VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ŘÁDKY DŮVĚRY: Naši čtenáři reagují na problematiku zneužívání žen

Východní Čechy - Každý pátek zveřejňujeme příběhy čtenářů, kteří se chtějí podělit o radost i smutek. Dnes otiskujeme další z vašich dopisů. Pokud máte chuť, napište nám svoje zážitky.

7.1.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh brzy zveřejníme.

Řádky důvěry

Najde se spřízněná duše?

Ráda bych poznala hodného přítele, kamaráda k občasným schůzkám. Jsem nekuřačka, vdova ve věku 66 let, 168 cm vysoká, ani štíhlá ani silná. Ráda bych si zašla na kávu, na procházku, do divadla. Ráda tančím.

Život prožívám, mám děti, vnoučata, ale přesto mi chybí pohlazení na duši. Možná že někde blízko totéž taky někomu podobnému chybí. A tak se budu těšit, že se mi někdo ozve.

Kdysi někdo napsal: „Naděje je obruč, která nedovolí srdci, aby puklo.“

Čtenářka z Podkrkonoší

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo dole na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Reakce na příspěvek „Muži se sami sebe neptají…“

Vážená redakce, nejdříve zdravím a přeji hezký den. Jsem moc ráda, že se ve vašem Deníku znovu nalézají Řádky důvěry. Jsem dlouholetou čtenářkou těchto novin, dříve Zemědělských, pak Zemských a teď Deníku. Pročtu je od A do Z a naposledy si ponechám Řádky důvěry. Najdou se příspěvky, které stojí za to, aby se člověk nad nimi zamyslel. Někdy jsou i hodně nejapné a taky málo pravděpodobné. A k těm hodně nejapným patří i příspěvek paní, která se nepodepsala, ze dne 11. 11. 2011 pod zněním: „Muži se sami sebe neptají“.

Tedy, abych nějak začala. Určitě je pravda, že v mnoha případech se při seznámení snaží muži ženy využít, a to různými způsoby. Ať je to finančně nebo jejich prací. Ale musím být nestranná a upřímná a napsat, že to dělají i ženy. Dokonce znám pár případů, a jedná se jak o muže, tak o ženy, a dokonce jsou tak sprostí, že se tím ještě chlubí. No ale tady je další věc, že paní o tom ví, že ji pán využívá, ba dokonce on i jeho děti ji znevažují, urážejí. Tak proč takový vztah neskončila? Dále bych chtěla napsat, co je to za paní, když jedním dechem toho pána lituje, že ho využívají děti, a zároveň ho okamžitě pomlouvá, jak je to špatný člověk. Já bych jenom napsala k tomu využívání dětmi, že to nebude tak horké, jak to paní popisuje.

Myslím, že pán nebude žádný chromý, nemohoucí invalida, který by si s dětičkami nevěděl poradit. Je tak aktivní, že zvládá tak náročný sport, jakým je sex, jak se dá ze psaní zjistit – dosti častý, tak určitě nepotřebuje pomoc dotyčné paní. A taky myslím, že dotyčná paní nepotřebuje politování, neboť pánovi dobrovolně podstrojuje a trpí jeho neurvalosti. Myslím si, že kdyby se paní podívala na jeho bankovní účet, zjistila by, že ty dětičky ho až tak neobírají. Spíše si myslím, že pán si rád popije a taky chce mít něco na účtu, a tak to dohání takovým nekalým způsobem.

Taky bych napsala té paní, že vyčítá dětem, že se montují otci do života, že by bylo lépe, kdyby ho vůbec nenavštěvovaly, že se mi zdá, že ona by dirigovala život více než ty děti. Myslím, že právě ona ho má nechat rozhodovat o tom, zda-li chce dětem něco dát, zda ho mají navštěvovat a jiné.

Jak jsem se již zmínila, není to žádný invalida, tedy mu dětičky peníze násilím neodebírají. Když se jí to nelíbí, má jít svou cestou. Není to žádné manželství, tedy nemusí čekat na rozvod, na to, jak dopadnou alimenty, jak dopadne rozdělování majetku. Každá slušná ženská by zavřela dveře zvenčí již dávno. Ale když jsem si přečetla, a to několikrát, příspěvek paní, tak mi je jasné, že je to hrozně vulgární, sprostá ženská, naprosto arogantní, se kterou by žádný slušný mužský vztah neudržoval. Takže, dle mého mínění, budou oba stejní. Když ji z bytu vyhnal, asi ne poprvé, byl k tomu důvod.

