„Po prvním nálezu zabité srny v říjnu loňského roku následovaly nálezy pobytových stop této kočkovité šelmy. Před dvěma týdny byl dokonce rys ostrovid ve východních Krkonoších spatřen,“ informoval Radek Drahný, tiskový mluvčí KRNAP.

Takové množství poznatků o pobytu šelmy vedlo pracovníky Správy KRNAP v západních Krkonoších a pracovníky Správy CHKO Jizerské hory v Jizerských horách koncem minulého týdne k velké monitorovací akci. Vyrazili do terénu hledat další důkazy. Mapování se provádí liniovou metodou, pochůzkou po stanovené trase. Při ní mapovatel vyhledává a zaznamenává stopní dráhy a pobytové značky zájmových druhů. „V našem případě nám šlo zejména o sledování stop rysa ostrovida. Vyrazili jsme pěšky či na sněžnicích po různých cestách.

Zaměřili jsme se na sledování stop, ale také na hledání trusu či značkovacích a drbacích míst,“ vysvětlil ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka, který se akce také účastnil. „Při identifikaci je třeba být velice pečlivý. Každý nález musí být co nejpečlivěji popsán, změřen a zdokumentován. A to jak samotná stopa, tak i celá stopní dráha. Právě podle stopní dráhy lze určit, od kterého zvířete stopy pocházejí. Důležitá je šířka i délka stopy, délka kroku stejně jako šířka rozkroku. Stopy je ideální vyfotografovat a pomocí GPS zaměřit polohu,“ dodal Hřebačka.

Monitoring probíhal v oblastech, kde by rys mohl najít vhodné podmínky k životu. „Přestože jsou Krkonoše hodně hustě osídleny, tak zde jsou stále ještě klidná údolí, kde by rys mohl mít klid,“ říká Hřebačka. „Zatím stále nemáme jistotu, zda rysi, jejichž stopy jsme v poslední době v Krkonoších našli, pouze migrují nebo se zde už usazují. Tyto pochybnosti rozptýlí až pár rysů, který zde vyvede mladé. Obyvatelé hor ani turisté se ale v žádném případě nemusí bát, že by výskyt rysa v Krkonoších pro ně byl nějakou hrozbou. Rys není pro člověka nebezpečný. Navíc je tak plachý, že jej málokdo uvidí,“ dodal Hřebačka.

Při čtvrtečním monitoringu bylo nalezeno množství stop, většinou ale pocházela od jelení a srnčí zvěře. Žádná z nich nemohla být jednoznačně prohlášena za nález stop rysa ostrovida. Nový sníh vytvořil pro stopování zvířat téměř ideální podmínky. Na druhou stranu staré stopy byly, bohužel, většinou zasypány. Na zásadní nález, který by dal jednoznačnou odpověď, se zatím čeká.

Rys ostrovid je největší evropskou kočkovitou šelmou, s délkou těla až 120 cm, výškou v kohoutku až 70 cm a hmotností až 35 kg Charakteristickým znakem jsou trojúhelníkovité uši s černými chomáčky chlupů na konci.