Některá města východních Čech přijala v posledním roce opatření, která mají zabránit pouličnímu opilectví. Nic proti tomu. Jenže…

O zákazu alkoholu se nikdo nedozví

O místech zákazu nevědí občané, turisté, tuláci, ale ani ti, kteří by je na nebezpečí přestupku mohli upozornit. Na úvodních stránkách webů měst s částečnou prohibicí se žádné varování neobjeví. Je třeba „proklikat“ se hlouběji do nitra. „Vyhlášku máme na internetu. I mapku míst se zákazem,“ sdělila Helena Mejstříková z třebechovické radnice.

Turista tedy musí předem vědět, že má hledat mezi „vyhláškami“. Bývají na „úřední desce“, v „dokumentech“ nebo i úplně jinde. Když najde, ještě nemá vyhráno. Například v Jičíně je schovaná pod názvem Vyhláška o veřejném pořádku a čistotě města.

Texty předpokládají dobrou místní znalost. Třeba v Heřmanově Městci se mimo jiné nesmí pít v Čáslavské ulici od hranice křižovatky se Sokolskou a Barákovou až po křižovatku s ulicí Tylovou. Ani místní moc nerozumějí. Mapky mají jen zřídka kde.

Nevíme, neznáme…

Místa se zákazem pití nejsou v terénu označena. „Ne, žádné označníky tam nemáme,“ sdělila tajemnice broumovské radnice Eva Blažková. Podobně odpovídali na všech dotázaných městských úřadech. Jen vyhláška.

Očekávat upozornění v turistických centrech hraničí s naivitou. O zákazech tam dokonce ani nevědí. „Nerozumím, co myslíte prohibicí,“ tonula v rozpacích pracovnice „ička“ v Litomyšli. „Asi bych to našla na městských stránkách,“ usoudila.

„O ničem takovém nevím, a to se starostou jednám velmi často,“ divil se Robert Průcha v Třebechovicích. „Nevíme o zákazu, tedy o něm ani neinformujeme,“ odpověděl pracovník střediska v Rychnově. „Nedostali jsme pokyny. A nemáme čas říkat to každému zvlášť,“ cítila se téměř dotčená žena v jičínském centru. Ta jediná připustila, že by bylo vhodné, aby ve středisku visel upozorňující letáček.

„Vyhláška není namířena proti turistům,“ sdělil před časem mluvčí hradeckého magistrátu Václav Svoboda. Opatření mají všude chránit především před osobami sociálně vyloučenými, jak se úředně označují pobudové.

Jsou azylové domy vybaveny vývěskou s mapkou zakázaných míst? „Ne, nic takového tu není,“ řekla vedoucí hradeckého azylového domu pro muže Dana Pechová. „Co dělají klienti ve městě, je jejich věc. Žádnou mapu tu nemáme,“ odpověděl pracovník rychnovského zařízení.

Alkoholem zničený bezdomovec sám nevyhledá informace. Nevytiskne si mapky, aby se pohyboval v bezpečných koridorech. Vždyť například na území Hradce Králové je již více než 30 míst se zákazem veřejného popíjení.

Vše je na strážnících. „Policisté mají seznam míst stále u sebe,“ vysvětlila mluvčí hradeckých „měšťáků“ Eva Čížková. „Navíc jsou vybaveni mobilním počítačovým zařízením pro komunikaci.“ Tím rovněž okamžitě zjistí, s kým mají tu čest. "S některými byl tento přestupek řešen třeba i patnáctkrát," seznamuje Eva Čížková s denní praxí.

Na pokutu až tisíc korun ovšem takový recidivista zpravidla nemá. „To je stálý problém,“ uznala mluvčí. „Tak je alespoň vykážeme z místa.“
Eva Čížková rovněž potvrdila, že k turistům a lidem s jiným než hradeckým bydlištěm jsou strážníci shovívavější a jejich přestupek řeší většinou vysvětlením místních poměrů a domluvou.