Na závěr bych chtěla probrat název příspěvku, který paní zvolila, tedy, že muži se sami sebe neptají, co hledají. Nevím, jak jiní, ale tenhle vámi, milá paní, popsaný se ptát nemusí, ten určitě ví, co hledá. Hledá hloupou ženskou, která mu bude podstrojovat, která bude trpět vše, co „pan Někdo“ bude provádět, a jak se začne ženská vzpírat, začne být hodně zlý a pak zazní věta: „Ať jde někam…“ Pán si myslí, že honem najde takovou, co bude „poslouchat“. Ale nenajde, tak se vrátí a dotyčná paní se na chvíli „umoudří“ a on svou neurvalost znásobí a kolotoč začne znovu: hádky, někdy i něco horšího, a paní putuje z bytu znovu. Nebylo by lepší, kdyby odešla včas a nenechala se vyhazovat?

Na úplný závěr bych chtěla napsat, že hodně nepříjemného si způsobují ženy samy. Musíme vzít v úvahu, že nás, osamělých žen v tomto věku, je rozhodně více než mužů, a tedy to pro muže skýtá větší možnost výběru. A že toho někteří náležitě využívají, asi nemusím psát. No a některé ženy chtějí „ulovit“ přítele za každou cenu, tak začínají s dobrým jídlem, podstrojováním, ba i s penězi a dárky. Později by to chtěly omezit, ale ouha – pánové se brání, a někteří dosti neomaleně. Proto je dobré projednat pravidla vztahu od začátku, a když někteří tomu nechtějí rozumět, dát od toho ruce pryč.

O tom, jak je samota špatná, vím své, jsem sama skoro 16 let. Nějaké seznámení jsem zkusila a nějaké špatnosti jsem zažila. Dokonce jeden pán zkoušel využívat pohostinnost ve stejné době na vícero místech, u mě však rychle skončil. Taky se mi stalo, že nová přítelkyně pána mě urážela, ale přišla doba, kdy zjistila, jak sama naletěla.

Zdraví Eva od Dvora Králové

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo dole na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

A co si myslí muž?

Vážená redakce, čtu Řádky důvěry vašeho Deníku a rád bych odepsal na článek ze dne 11. 11.2011, kde se pisatelka zapomněla podepsat, pod názvem „Muži ženy jen zneužívají“. Napíši vám tedy příběh ze svého života.

S první ženou jsme se rozvedli po 14 letech, jak říkáme, spokojeného manželství. Za doby trvání manželství se nám první potomek narodil až po čtyřech letech, neboť dle ženy jsme se museli nejdříve zařídit. Druhý potomek přišel po roce, aby děti vyrůstaly spolu a mohly si spolu hrát. Později, již ke konci manželství, byla manželka v lázních, kde potkala někoho, bez koho nemohla žít, což byl důvod k rozvodu. Rozvod jsem nechtěl a prosil jsem ji, aby toho nechala. Po našem rozvodu jsem mohl nadále bydlet v našem bytě, dokud nedostanu náhradní byt – užívat kuchyň, koupelnu a dětský pokoj, kde spaly i děti. Asi týden po tomto rozhodnutí soudu jsem nemohl odemknout byt. Podruhé jsem zase sice byt odemkl, ale své věci jsem našel na chodbě včetně peřiny a polštáře, a všechny místnosti byly uzamčeny. Odstěhoval jsem se tedy k rodičům a do práce jsem dojížděl v létě i v zimě na motocyklu, neboť naději na byt jsem měl minimální. Děti jsem si bral pravidelně tak, jak mi určil soud, vždy mi je však předávala tchyně. Po roce jsem se dozvěděl, že bývalou manželku, a dokonce i děti, fyzicky napadá ten, bez kterého nemohla žít. Rozešli se a má bývalá žena mě náhle chtěla zpět. Kvůli dětem bych to udělal, ale k ní jsem se již vracet nechtěl.

Poté jsem se odstěhoval za zaměstnáním na druhý konec Čech, kde jsem získal garsonku. Po čase jsem se při jednom z podnikových výletů seznámil se ženou, která byla mnohem průbojnější než já. Chodili jsme spolu na procházky, na večeře, které jsem vždy platil já. Po pěti a půl měsících mě navštívila v mé garsonce, kde jsme si spolu udělali večeři a popili dobrého vína, došlo na bližší fyzický kontakt… Žádné zneužívání, vážená paní nepodepsaná. Po čase jsem poznal i celou její rodinu, její děti a nakonec jsme se vzali. Vzhledem k tomu, že jsme obývali byt mé manželky, o svůj byt jsem zákonitě přišel. Bohužel po sňatku se situace změnila, sex u nás probíhal pouze v den výplaty a později už ani to ne. Náš vztah již nebyl tím vztahem, co předtím, navíc mě začal vulgárně napadat její věčně opilý syn. Naštěstí mi pomohl můj známý a já se mohl od své „milující“ ženy odstěhovat k jeho příbuzným, kde jsem žil v pronajaté místnosti. Po nějaké době zažádala žena o rozvod, kdy jsme byli za 15 minut rozvedeni.

