To je mnohem víc než v roce 2001. Vyplývá to z předběžných výsledků sčítání.

Pardubický kraj patří v podílu věřících mezi mírný nadprůměr České republiky. Nejvíce jich je na Poličsku a Litomyšlsku, k nějaké víře se zde přihlásilo mezi 29 až 40 procenty obyvatel. Do skupiny mikroregionů s podílem věřících mezi 21 až 29 procenty patří Žamberecko, Moravskotřebovsko a Hlinecko.

Opakem je „ateistické” Přeloučsko, k víře se tu přiznal jen asi každý desátý člověk.

Na otázky týkající se víry však v dotaznících odpověděla pouze polovina občanů, skutečný počet věřících tak může být mnohem vyšší. Podle České biskupské konference (ČBK) totiž Češi navštěvují kostely a hlásí se k Bohu stejně jako před deseti lety.

„Klademe si tak otázku, proč se polovina obyvatel odmítla státu se svým vztahem k víře svěřit. Měli bychom se proto také zamyslet nad otázkou důvěry ve stát a další instituce,” uvedla mluvčí ČBK Monika Vývodová. Při sčítání před deseti lety neodpovědělo na otázky víry celorepublikově jen 900 tisíc lidí.

Podíl věřících u jednotlivých církví se podle sčítání také zásadně nezměnil, stejně jako před 10 lety má nejvíce příznivců římskokatolická církev. S obrovským, asi dvacetinásobným odstupem je druhá Českobratrská církev evangelická, za ní následuje Církev československá husitská.

Na rozdíl od posledního sčítání se řada obyvatel přihlásila ke skupině lidí, kteří věří, ale nehlásí se k žádné z registrovaných církví. Je jich bezmála tolik, jako katolíků.

Nejčastěji se k církvím otevřeně hlásili obyvatelé malých vesnic, ve kterých žijí méně než dvě stovky lidí. V těchto obcích uvedla příslušenství ke konkrétní církvi téměř pětina obyvatel.

Celostátně je nejvíce věřících - přes 30 % - na Zlínsku, jižní Moravě a Vysočině, nejméně v severozápadních Čechách. I sousední Hradecký kraj je o něco méně religioznější než Pardubický.