstí taky odporuje zákonu?

    A ještě něco k některým „zeleným aktivistům“. Jednou zvěcí, která mi na ochráncích lipové aleje vadí,je způsob jednání a argumentace. Většina z nich v Proseči nežije a asi jim dělá dobře zviditelnit se bojem za dobrou věc. Dělá jim dobře, když obec zaplatí pokutu nebo je její starosta propírán v médiích. Vůbec si neuvědomují, že peníze, které zaplatíme z rozpočtu, nemohou být použity na potřebnější věci. Nevadí jim, že negativní obraz radnice je vizitkou všech Prosečských.

    Nechtějí vidět, co se udělalo během posledních let pro ekologii. Že obec vysázela stovky stromů v obci i ve volné krajině, tisíce na zalesňovaných pozemcích, vytvořilo se mnoho malých vodních ploch, vybudovala se čistička odpadních vod a část kanalizace, provedla se plynofikace,........ Ale velmi zdůrazňují, že starosta nechal pokácet stříbrný smrk u Kary, vytěžil stovky stromů na lesních pozemcích, povolil pokácení desítek stromů s podmínkou náhradní výsadby, .......

    Vadí mě, že používají nepravdivé argumenty (o tom více na našem webu) a nevím o tom, že by někde vysadili nějaký strom.

    Vím, že zarputilé odpůrce kácení starých stromů nepřesvědčím, ale ani o to neusiluji. Kromě toho, skoro se všemi argumenty proti kácení uveřejněných v "zelených podkladech" nelze než souhlasit. Ovšem v rovnici pro rozhodování jsou bohužel ještě další faktory, o kterých zmíněné materiály mlčí. Je to bezpečnost, ekonomika, právní vazby, požadavky občanů, ........

    Jako starosta se snažím problémy řešit a ne je odkládat. I když se to někomu třeba nelíbí. Mimochodem zvolené řešení podporuje odhadem více jak 80% obyvatel Proseče.

    Martin Novák, starosta Proseče