Po těchto zkušenostech jsem se již nechtěl seznamovat. Nicméně jsem se vrátil zpět na východ Čech a po čase jsem se seznámil s další paní, která měla dvě děti. Tento vztah nám vydržel téměř celý rok, pomáhal jsem jí i finančně, a co se sexu týká, tak ten za celou dobu proběhl pouze dvakrát. Rozešli jsme se, neboť jsem v tomto vztahu neviděl budoucnost.

Nakonec jsem se po roce seznámil čistě náhodou, když jsem vezl svého otce, neboť v té době už matka nežila a já se o něho staral, za našimi příbuznými. Bylo strašlivé počasí, pršelo a u zastávky autobusu bez přístřeší stála úplně promočená paní a stopovala. Otec mi tehdy řekl, abych zastavil a paní svezl. Napsala si mou adresu, aby mi mohla poté poděkovat. Zanedlouho jsem skutečně dostal dopis, začali jsme si dopisovat a poté jsme se setkali. Téměř tři roky jsme se navštěvovali a poté jsme se vzali. Koupili jsme si spolu byt. Měla syna, ale ten v té době měl již svůj život se svým vlastním bydlením. Tato moje poslední žena byla „Někdo“, byla nejlepší babičkou pro má vnoučata a pro mě tou nejlepší ženou. Bohužel mi po 20 letech náhle odešla, zůstal jsem sám a nemohl se z toho dlouho vzpamatovat. Když už jsem se pomalu vracel do aktivního života, zasáhla mě další rána v podobě jejího syna, který se náhle začal hlásit o námi v manželství zakoupený byt, a to i přesto, že měl kde bydlet. Vše jsem vyřešil tím, že jsem vyměnil zámek u dveří, a od té doby mám klid.

Myslíte si, že jsem ženy zneužíval?

Čtenář z východních Čech (vybráno z obsáhlého dopisu)

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vlevo dole na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Deník pomáhá

Potřebujete se „vypsat” z těžké životní situace? Toužíte nalézt přátele? Svěřte svůj příběh Deníku. Samozřejmostí je diskrétnost.
Chcete napsatdo Řádků důvěry?

Do řádků důvěry napište vlastní příběh, v němž se podělíte o své starosti, samotu, ale i radosti a úspěchy. Možná právě tak získáte nová přátelství. Své příspěvky s kontakty na vás (adresou a telefonním číslem) i odpovědi na zveřejněné příběhy posílejte na: Hradecký deník, Řádky důvěry, Kladská 17, 500 03 Hradec Králové, nebo na e-mailovou adresu G.Capouskova@vlp.cz. Neuveřejňujeme anonymní příspěvky. V případě odpovědi uveďte vzadu na obálce, komu odpovídáte a datum otištěného příspěvku. Dopisy doručíme.
7.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

LUKÁŠ REŠETÁR si bravurně plní  své futsalové povinnosti  a navíc stíhá nastupovat za fotbalové Slatiňany.

Na přípravný futsalový turnaj do Číny jedou čtyři hráči Chrudimi

Čtyřkolky v Chrasti jezdí na počest Jana Kašpara.

Čtyřkolky v Chrasti jezdí na počest Jana Kašpara

Noční bouřka napáchala desítky škod, Kouty málem spláchla voda

Chrudimsko - Nad Chrudimskem se ve čtvrtek večer přehnala silná bouře s přívalovým deštěm, která napáchala desítky škod, a hasiči kvůli ní zažili velice rušnou noc. Na území celého kraje vyjížděli ke třiceti případům.

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

Žena šla na kontrolu, skončila na záchytce

Chrudim – Ve středu krátce po půl sedmé ráno zavolali pracovníci chrudimské nemocnice na linku 156 s tím, že na ambulanci sedí namol opilá žena a vulgárně tu pokřikuje na ostatní pacienty.

Podezřelý násilník skončil ve vazbě

Chrudimsko – Ve vazební věznici čeká na soud čtyřicetiletý muž, jehož kriminalisté podezírají z týrání. „Od začátku roku 2013 do letošního června měl fyzicky a psychicky týrat svoji mladší družku," uvádí policejní mluvčí Jiří Tesař.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies